Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně. Řekl to dnes americký prezident Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Biden rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.
Jedním z cílů Bidenovy právě skončené čtyřdenní cesty na Blízký východ bylo podle analytiků přesvědčit ropné velmoci ke zvýšení těžby ropy, což by mohlo pomoci snížit její cenu na světových trzích. Ministr zahraničí Saúdské Arábie dnes po odletu Bidena z Džiddy podle agentury Reuters oznámil, že státy skupiny OPEC+ budou „pokračovat v hodnocení podmínek na trhu s ropou a udělají, co bude nutné“.
„Neodejdeme a nenecháme vakuum, které by mohly zaplnit Čína, Rusko nebo Írán,“ řekl Biden v Džiddě na začátku summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), kterou tvoří Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt, Omán a Katar. Schůzky se účastnili i představitelé Iráku, Egypta a Jordánska a lídři jednali o bilaterálních vztazích a bezpečnosti, zejména s ohledem na obavy z íránského jaderného programu.
Biden uvedl, že USA budou pokračovat v aktivním a angažovaném partnerství na Blízkém východě. Zdůraznil také, že je prvním americkým prezidentem na návštěvě regionu od doby, co se USA stáhly z Afghánistánu. „Jsem pyšný na to, že můžu říci, že skončila doba pozemních válek v regionu, kde bylo přítomno velké množství amerických jednotek,“ dodal Biden. USA nadále pokračují v boji proti ozbrojeným radikálům na Blízkém východě, své jednotky ale z oblasti už z velké části stáhly.
Americký prezident rovněž na summitu apeloval na představitele arabských zemí, z nichž některé jsou kritizovány za represe vůči kritikům či nedodržování práv žen či menšin, aby umožnili svobodu slova. „Budoucnost patří zemím, které využijí plný potenciál svého obyvatelstva a dovolí lidem kritizovat své lídry bez strachu z represí,“ uvedl Biden.
USA ale potřebují zejména Saúdskou Arábii na své straně jako spojence i jako ropnou velmoc, nyní i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a rostoucími cenami energetických surovin. Žádná ze zemí účastnících se summitu se nepřipojila k USA a dalším západním státům v protiruských sankcích, uvedla AP.
Biden v Saúdské Arábii už v pátek jednal s tamním králem Salmánem a korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Před Saúdskou Arábii navštívil také palestinská území a Izrael, kdy bylo cílem jeho cesty také posílit spolupráci Izraele s některými arabskými státy.
Server The Times of Israel dnes napsal, že na summitu v Džiddě Biden Izrael nezmínil, pouze hovořil obecně o potřebě integrace. Naopak jordánský král Abdalláh II., katarský emír Tamim bin Hamad Sání či egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na summitu připomněli palestinskou otázku. Jordánský král řekl, že Blízký východ je nakloněn integraci v energetice či potravinové bezpečnosti s ohledem na ekonomické důsledky pandemie covidu-19 a války na Ukrajině. Podle Abdalláha II. může být ale tato snaha úspěšná pouze tehdy, když do jednání „zahrneme i naše bratry z palestinské vlády“.
O palestinské otázce hovořil Biden i s egyptským prezidentem, který rovněž vyzval k ochraně práv Palestinců a vytvoření jejich nezávislého státu. Biden ocenil klíčovou roli Egypta na Blízkém východě, uvedla kancelář egyptského prezidenta, jeho země je největším africkým exportérem do Spojených států.
Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, jehož země je největší světovým exportérem ropy, dnes na summitu vyzval k „postupnému procesu transformace k obnovitelným zdrojům energie“. Varoval, že snaha o radikální snižování emisí z fosilních paliv by mohla vést „k bezprecedentnímu růstu inflace“ ve světě.
Biden se v této otázce ocitl v komplikované situaci. Před nástupem do Bílého domu totiž sliboval ekologický přístup v energetice a vrátil USA k pařížské klimatické dohodě, od níž odstoupil jeho předchůdce Donald Trump. Nyní je ale Biden s ohledem na energetickou krizi své postoje nucen přehodnotit.
Rijád: Otevření vzdušného prostoru není krok k normalizaci vztahů s Izraelem
Otevření saúdskoarabského vzdušného prostoru všem civilním dopravcům, které znamená zkrácení letů z Asie do Izraele, není předstupněm k normalizaci vztahů Rijádu s Izraelem, prohlásil dnes saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán Saúd. Otevření vzdušného prostoru oznámil Rijád v pátek v době cesty amerického prezidenta Joea Bidena do Izraele a Saúdské Arábie. Washington to označil za historický krok v domnění, že povede k normalizaci vztahů mezi těmito dvěma blízkovýchodními zeměmi.
