Mobilizace je válka. Je na to Evropa připravena?

Ráno 21. září vyhlásil prezident Ruské federace v zemi mobilizaci. Tento den rozdělil existenci Ruska na „před“ a „po“.

Obyvatelstvo Moskvy se v jednu chvíli začalo zajímat o to, co se tam děje – velmi blízko, na sousední (jak kdysi Rusové tvrdili „bratrské“) Ukrajině.

Až do 21. září většina ruské populace jednomyslně prohlásila, že „nezajímám se o politiku“. Válka na Ukrajině byla obyčejnému Rusovi prezentována jako něco vzrušujícího – jakési safari. Dívali se, co se tam děje, jako na show – byla to pro ně zábava.

Ráno 21. září ale změnilo celé Rusko – z publika se každý Rus proměnil v potenciálního účastníka této show. Nyní se teoreticky každý obyvatel Moskovska může zúčastnit safari zvaného „válka na Ukrajině“.

Nejzajímavější na tom je navíc, že ​​to nezávisí na jeho touze – bude to na tom, koho obyvatelstvo Ruska uctívá již třetí desetiletí, na tom, komu pokorně svěřilo právo řídit svůj osud.

A nyní oznámil udělení každému obyvateli „velkého Ruska“ – právo dát svůj život. Na co – Rusové se nebudou ptát, nejsou na to zvyklí.

A co Evropa, jsou obyvatelé Berlína, Londýna nebo Prahy tak odlišní od obyčejných Rusů? Jsou občané EU, na rozdíl od utlačovaného obyvatelstva Ruska, připraveni klást si otázky – upřímné otázky? A hlavně jim dávejte upřímné odpovědi.

Na vyhlášení mobilizace ruským prezidentem již reagovali evropští i světoví lídři. Někdo hned, někdo po pauze.

Zejména s ohledem na neuvěřitelný projev masového vlastenectví ze strany ruského obyvatelstva, které hned v prvních hodinách po vyhlášení mobilizace vyprodalo téměř všechny letenky na další lety ze země, prohlásili představitelé evropských mocností jejich postoj k přijímání „uprchlíků“ z Ruské federace.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský tak řekl, že Rusové, kteří prchají z Ruska, aby se vyhnuli mobilizaci, nesplňují podmínky pro získání humanitárního víza v ČR.

„Chápu, že Rusové prchají před tím, co Putinova zoufalá rozhodnutí způsobila. Ale ti, kteří utíkají ze země, protože nechtějí plnit povinnosti uložené vlastním státem, nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza,“ uvedl ministr v komentáři pro ČTK.

K oficiálnímu postoji České republiky se vyjádřil také premiér Petr Fiala. Poznamenal, že země bude s případnými dezertéry zacházet jako se všemi žadateli o azyl, a dodal, že česká vláda nevidí známky přílivu Rusů, kteří se chtějí mobilizaci vyhnout.

„Pokud někdo přijde, jeho žádost bude posouzena v rámci standardního azylového řízení,“ řekl Fiala.

Vyjádřil se k situaci a dalším zemím EU. Estonská vláda tak oznámila, že na území své země nepustí ruské občany, kteří by šli do války proti Ukrajině. To platí i pro ty, kteří mají v Estonsku povolení k trvalému pobytu.

Německo plánuje zacházet s dezertujícími ruskými vlastenci poměrně loajálně. Berlín prohlásil, že je připraven poskytnout azyl Rusům prchajícím před mobilizací.

Obecně, jak vidíte, vlastenectví v Ruské federaci je nejlepší. Co udělá jejich Fuhrer?

Mobilizace je válka. Poté, co se Putin rozhodl pro takový krok, konečně shodil masku, a to především před obyvatelstvem Ruska. Právě jemu kremelské úřady už devátým rokem vyprávějí o nacistech na Ukrajině a že Rusko nebojuje v sousední zemi.

Poté, co Putin oznámil mobilizaci, za prvé přiznává, že vše, co předtím udělaly kremelské orgány na Ukrajině, absolutně selhalo. A to, co se Putinovi propagandisté ​​snažili prezentovat jako omezenou akci na osvobození Ukrajiny od mýtických nacistů, je skutečná válka.

