Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Rusku v srpnu zpomalilo na 14,3 procenta z 15,1 procenta v předchozím měsíci. Meziměsíčně ceny klesly za pomoci stabilního kurzu rublu a slabé poptávky. Ruská ekonomika pak ve druhém čtvrtletí podle revidovaných údajů klesla o 4,1 procenta, předběžný údaj počítal s poklesem o čtyři procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Nejnovější údaje tak poskytují ruské centrální bance prostor pro další snižování úrokových sazeb, upozornila agentura Reuters.
Inflace prudce zrychlila po zahájení invaze na Ukrajinu koncem února. Ruská akce vyvolala rozsáhlé západní sankce a narušení logistických řetězců. Později však začala znovu zpomalovat.
Srpnová inflace je v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. Cílem centrální banky je inflace na úrovni čtyř procent. Loni v srpnu inflace činila 6,68 procenta.
Meziměsíčně se spotřebitelské ceny snížily o 0,5 procenta. V červenci klesly o 0,39 procenta. To kontrastuje s březnovým meziměsíčním růstem o 7,61 procenta, který byl nejvyšší od ledna 1999.
Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 3,5 procenta. Za celé první pololetí se však podle údajů statistického úřadu hrubý domácí produkt snížil o 0,4 procenta.
Největší meziroční propad ve druhém čtvrtletí zaznamenaly maloobchodní a velkoobchodní tržby spolu s opravami vozidel, a to o 14,1 procenta. Zpracovatelský průmysl klesl o čtyři procenta a těžba nerostných surovin o 0,8 procenta. Stavební sektor však vzrostl o 3,4 procenta, uvedl Rosstat.
Pomalejší inflace může otevřít centrální bance dveře ke snížení základní úrokové sazby v příštím týdnu. Levnější úvěry by mohly zbrzdit pokles ekonomiky. Analytici očekávají, že centrální banka 16. září sníží základní sazbu na 7,5 procenta z nynějších osmi procent.
Vysoká inflace je již několik let hlavní obavou domácností, protože snižuje životní úroveň. Letos jejich situaci ještě zhorší ekonomická recese.
Ruské úřady v poslední době zlepšují odhady letošního vývoje domácí ekonomiky a tvrdí, že západní sankce mají na ruské hospodářství menší dopad, než se předpokládalo. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v úterý předpověděl, že HDP Ruska letos klesne o 2,9 procenta. Ještě v srpnu jeho ministerstvo předpokládalo propad o 4,2 procenta. Prezident Vladimir Putin o den později prohlásil, že ekonomika letos klesne zhruba o dvě procenta, nebo o něco výrazněji.
