Ruská válka proti Ukrajině je čirý imperialismus a představuje nebezpečí nejen pro Evropu ale pro mír všude na světě. Před Valným shromážděním OSN to dnes řekl něměcký kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin se vzdá svých imperiálních ambicí, až si přizná, že nemůže vyhrát válku proti Ukrajině. Za imperialismus kritizoval Rusko i polský prezident Andrzej Duda. Podle japonského premiéra Fumia Kišidy Moskva ohrožuje důvěryhodnost OSN.
Podle německého kancléře válka na Ukrajině znamená návrat „čirého imperialismu“ do mezinárodních vztahů. To podle něj ohrožuje nejen mír v Evropě ale všude na světě. „To je důvod, proč nepřijmeme mír diktovaný Ruskem,“ uvedl Scholz s tím, že Německo bude i nadále podporovat Ukrajinu finančně, hospodářsky, humanitárně i vojensky. Podle šéfa německé vlády ruský prezident Putin svým počínáním ničí nejen Ukrajinu ale i svou vlastní zem.
Německá vláda uspořádá v Berlíně 25. října mezinárodní konferenci o rekonstrukci Ukrajiny a chce zemi pomoci s „obrovskými náklady na obnovu“. Německý kancléř také vyzval k prošetření a potrestání válečných zločinů v Mariupolu či v městech v okolí Kyjeva, ze kterých je podezřelá ruská armáda.
Scholz ve svém projevu opakovaně vyzval k zachování mezinárodního řádu založeného na Chartě OSN. Vyzval také k reformě fungování Rady bezpečnosti OSN (RB OSN). Během projevu také potvrdil zájem Německa kandidovat na post nestálého člena RB OSN a úmysl stát se v budoucnosti stálým členem. „Žádám vás, abyste podpořili naši kandidaturu, kandidaturu země, která ctí zásady Spojených národů a hledá a nabízí spolupráci,“ řekl Scholz.
Před Scholzem vystoupil polský prezident Duda či japonský premiér Kišida. Podle Dudy o válce v Rusku rozhodli lidé vedení imperiálním pocitem a nacionalistickou a koloniální hrdostí. „Jen několik málo nejodvážnějších Rusů se postavilo proti válce,“ řekl Duda. Válka na Ukrajině musí skončit porážkou agresora, uvedl polský prezident. Podle něj Rusko v jistém smyslu již prohrálo, protože se mu nepodařilo zlomit Ukrajinu a její lid.
K jednoznačnému postoji proti ruské agresi vyzval polský prezident také představitele státu v Africe, Asii a na Blízkém východě. „Není to regionální válka,“ řekl Duda s tím, že konflikt má celosvětový rozměr. Poukázal například na ničivé dopady ruské agrese na ukrajinské zemědělství, které zásobuje svými komoditami mnohé chudší země. Podle něj Rusko úmyslně ničí ukrajinské zemědělství, aby ztížilo zásobování potravinami ve světě. Státy OSN vyzval k zvýšení tlaku na Rusko a jeho spojence, například Bělorusko.
Podle japonského premiéra Kišidy útok Ruska, které je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, ohrozil důvěryhodnost tohoto orgánu. Podle něj nelze ruský útok tolerovat. Japonský politik rovněž apeloval na zachování mezinárodního řádu postaveného na právu a společných pravidlech. Za nepřijatelné označil také ruské hrozby o použití jaderných zbraní. Kišida uvedl, že je ochotný začít jednat se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem bez předběžných podmínek.