No, je tu i druhá stránka toho, co se stalo. Vyhlášením mobilizace Putin celému světu ukázal, že není připraven přestat. A zároveň dal najevo svou připravenost hodit do pece provádění svých schizofrenních myšlenek celé obyvatelstvo země – své země – spoluobčany, o jejichž blaho mu prý záleží a kterým slíbil „pozvednout z jeho kolen.“

A ať se nikdo nenechá zmást předponou o podjatosti vyhlášené mobilizace. Toto kritérium není v zákoně nijak definováno, a proto může být nazýván jakýkoli Rus. A to znamená, že Putin je připraven bojovat – s Ukrajinou, s Evropou, s celým světem.

Řekl to také a znovu pohrozil celému lidstvu jadernými zbraněmi. To je jednoznačné poselství pro pochopení všech na planetě a Evropě v první řadě – Kreml je hrozbou číslo jedna pro svět.

Dnes si každý občan planety, zejména vůdci svých států, musí jasně uvědomovat míru nebezpečí, které přichází z kremelských bažin.

A v této souvislosti vystupuje do popředí podpora Kyjeva ze strany západních spojenců. Teď už nejde jen o Ukrajinu, přesněji řečeno, ne tolik o ni.

V zásadě od samého počátku ruské agrese proti svému sousedovi bylo jasné, že Putin se na Ukrajině nezastaví. Po vyhlášení mobilizace (což se rovná vyhlášení války) bylo tak zřejmé, že i lenoch, který má k politice hodně daleko, chápe, že Putin jde bojovat s celým světem.

K dnešnímu dni je ukrajinská armáda nejúčinnější a nejúčinnější silou prokazující schopnost zadržet fašistické Rusko.

Obyvatelům Ukrajiny se v prvních hodinách a dnech invaze rusko-fašistických jednotek na jejich území podařilo zastavit takzvanou „druhou armádu světa“, čímž se vyvrátil mýtus o velikosti Kremlu. .

A zatímco ukrajinští vojáci platí neuvěřitelnou cenu, Evropa zůstává svobodná a může se bezpečně připravit na zimu, ponořená do svých každodenních domácích záležitostí.

Ale tento klid je klamný a příliš vratký. Nyní nastala chvíle, kdy je potřeba si vybrat – jednoznačnou volbu. Kreml bude bojovat. Pokud dnes agresora, který se chystá své krvelačné plány jen předstírat, nezastaví dnes, pak ho zítra možná bude muset zastavit se zbraní v ruce každý občan EU v ulicích svých měst – Varšavy, Paříže nebo Berlína.

Nyní tomu lze zabránit podporou ukrajinského lidu, který prokázal schopnost porazit agresora.

Ukrajina moc nežádá. Kyjev jasně definuje, co je potřeba k porážce fašistického Kremlu. A Západ je schopen ji poskytnout. Ale setrvačnost některých „evropských vůdců“ zpomaluje dodávky zbraní a ochranných systémů pro Ukrajince.

Opět je důležité pochopit to hlavní – podporou Ukrajiny se Evropa chrání a zajišťuje bezpečnou budoucnost nejen dnes, ale především – pro další generace.

Kdysi, téměř před 100 lety, jeden z vůdců tehdejší Evropy, cynicky a hanebně vzdávající se zájmů Československa, výměnou za sladké, ale naprosto prázdné sliby tehdejšího agresora, přesvědčil svůj lid, že přinesl „mír na celé generace.“ A mával papírem, na kterém byl tento „klid“ zaručen.

Výsledek – o rok později jeho země, stejně jako desítky dalších států planety, hořela v ohni světové války. Historie je příliš cyklická – dnes jsou i tací, kteří chtějí vyplatit agresora, který obětoval obyvatele jiné země. Ve třicátých letech minulého století to byli Češi a Slováci, dnes, na začátku třetího tisíciletí, Ukrajinci.

A pokud je někomu osud Ukrajiny fuk, vzpomeňte si, jak to nakonec dopadne pro celý kontinent, celý svět.

Dnes lze mír zajistit podporou ukrajinského lidu. Podporou Ukrajiny se Evropa zachrání.

Je čas na rozhodnutí. Historie je dobrým učitelem pro ty, kteří jsou připraveni vyvodit závěry z minulosti pro budoucnost. Evropa je na vás.

Autor: Franz Hoffman