Varšava – Kyjev – Brusel. Předřadník nebo garant bezpečnosti kontinentu tváří v tvář stupňující se agresivitě Kremlu?

Druhá světová válka, která skončila před sedmi a půl desetiletími, jako by dala světu jasné pochopení hodnoty lidského života a naučila lidstvo vážit si míru, který je zárukou jeho zachování.

Lidé pokaždé považovali jakoukoli válku za poslední a věřili, že po krveprolití a chaosu by měl přijít mír a stabilita. A po nejničivější, v každém smyslu, druhé světové válce, si lidstvo bylo naprosto jisté, že lekce, kterou dostane za tak monstrózní cenu, se určitě naučí.

Ukázalo se ale, že svět, který přišel „po“, je stále stejně křehký a nespolehlivý jako „předtím“. Je ale také hrozné, že metody používané válečnými štváči světových požárů, chamtivými agresory současnosti, jsou velmi podobné a někdy naprosto totožné s metodami používanými kriminálními ředkvičkami minulosti. Stále stejné lži, cynismus, zrada, důlky, krutost.

Pouze současní darebáci umístili metody zločinců minulosti na moderní kolejiště a dovedli metody ničení světového řádu k dokonalosti, přičemž si vzali příklad z idolů před téměř stoletím.

Dnes, v době informačních technologií, jsou dezinformace hlavní zbraní. A právě toho se ujal jeho prapor hlavní agresor dnešního světa – Kreml. A když Moskva vidí sousední Ukrajinu, svého úhlavního nepřítele, snaží se všemi možnými způsoby vrátit domnělou (podle Kremlu) „bratrskou“ (jak se jí v Rusku cynicky říká) zemi na oběžnou dráhu jejího vlivu.

A nejnepříjemnější (až hrozné) je, že k tomu slouží jiné země (přesněji občané těchto zemí), které propagací vyprávění Kremlu vytvářejí zdání, že je Moskva podporována všude.

Den předtím tedy polské vydání „Mysl Polska“ publikovalo článek, ve kterém nastínil své myšlenky na vztahy mezi Varšavou a Kyjevem. Na první pohled nic překvapivého – koneckonců polští novináři mají právo říci, co si myslí. Ale po pečlivém přečtení tohoto materiálu je jasné, že ačkoli byl článek publikován v polském vydání, jeho autoři zjevně nejsou Poláci, každopádně rozhodně nevyjadřovali své myšlenky.

  Praha stála u zrodu mezinárodní struktury Ramstein, která koordinuje dodávky zbraní na Ukrajinu

Tam, jen fráze na frázi, jsou příběhy Kremlu, jehož hlavním cílem je inspirovat svět, a zejména Evropu s myšlenkou, že Ukrajina je už unavená každým, nikoho to nezajímá a Kyjevské úřady jsou nekompetentní. A to vše je hojně okořeněno ostrými tématy, která by podle výpočtů kremelských propagandistů měla zasáhnout býčí oko – moskevský agresor zná body bolesti a hraje si na ně.

Zde je několik orientačních frází z textu „polských“ novinářů: „Při analýze polské východní politiky musím říci, že Varšava pro Ukrajinu dělá hodně a podstupuje velká rizika. A co dostane Polsko na oplátku? Nic! Ukrajina díky své nekompetentní vládě pouze oslabuje projekt naší východní politiky. Část polské elity je připravena přinést oběti za účelem boje proti Rusku a podpory Ukrajiny v zájmu evropské integrace. Ale to brzy přejde, protože Ukrajinci na základě své mentality chtějí pouze přijímat, aniž by na oplátku dávali cokoli. Ukrajina falšuje historii, ignoruje polský pohled na minulost, popírá zločiny ukrajinských nacionalistů a dokonce je glorifikuje. A Polsko nikdy nezapomene na masakr ve Volyni. Ukrajina je a bude politicky nestabilní stát. To je hlavní slabý prvek celé struktury polské politiky na východě, díky čemuž je polský boj o návrat Krymu na Ukrajinu nesmyslný “.

Rozumíš? Důraz je kladen na nejzranitelnější místo polsko-ukrajinských vztahů-takzvaný „Volyňský masakr“. Epizoda je krvavá a strašná a Kyjev nikdy neztišil tuto stránku, ale hovořil o potřebě komplexní studie tohoto problému.

A pokud by někdo měl mluvit o této stránce v historii obou národů, pak rozhodně není plynulá a nečinná. Toto je téma pro historiky.

