Na okraj pražského summitu Evropského politického společenství (EPC) se uskutečnilo vícestranné setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mimo jiné s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem. Mezi Arménií a Ázerbájdžánem minulý měsíc propukly přeshraniční boje a obě země jsou dlouhodobě znesvářené. Informovala o tom dnes turecká agentura Anadolu. Podle úřadu ázerbájdžánského prezidenta se další jednání pod záštitou EU uskuteční v listopadu v Bruselu.
Podle Anadolu se státníci setkali po příjezdu na Pražský hrad ještě před začátkem zasedání EPC. „Prezident Erdogan se setkal s ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem před zasedáním Evropského politického společenství v Praze,“ napsala agentura.
Ze zveřejněné fotografie a videa je rovněž patrné, že u diskuse byl například i maďarský premiér Viktor Orbán a s přítomnými se pozdravil také francouzský prezident Emmanuel Macron.
V arménských médiích se později objevila také fotografie a informace, že Pašinjan a Alijev měli později ještě jedno jednání, tentokrát společně s Macronem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Politici seděli u kulatého stolu, za nimi byli vlajky tří zemí a EU a začátku schůzky byli přítomni rovněž novináři. O obsahu těchto rozhovorů média dosud neinformovala.
Šéf summitu Michel na twitteru tuto čtyřstrannou schůzku dopředu avizoval a napsal, že se pokusí „pokročit směrem k udržitelnému míru v regionu“.
Státníci se shodli na důležitosti normalizace arménsko-ázerbájdžánských vztahů, uvedl úřad ázerbájdžánského prezidenta v dnes vydaném prohlášení. Alijev podporuje bruselský formát jednání a další třístranná schůzka, tentokrát v Bruselu, je v plánu na listopad, dodal úřad.
Ostré střety mezi Arménií a Ázerbájdžánem vypukly v září. Boje si na obou stranách vyžádaly několik stovek mrtvých a byly nejtvrdší od podzimu 2020. Baku a Jerevan se poté dohodly na příměří, to však bylo opakovaně porušováno.
Boje souvisejí s letitým sporem o Náhorní Karabach. Toto území je mezinárodně uznáváno jako část Ázerbájdžánu, ale do roku 2020 ho z velké části ovládali etničtí Arméni.
