Moskevská zvěrstva pokračují. Rusové zasáhli humanitární konvoj v Záporoží

Ráno 30. září rusko-fašistické jednotky odpálily rakety na předměstí města Záporoží. Výsledek – dostat se do kolony civilistů.

„Nepřítel zahájil raketový útok na předměstí regionálního centra. Lidé stáli ve frontě na přechod na dočasně obsazené území, aby vyzvedli své příbuzné a přivezli pomoc. Jsou tam mrtví a zranění. Záchranáři, lékaři, všechny služby nyní pracují na místě, “uvedl starosta Záporoží Starukh.

Ruští fašisté začali útočit na Záporoží 29. září večer, postříleli oblastní centrum raketami, ale byli zachyceni protivzdušnou obranou. Ale ranní údery dosáhly svého cíle.

„Dnes, asi v sedm ráno, bylo Záporoží vážně napadeno nepřítelem. Po nějaké době došlo k dalšímu útoku. Předběžně: 16 raket bylo odpáleno pomocí systému protivzdušné obrany S-300. 23 mrtvých a 28 zraněných,“ uvedly ukrajinské úřady.

Takhle to je – pomoc v ruštině – raketové útoky na civilní obyvatelstvo.

Záporoží navíc není v ohnivém hurikánu sám. V noci na 30. září střílela ruská armáda také na Dněpr.

Tyto akce rasistů, odpalování raket na mírumilovná města, zacílení na civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu, jsou dalším důkazem nelidské povahy agresora.

Moskva, která dostává na bojišti odmítnutí, prokázala absolutní neschopnost bojovat ve férovém boji, se snaží dosáhnout úspěchu útoky na civilní obyvatelstvo, snaží se je zastrašit, zasévat devastaci a chaos.

To, co se stalo ráno v Záporoží a na Dněpru, je výmluvnou ilustrací podstaty „ruského světa“.

Celý svět viděl Buchu, Irpina, Rozinky. Ale Kreml se nezastaví. Moskva vyhlašuje mobilizaci, což znamená, že kremelská klika nemá chuť toto šílenství zastavit.

To je poselství celému světu a především Evropě, která se klidně, odměřeně a malátně připravuje na zimu. Někteří Evropané si neuvědomili, jaké nebezpečí pro civilizaci představuje Kreml.

  Další dno. Rusko anektovalo východní Ukrajinu.

Ostatně stále je mnoho těch, kteří věří, že se jich válka netýká, válka je věcí Ukrajiny. Pamatujte, že nápis na zpětném zrcátku auta je mnohem blíže, než vypadá. Prostě je to tak – válka je blíž, než by se mohlo zdát, je blízko.

Paradoxem, ale možná poučením pro obyvatele Evropy bude to, co se děje v Rusku. Obyvatelstvo země agresora žilo velmi dlouho v příjemné nevědomosti a myslelo si, že nepřátelství se jich netýká.

Ani válku nenazývali válkou, protože věřili, že je někde tam, daleko. Podporovali okupaci, lepili na sebe, na auta ruské fašistické symboly, dávali je na stránky na sociálních sítích, tleskali za zvěrstva své „druhé armády světa“ a upadli do šovinistické extáze, když informovali o dalším zničeném městě v roce Ukrajina.

Vše se ale změnilo 21. září, kdy jejich prezident, Führer, kterého zbožňovali, oznámil mobilizaci. Od té chvíle přišla válka do domu každého Rusa.

Věta, kterou obyvatelstvo Ruska ospravedlňovalo své mlčení – „politika nás nezajímá“, přestala být aktuální – politika se o ně začala zajímat.

A najednou ze stránek Rusů na internetu, aut a oken domů zmizely fašistické symboly. Rusko bylo ve válce. Když Kreml začal válku, mlčeli – to se jich údajně netýkalo. Mlčeli, když jejich armáda dělala hrůzy na okupovaných územích – nebylo to s nimi. Byli nečinní, když byl sousední lid, jimi nazývaný „bratrský“, ponořen do plamenů vyhlazování – obyvatelstvu Ruska to bylo jedno. A teď – mobilizace, obyvatelstvo začalo něco tušit.

