Sedmý v pořadí, sankční balíček proti Moskvě, schválila Rada EU ve čtvrtek 21. července. Dokument vstoupí v platnost po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Informovala o tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Na novém sankčním balíčku se 18. července dohodli ministři zahraničí zemí Evropské unie a o den později, 20. července, oznámil stálý zástupce Litvy při EU Arnoldas Prankevicius schválení sankčního balíčku stálými zástupci zemí EU.
Naznačil zejména, že nové sankce budou uvaleny na zhruba 50 fyzických a právnických osob, „včetně politiků, vojenských vůdců, oligarchů a propagandistů“.
V publikaci „EUobserver“ blízké institucím EU byla tato informace potvrzena s upřesněním některých čísel. Novináři uvedli, že na nové sankčním seznamu bude zahrnuto 47 osob, včetně moskevského starosty Sergeje Sobyanina a šéfa Rostece Sergeje Chemezova, a také osm právnických osob.
Kromě ruských politiků a vojenských vůdců, kterých se nová opatření dotknou především, jsou podle publikace herci Bezrukov a Maškov blízcí Kremlu, vůdce motorkářského klubu Noční vlci Zaldastanov a někteří příbuzní podnikatelů, proti kterým sankce, které byly zavedeny dříve, budou také spadat pod sankce.
Zároveň podle EUobserver dojde k úpravám dřívějších opatření EU, aby se zajistila nerušená přeprava potravin z Ruska do zemí na pokraji hladomoru.
Úpravy by měly mimo jiné eliminovat možná přerušení dodávek zdravotnických a farmaceutických produktů.
Jak je vidět, rozsah omezení uvalených na Rusko má určitou amplitudu. A von der Leyen o tom dokonce tweetovala: „Členské státy schválily námi navrhované posílení sankcí proti Kremlu vítám to. To vysílá mocný signál do Moskvy: tlak bude pokračovat tak dlouho, jak to bude potřeba“.
Pravda, co to je, šéf Evropské rady neupřesnila. Soudě podle rétoriky je to právě omezení vývozu zlata, které by mělo Moskvu děsit nejvíce.
Například americký ministr zahraničí Anthony Blinken řekl CNN, že vzhledem k tomu, že zlato je po energii druhým nejziskovějším exportem Ruska a téměř 90 procent příjmů pochází ze zemí G7, „zbavení přístupu k výnosům ve výši přibližně 19 miliard dolarů je významné“.
„Rusko nebude schopno získat to, co potřebuje k modernizaci svého obranného sektoru, k modernizaci svých technologií, k modernizaci systému průzkumu a rozvoje energetických zdrojů,“ poznamenal Blinken.
Bílý dům jasně prohlásil, že zákaz zlata z Ruska je dalším způsobem, jak zablokovat cestu mezi ruskou ekonomikou a globálním finančním systémem jako celkem. Takové kroky civilizovaného světa přispějí k prevenci praní špinavých peněz ze strany Moskvy.
Boris Johnson také věří, že ruské embargo na zlato „zasadí přímou ránu ruským oligarchům a zasáhne samotné srdce Putinovy válečné mašinérie“.
„Putin plýtvá svými ubývajícími zdroji na tuto nesmyslnou a barbarskou válku. Financuje své ego na úkor ukrajinského i ruského lidu, “řekl Johnson.
Bloomberg se ale domnívá, že rozhodnutí omezit export zlata z Ruské federace je čistě symbolické.
Většina závodu již dříve odmítla přijímat kovy ruského původu. Ještě v březnu Londýnská asociace trhu s drahými kovy zbavila šest ruských výrob statusu dodavatelů zlata a stříbra – Rusko přestalo prodávat zlato na Západ již v březnu.
Nyní podle mezinárodních analytiků Rusko pravděpodobně přesměruje exportní toky na východ, včetně sousedních zemí, kde mají centrální banky zájem na budování zlatých a devizových rezerv.
Ruské společnosti navíc budou moci částečně zmírnit dopad sankcí prodejem zlata na Západ přes prostředníky po zpracování.
Moskva se ale samozřejmě pokusí na taková omezení reagovat po svém. Zcela očekávaným krokem Kremlu může být odmítnutí dodávek ropy do západních zemí za nízkou cenu. A tady už se rýsuje zajímavý večírek.
Na jedné straně americké ministerstvo financí již oznámilo přání zavést cenový strop pro ruskou ropu do prosince 2022 (od té doby by měl vstoupit v platnost zákaz EU na pojištění tankerů s ropou z Ruské federace).
Ale jako protiargument Moskva uvedla, že nebude dodávat ropu, pokud bude cena nastavena pod výrobní náklady. Přímo na Channel One to řekl ruský vicepremiér Novak.
A tady začíná zábava. Navíc ani ne tak pro Spojené státy jako pro Evropskou unii.
Evropa se klidně může ocitnout v situaci, kdy bude muset neuvěřitelně uhýbat ve snaze vyřešit dilema – zůstat zásadová a přijít o ruskou ropu, nebo si přesto dál užívat civilizačních slastí, přijímat energii od kremelského agresora.
Zároveň samozřejmě snížení jejich celistvosti. Nikdo samozřejmě nahlas neodmítne ani sankční tlak na Rusko, ani podporu Ukrajiny zbraněmi a financemi.
Tam je zjevně čeká docela vzrušující událost – jako lídři EU se udělají dobře, pokud se hra nepovede. I když už mají zkušenosti se zkušebními „hrami“. Historie plynu a příklad Německa, právě včas v této věci.
Nejzajímavější na tom je, že v současné situaci se evropský politický establishment řídil sám a dovolil Kremlu proměnit Evropu fakticky ve vlastní ropnou a plynárenskou kolonii.
Možná to nezní bláznivě, ale situace na kontinentu se vyvíjí tak, že při vší vůli není EU v tuto chvíli připravena vzdát se ruských energetických zdrojů. A to znamená, že Moskva bude mít ještě nějaký čas vliv na celou Evropu.
Je to dobrá lekce pro celou západní společnost a nejen tu evropskou. Jen za tuto lekci, kterou Evropa přijala, dnes ukrajinská společnost platí neuvěřitelně vysokou cenu.
A čím dříve se Evropa i zbytek světa naučí základní pravidla, tím bude na planetě bezpečněji.
Autor: Peter Jelen
