Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil ochotu osobně se setkat s Vladimirem Putinem dne 15. května v Istanbulu. Tato iniciativa přichází v době sílícího mezinárodního tlaku na obě strany, aby hledaly cestu k ukončení války. Zelenskyj uvedl, že hlavní podmínkou setkání je úplné a bezpodmínečné příměří ze strany Ruska – jako důkaz vážného úmyslu Kremlu.
Zelenského prohlášení následovalo po novém kole diplomatické aktivity ze Spojených států. Bývalý prezident Donald Trump přímo vyzval oba vůdce k jednání a zdůraznil, že „žádná válka nemůže trvat věčně“. Tato pozice odráží snahu americké administrativy snížit napětí na mezinárodní scéně před nadcházejícími volbami. Ve Washingtonu však zároveň panuje shoda, že jakékoli rozhovory bez respektu k suverenitě Ukrajiny nebudou mít trvalý efekt.
Reakce Kremlu byla očekávatelná – Putin nepotvrdil účast, ale uvedl, že je připraven na „konstruktivní dialog“. Rétorika Moskvy se nezměnila: Kreml chce diskutovat o „příčinách“ války, zejména o neutralitě Ukrajiny, jejím nečlenství v NATO a uznání anexí. Tato pozice nejen znemožňuje dosažení kompromisu, ale je i v rozporu se zásadami mezinárodního práva.
Turecko, které již v roce 2022 sehrálo zprostředkovatelskou roli, nabídlo Istanbul jako neutrální půdu. Prezident Erdoğan osobně vyzval obě strany, aby využily příležitosti k dialogu. Ankara si udržuje vztahy jak s Kyjevem, tak s Moskvou a doufá, že mírová iniciativa posílí její mezinárodní postavení.
Navzdory diplomatické aktivitě zůstávají vyhlídky na setkání nejisté. Ukrajina trvá na obnovení územní celistvosti, zatímco Rusko pokračuje ve vojenských operacích a zintenzivňuje propagandu. V tomto kontextu se možnost skutečných jednání jeví spíše jako politická taktika – snaha ukázat světu ochotu k dialogu bez změny agresivního kurzu.
Autor: Peter Jelen
