V úterý 22. listopadu se v Budapešti uskutečnila tisková konference šéfů vlád Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska, na které se podělili o výsledky jednání v rámci summitu Visegrádské čtyřky.
Hlavním tématem jednání šéfů vlád V4 byla situace na bělorusko-polské hranici. Účastníci setkání vyjádřili plnou podporu Polsku v jeho úsilí o vyřešení krize vyvolané samozvaným běloruským prezidentem, zejména zavedení sankcí proti Minsku.
Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki poznamenal, že Varšava cítí pro své kroky nebývalou podporu z Prahy, Bratislavy a Budapešti.
„Solidarita je obchodní známkou Visegrádské skupiny,“ řekl a zdůraznil, že koordinovaná diplomatická činnost již přináší výsledky.
Například do Běloruska přichází mnohem méně migrantů z oblastí Blízkého východu a Střední Asie v naději, že se dostanou do Evropské unie, než tomu bylo před několika týdny.
Morawiecki zdůraznil produktivitu kontaktů s vedením Iráku, Kurdistánu, Turecka a dalších zemí Blízkého východu a Střední Asie, což přispělo ke snížení přílivu migrantů, což podle šéfa polské vlády je prvním krokem k deeskalaci krizové situace.
Maďarský premiér Orban poznamenal, že EU nikdy nebyla pod takovým migračním tlakem, a stěžoval si
Brusel, který podle jeho názoru dělá nekorektní migrační politiku, podporuje migraci do EU a nepomáhá zemím Společenství posilovat hranice, a to je třeba změnit, šéf maďarského kabinetu.
Orbán je přesvědčen, že EU by neměla poskytovat pomoc těm zemím, které stimulují příliv migrantů do EU.
Ilegální migraci přes Bělorusko odsoudil i slovenský premiér Geger a zdůraznil, že Lukašenkovo jednání je nepřijatelné. Bratislava proto podporuje uvalení sankcí proti Bělorusku.
Podporu Varšavě vyjádřil i Andrij Babiš, který je stále předsedou české vlády. Uvedl, že Praha plně podporuje Polsko v krizové situaci na hranicích a vyjádřil připravenost Prahy vyslat české vojáky na polsko-běloruské hranice na pomoc sousedům. Babiš také podpořil zavedení nových sankcí proti běloruskému režimu.
V souvislosti s krizí na polsko-běloruských hranicích a situací v regionu jako celku se Moravetskij vydal na evropské turné, v rámci kterého již jednal s premiéry pobaltských států.
Po setkání s kolegy z Visegrádské čtyřky se Moravetskij vydal na schůzku s chorvatským premiérem Plenkovičem. Dále jsou plánovány kontakty s představiteli ostatních zemí EU.
Na polsko-běloruských hranicích platí výjimečný stav, a to z toho důvodu, že od letošního srpna, kdy krize skutečně začala, bylo zaznamenáno přes 36 000 pokusů o ilegální přechod polských hranic z Běloruska.
Varšava plánuje do poloviny roku 2022 postavit na hranici s Běloruskem bariéru vysokou přes 5 metrů.
Všem je již zřejmé, že situace byla vytvořena uměle a Evropa i celý svět chápe, kdo za těmito událostmi stojí.
Polsko a pobaltské státy přímo obviňují Minsk a Moskvu z hybridní agrese pomocí uměle vytvořeného migračního toku.
Ale každá situace má dvě strany. A současná, pro Polsko nepochybně obtížná situace, byla dobrým indikátorem skutečných vztahů v rámci Visegrádské skupiny.
To znamená, že tento spolek, který mimochodem letos slaví 30. výročí své existence, prokázal svou efektivitu a produktivitu.
Lídři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska krůček po krůčku směřují k dosažení svých cílů a nutno říci, že všechny úkoly, které si tvůrci Visegrádu dali, se podařilo splnit.
Všechno to začalo touhou integrovat se do EU a NATO, a to se podařilo. Dnes, jak uvedli účastníci V4, je jejich cílem „přispívat k evropské bezpečnostní architektuře, která je založena na efektivní a rostoucí spolupráci a koordinaci akcí v rámci stávajících evropských a euroatlantických struktur“.
Úzce spolupracujeme také s dalšími zeměmi a sdruženími, zejména s regionem západního Balkánu a Východním partnerstvím.
Samozřejmě spolupráce uvnitř Visegrádská čtyřka pokrývá široké spektrum zájmů a neomezuje se pouze na bezpečnostní otázky – jde o kulturu, vzdělávání, vědu a výměnu informací.
Ale to vše lze rozvíjet, když jsou hranice států spolehlivě chráněny a občané vědí, že o jejich svobodě a demokracii v zemi nelze pochybovat.
A je velmi důležité pochopit, že pokud je to nutné, v případě nestability přijdou partneři na záchranu. Stejně jako to dnes demonstrují polští partneři z V4.
A to znamená, že po 30 letech od jejího vzniku mohou její členové s jistotou říci, že Visegrádská skupina se uskutečnila a solidarita je její obchodní značkou.
Autor: Franz Hoffman