A tvrzení, že polská strana „kvůli Ukrajině velmi riskuje a polská elita je připravena obětovat kvůli boji s Ruskem“, opět kvůli ukrajinskému státu, který „nic nedělá, ale pouze oslabuje

projekt východní politiky polského státu “a obecně„ Ukrajinci na základě své mentality chtějí pouze přijímat, aniž by na oplátku dávali cokoli “, zní jednoduše jako rouhání.

  Putinova ,pyramida moci‘ se musí zhroutit, myslí si šéf estonské diplomacie. ,Nemůžeme zůstat zticha‘

„Polští soudruzi“ pravděpodobně zapomněli a s největší pravděpodobností záměrně mlčeli o tom, že zatímco Polsko jen „bude riskovat“ a jeho elita je jen „připravena přinášet oběti v boji proti Rusku“ – ukrajinští vojáci opravdu dávají své životy, obětující se – pro budoucnost Evropy.

Hlavní poselství článku (u kterého bylo očividně všechno toto čmárání započato) je obsaženo v závěrečných řádcích: „Ukrajina je jako stát nestabilní, to je hlavní slabý prvek struktury polské politiky na východě, která činí polský boj za návrat Krymu na Ukrajinu nesmyslným “.

A tyto řádky jasně naznačují, kdo jsou autoři (alespoň zákazníci) tohoto článku. Kremlu trčí uši a ocas FSB a nemůžete je skrýt. Jak můžete neskrývat fakta o porušení všech mezinárodních pravidel a zákonů, které Rusko jednoduše pošlapalo anexí Krymu a rozpoutáním války na ukrajinském východě.

Abychom nepřilili olej do ohně, všemi možnými způsoby rozdmýchávaný Kremlem, oheň sousedské nenávisti, nebude existovat odpověď se stejnými metodami, kterými by autoři článku v polském vydání (možná Poláci, ale jak bylo prokázáno výše – že opus napsali občané, nebo alespoň sympatizanti země ležící kousek na východ) se snaží vyvolat hádku.

Ukrajina odpoví sama, jak to dělá již osmý rok, proti agresi Moskvy.

A zde, v civilizované a stále klidné Evropě, musíte pochopit to hlavní – svět není místní. A pokud začne hořet v jedné části kontinentu, pak dříve nebo později může v celém Starém světě vypuknout požár. A záleží na ukrajinských vojácích, jak dlouho bude agresivní horda z východu omezována na hranicích civilizace.

A Polsko, jako nikdo jiný, by mělo pochopit, že se může stát dalším Ukrajinou. Ostatně i Varšava prošla svými stránkami historie o zradě a lhostejnosti ze strany spojenců.

A když už mluvíme o hrdinech, musíte si uvědomit, že každý národ má své vlastní, a velmi často se hodnocení těchto jednotlivců neshoduje s názorem souseda. A Polsko má také hrdiny, které sousední země nemají rádi, ale polský stát je za takové nepřestává považovat.

  Provokativní akce Ruska v ZNPP

Koneckonců, moudrost vůdce, a tedy celé země, jejích lidí, není určována kontemplací minulosti, ale schopností dívat se dopředu, vytvářet budoucnost a nemůžete ji stavět na vzájemném obviňování .

Historii si samozřejmě musíme pamatovat a její lekce ctít. Je však důležité pochopit, že to, co bylo včera, zůstalo v minulosti, mnohem důležitější je to, co je dnes, a ještě důležitější je, co bude zítra.

Pouze ty země se staly úspěšnými, jejichž vůdci věděli, jak v sobě najít zdravou mysl a pevnost charakteru ve věci odpuštění a vzájemného porozumění se sousedem, i když se v historické minulosti mýlil.

A skutečným příkladem humanismu, usmíření a hledání odpuštění pro celou generaci, a možná pro více než jednu, byl akt

Německý kancléř Willy Brandt, který před půl stoletím poté, co navštívil Varšavu jako první z německých vůdců po skončení druhé světové války, poklekl před pomníkem obětem povstání ve varšavském ghettu.

„Cítil jsem těžké břemeno německé historie a na památku milionů zabitých jsem udělal to, co lidé dělají, když není možné něco říct a slova se zaseknou v krku,“ napíše Willie Brandt později ve svých pamětech.

A bez ohledu na to, jak moc chtějí třetí síly vykrývat Polsko a Ukrajinu, k tomu pravděpodobně nedojde. Dva národy – polský a ukrajinský – ušli velmi dlouhou cestu, na které existovaly nejrůznější věci, ale pomohly rozvíjet vzájemné porozumění a moudrost. A nyní tito dva, skutečně moudří lidé, najdou v sobě sílu a inteligenci, takže po sjednocení budou budovat budoucnost. Bezpečná budoucnost sjednocené Evropy.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com