Server The Times of Israel popsal dnešní prohlášení Farhána jako studenou sprchu pro Washington. Biden v pátek večer hovořil o „velkém kroku, nejen symbolickém“ a vyjádřil naději, že povede k širší normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. Rovněž izraelský premiér Jair Lapid v pátek krok Rijádu přivítal a uvedl, že otevření saúdskoarabského leteckého prostoru izraelským aerolinkám je prvním krokem k normalizaci vztahů s Rijádem.
„Ne, tohle nemá nic společného s diplomatickými vztahy s Izraelem,“ řekl dnes saúdskoarabský ministr zahraničí na summitu zemí Perského zálivu v Džiddě. Podle něj Rijád otevřel vzdušný prostor kvůli tomu, aby zlepšil letecké spojení mezi zeměmi světa. Krok Rijádu povede k několikahodinovému zkrácení doby letu mezi Izraelem a Indií, Thajskem, Čínou a dalšími asijskými státy.
Už v pátek ale saúdskoarabský státní ministr pro zahraniční záležitosti Ádil Džubajr řekl televizi CNN, že postoj Rijádu k Izraeli se nemění. Dodal, že požadavkem Saúdské Arábie před normalizováním vztahů je dohoda na dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Tento postup je i v souladu s takzvanou arabskou mírovou iniciativou, kterou přijala v roce 2002 Liga arabských států a která předpokládá, že arabské země normalizují vztahy s Izraelem až poté, co ten stáhne své jednotky z okupovaných palestinských území a bude souhlasit se vznikem Palestinského státu s východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem.
Izrael ve snaze o získání spojenců proti svému úhlavnímu nepříteli Íránu normalizoval v roce 2020 vztahy se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Marokem. K těmto takzvaným Abrahámovským dohodám, nazvaným podle biblického patriarchy Abraháma uctívaného židy i muslimy, přispěla vláda bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Poté, co Izrael v roce 2020 navázal diplomatické vztahy se SAE a Bahrajnem, začala Saúdská Arábie izraelským leteckým společnostem umožňovat přelety do těchto zemí skrze zvláštní letecký koridor
USA před summitem se státy Perského zálivu informovaly o cestě Rusů do Íránu
Krátce před vrcholnou schůzkou amerického prezidenta Joea Bidena s představiteli zemí Perského zálivu Blízký dům informoval, že zástupci Ruska v poslední týdnech dvakrát navštívili letiště ve středním Íránu, kde si prohlédli drony schopné nést zbraně, aby je mohli případně koupit a použít na Ukrajině. Agentura AP napsala, že Biden se na dnešním summitu bude snažit semknout země regionu proti Íránu.
Summitu v Džiddě se zúčastní zástupci Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu a Kataru. Pozvánku dostaly i Irák, Egypt a Jordánsko. Jde o země, které se nepřipojily k sankcím proti Rusku, které na něj kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Spojené státy, EU a jejich spojenci. Spojené arabské emiráty jsou do jisté míry finančním útočištěm pro ruské miliardáře a jejich luxusní jachty, Egypt vítá ruské turisty.
To, že Bílý dům zveřejnil satelitní snímky dokládající cesty Rusů do Íránu na prohlídky dronů, by mohlo Bidenově administrativě pomoci využít obav mnoha arabských států z íránského jaderného programu a jeho dalších záškodnických aktivit v regionu, uvádí AP. Zástupce americké administrativy, který s novináři mluvil před dnešním summitem, řekl, že snahy Moskvy získat íránské drony ukazují, že Rusko „sází na Írán“.
Biden dnes podle představitelů Bílého domu představí svoji doposud nejucelenější vizi pro oblast Perského zálivu a jak s jejími státy mohou USA spolupracovat. Na programu bude i jednání o cenách energie, které vyhnala vzhůru ruská invaze na Ukrajinu, nicméně Bidenovi poradci upozorňují, že nelze očekávat, že by dnes padly konkrétní závěry ohledně zvýšení těžby ropy. Biden bude se zeměmi Perského zálivu mluvit i o stabilitě a bezpečnosti v oblasti, nejistotě v zásobování potravinami, změnách klimatu a pokračující hrozbě terorismu.