„Nejprve si nacisté přišli pro socialisty a já jsem mlčel – protože jsem nebyl socialista. Pak přišli pro členy odborů a já jsem mlčel – protože jsem nebyl členem odborů. Později si přišli pro Židy a já jsem mlčel – protože jsem nebyl Žid. Když si pro mě přišli, nebyl už nikdo, kdo by za mě mluvil.“ Tato slova napsal německý pastor Martin Niemoller, který prošel hrůzami nacistických koncentračních táborů.

  Kazašská krize vyryla vrásky na čelech obyvatel Kremlu

Velmi přesně charakterizují současné postavení některých občanů Evropy – nás se to netýká. Ale historie poučila ty, kteří si to mysleli více než jednou. A příklad Ruské federace je toho názorným potvrzením – hloubku pádu a nebezpečí si uvědomili, až když jim domů přinesli předvolání.

Evropa je dnes chráněna Ukrajinou. Ať se to někomu líbí nebo ne, fakt, že ukrajinská armáda, bránící hranice své vlasti, chrání celou Evropu, je nepopiratelný.

Dnes už je všem jasné, že v případě dobytí Ukrajiny se tím Putin nezastaví. Poslouchejte, co místní propagandisté ​​a někdy i představitelé Ruské federace říkají v ruské televizi.

Někdo může říct, že to je jen postoj jednotlivých politiků a nic víc. Ale právě z takových prohlášení, z takové „pozice jednotlivého představitele moci“ začala invaze do Podněstří, Gruzie a Ukrajiny.

Dnes někteří ruští propagandisté, včetně dosti vysokých představitelů, deklarují nutnost odpalovat rakety nejen na Ukrajinu, ale i na další evropské státy.

Ne o možnosti, ale o nutnosti takové stávky. V tomto případě mluvíme o použití jaderných zbraní. Šílenství, ale toto šílenství pochází ze státu, kterému vládnou neadekvátní lidé, jejichž každý předchozí krok, učiněný dříve, byl nelogický a neadekvátní.

Naznačený vývoj událostí proto není tak nepravděpodobný. To může potvrdit funkce exprezidenta Ruska Medveděva, který v současnosti zastává post místopředsedy Rady bezpečnosti Ruské federace. S podezřelou pravidelností vyhrožuje civilizovanému světu a zdůrazňuje nevyhnutelnost jaderného úderu Moskvy.

A jeho narážky o možnosti útoku evropských států pomocí sabotáže na jaderné elektrárny umístěné na jejich území přesahují diplomacii a humanitu, ale i zdravý rozum.

„Evropská unie má také jaderné elektrárny. A tam jsou také možné nehody,“ říká Medveděv. Jak na takové prohlášení jednoho z nejvyšších představitelů Kremlu reagovat, to se rozhodnete vy, pánové Evropané.

  Je konflikt v Náhorním Karabachu lokální?

Současná vládnoucí ruská klika je časovanou bombou pro celou civilizovanou komunitu. Dokud fašistický režim zůstane v Kremlu, Evropa se nemůže cítit bezpečně.

Ale Evropané mají možnost zaručit svou bezpečnost – pomoci Ukrajině, která nyní brání celý kontinent. Zatím bojují Ukrajinci.

Pokud nepodpoříte Ukrajinu dnes, zítra vám program přineseme. Vzpomeňte si na Rusko, jehož obyvatelstvo „se nezajímalo o politiku“, nyní pocítilo válku na svém prahu.

Volba pro Evropu je jednoduchá – bránit se na ukrajinské půdě, pomáhat Ukrajincům vytlačit agresora za kontinent, nebo bránit svou svobodu se zbraní v ruce, vyjet proti tankům do ulic Berlína, Lisabonu, Paříže, Varšavy, Budapešť.

A až se vám bude zdát, že to není vaše válka, protože nejste Ukrajinec, vzpomeňte si na slova německého faráře, kterého nebyl čas se zastat, když si pro něj přišli.

Vzpomeňte si na historii, prostudujte si její poučky a hlavně vyvozujte správné závěry. A pak, zítřek Evropy bude mírový a svobodný.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..