V reakci na poškození Kerčského mostu Rusko 10. října zasypalo ukrajinská města desítkami raket a sebevražedných dronů. Dopustilo se tak dalšího válečného zločinu, který odsoudili naši i světoví státníci. Tato série začala v roce 2014 obsazením Krymu a dalších ukrajinských území.
Tehdy ještě někteří západní politici, jako například Angela Merkelová a François Hollande, předstírali, že se jedná o spor znesvářených sousedů, který je možné ukončit rozumnou dohodou, kterou uzavřeli v Minsku.
Tím, že jasně neoznačili Putinův režim za agresora a Ukrajinu za oběť, vytvořili dojem, že s tímto režimem je možné nadále spolupracovat a také to dělali. Za tiché či otevřené podpory ostatních státníků posilovali závislost Evropské unie na ruských fosilních zdrojích a odmítali veškerá varování před rizikem, že Rusko použije své dodávky levného plynu a ropy jako ekonomickou zbraň.
A to se po letošním vojenském útoku na Ukrajinu 24. února stalo. Nevyhlášená válka proti suverénnímu státu je nejtěžším válečným zločinem a Rusko, které se ho dopustilo pak již bez zábran vrší další a další zločiny. Lidem, kteří se zabývají politikou, musí být jasné, že takový režim již nadále nemůže být politickým ani obchodním partnerem a že bez jeho změny nelze počítat s žádnou normalizací vztahů mezi demokratickými státy a Ruskem.
Čeká nás pár těžkých let
Lidé, kteří se politikou příliš nezabývají, si tuto skutečnost a její důsledky zatím dostatečně neuvědomují. Levná ropa, levný plyn a levná elektrická energie skončila do té doby, dokud nenalezneme náhradu, což může trvat roky. A protože cena energie ovlivňuje cenu všeho zboží, máme a budeme mít všechno dražší.
Je marné zlobit se kvůli tomu na vládu, protože žádná evropská vláda nemá takové prostředky, aby na tom v dohledné době něco změnila. To, že je u nás stále mnoho lidí, kteří si myslí, že lze zjednat nápravu tím, že se naše země vyváže ze svých mezinárodních závazků a hospodářských vazeb s evropskými státy a dohodne se s Ruskem na výhodnějších dodávkách fosilních zdrojů, ukázaly demonstrace v uplynulých týdnech.
Tito demonstranti zjevně nechápou, že takový krok by způsobil ekonomický úpadek ještě mnohem větší než ten, kterému budeme čelit a že jeho hlavní obětí by byli především oni sami.
Zkrátka, dnes nám a celé Evropské unii nezbývá nic jiného než soustředit své síly na vybudování vlastní energetické nezávislosti na pochybných dodavatelích zdrojů z venku a v maximální míře využít vlastních zdrojů. Možná, že na nějaký čas budeme muset odsunout své klimatické cíle, zintenzivnit přechod na obnovitelné zdroje a vrátit prozatím do hry uhelné zásoby či břidličný plyn, jehož těžbu jsme si zakázali. V každém případě nás čeká pár těžkých roků.
Představa, že je možné se na něčem dohodnout s Putinovým režimem, který právě demonstroval, že veškeré dohody chápe jen jako nástroje své imperiální politiky, je iluze, které se musí západní společnost zbavit co nejdříve. Pád tohoto režimu může způsobit jeho ekonomické a morální vyčerpání válkou a jeho porážka na Ukrajině. Je tedy v našem zájmu tuto zemi podporovat vojensky, ekonomicky i lidsky.
Autor: Daniel Kroupa
