Česká vláda se rozhodla zpřísnit vízová omezení pro ruské občany a od 25. října jim zakazuje vstup na turistická a studentská víza.
„Zatímco na Ukrajině dopadají ruské rakety na dětská hřiště a na lidi, kteří jen chodí do práce, přes mezinárodní letiště přiletí do České republiky denně až 200 občanů Ruské federace,“ vysvětlil ministr zahraničí Jan Lipavský vládní opatření. rozhodnutí.
„Proto jsme se dohodli, že těm ruským občanům, kteří vstoupí na české území přes vnější schengenské hranice – zejména naše mezinárodní letiště – za účelem turistiky, sportu nebo kultury, bude nyní odepřen vstup,“ dodal.
Ministr upřesnil, že toto rozhodnutí se bude vztahovat na ruské cestující s platným schengenským vízem vydaným kterýmkoli členským státem EU.
Česká vláda zároveň umožnila studentům z Ukrajiny vstup na české vysoké školy, i když získali dočasnou ochranu v jiné zemi EU, a běloruští studenti směli přijet na české území.
„Chceme poskytnout kvalitní evropské vzdělání těm, kteří jsou pronásledováni z politických důvodů, a těm, kteří jsou odhodláni změnit současné nedemokratické poměry ve své zemi,“ dodal šéf české diplomacie.
Čečenská republika demonstruje jednoznačný postoj k občanům agresorské země. Praha proto podpořila praxi obdobných omezení pro občany teroristické země, které dříve zavedly pobaltské země a Polsko. Úřady těchto zemí se domnívají, že všichni ruští turisté představují bezpečnostní riziko.
Finsko také uzavírá své hranice pro zástupce „ruského světa“, ale s jistými výhradami.
Občané agresorského státu nebudou moci vstoupit na území těchto států bez ohledu na to, která země udělila schengenské vízum.
Zákaz se vztahuje na občany Ruské federace s platnými schengenskými vízy, jejichž účelem cesty je turistika, podnikání, účast na sportovních akcích a tranzit.
Existují však výjimky, stále mohou vstoupit zástupci diplomatického sboru, ale i ruští občané, kteří mají v těchto zemích příbuzné. Je zde také možnost vstupu z humanitárních důvodů.
V Estonsku zůstává příležitost pro studenty, kteří mají krátkodobé studijní vízum, a pro držitele pracovního víza. S ohledem na posledně jmenované je velmi důležité, aby bylo dílo registrováno.
Přes Litvu budou Rusové stále moci cestovat do Kaliningradské oblasti a zpět tranzitními vlaky.
Připomeňme, že 12. září vstoupilo v platnost rozhodnutí Rady EU o pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskou federací. Od toho dne získávání víz do zemí EU pro zástupce země agresora výrazně zdražilo a trvá mnohem déle.
EU zároveň dosud nezavedla všeobecný zákaz turistických cest pro Rusy, protože řada zemí v čele s nejvyšším diplomatem EU Josepem Borrellem se proti takovému rozhodnutí postavila.
Takže Německo, Francie a země jižní Evropy, které mají zájem o turisty z teroristické země, blokují vízová omezení pro orky.
„Musíme přemýšlet o rozumných způsobech, jak využít důležité páky pro vydávání víz,“ vyjádřily tento postoj Německo a Francie na konci srpna na jednání ministrů EU v Praze.
Podle Berlína a Paříže by „přihlášky ruských občanů měly být pečlivě prověřovány z hlediska možných bezpečnostních rizik“.
Zároveň tvrdí, že „není třeba podceňovat dopad přímé zkušenosti života v demokratických zemích, zejména pro budoucí generace“.
„Naše vízová politika by to měla odrážet a nadále umožňovat osobní kontakt v EU s ruskými občany, kteří nejsou spojeni s ruskou vládou,“ uvedly vlády ve svém stanovisku.
Německo a Francie proto chtějí zachovat právní rámec, který umožní zejména studentům, umělcům, vědcům a odborníkům vstup do EU – bez ohledu na to, zda mohou čelit politické perzekuci.
Navíc varují, že v případě zákazu víz by mohlo dojít k takzvanému „sjednocení kolem efektů vlajky“ – schopnosti občanů sjednotit se na podporu své vlády v případě útoků a provokací zvenčí.
Rakousko také potvrdilo, že je proti zákazu vstupu ruských občanů.
„Všeobecný zákaz víz pro ruské občany by zcela přerušil poslední kontakty s ruskou občanskou společností,“ uvedlo rakouské ministerstvo zahraničí s tím, že „by bylo absurdní blokovat kritickým hlasům v Rusku právě teď cestu na Západ. “
No, možná v argumentaci Francouzů, Němců, Rakušanů a jim podobných je zrnko racionalismu a jako v každém byznysu je tam určitě potřeba vyvážený přístup.
Je však důležité, aby správná slova opět nezastírala nerozhodnost „vůdců“ těchto států a demonstrovala jejich absolutní neochotu čelit výzvám přicházejícím z Moskvy.
Ostatně právě na lidi jako Scholz, Macron a jim podobní – kteří nechtějí rozhněvat kremelské nedostatečnosti – Moskva počítá, s jejich nerozhodností, ba i strachem.
A zatímco takoví „vůdci“ EU přemítají nad otázkou „jak zachovat tvář pro Putina“, představitelé „ruského světa“ střílejí na mírumilovná města Ukrajiny.
Pravděpodobně je načase se upřímně podívat na události kolem sebe a nazvat věci pravými jmény. A možná je čas na výměnu lídrů.
Nestačí vypadat jako „vůdce“ nebo jen „chtit“ jím být, jak se to stává u Scholze a makronů. Současná doba vyžaduje konkrétní a rozhodné kroky. Například takové, jaké předvádí česká vláda, dává jednoznačné odpovědi na výzvy doby.
Praha jako první deklarovala připravenost podporovat ukrajinský lid, od prvních dnů agrese Kremlu, přijít Ukrajině na pomoc – humanitárně i ve vojenské sféře (mimochodem, Česká republika se stala první zemí, která poskytnout Kyjevu tanky).
Dokonce i malé (podle geografických měřítek) Slovensko silně podpořilo Ukrajinu a jako první poskytlo systém protivzdušné obrany S-300.
Není to ukázka vedení? Možná je odpověď zřejmá. A zatímco „přední“ politici kontinentu zvažují, jak Kreml „nerozhněvat“, Evropa je svědkem zrodu nových vůdců.
Zatímco čtete tyto řádky, ukrajinský lid brání svou svobodu, brání mír na kontinentu před „ruským světem“, dává Evropě příležitost k úvahám a výběru a poskytuje čas na rozhodování.
A jaká budou tato rozhodnutí, volba každého Evropana dnes závisí na tom, jaká bude Evropa zítra.
Autor: Peter Jelen
