Cash Only: Krach Sberbank směřuje ke šťastnému konci i díky 90. létům

Nobelovu cenu za ekonomii dostala tento týden trojice Američanů za „výzkum bank a finančních krizí“. Jeden z nich, Ben Bernanke, ve své práci z roku 1983 dokázal, že hromadné vybíraní peněz vede ke krachům bank.

S tímto modelem má Česko bohatou zkušenost zejména z druhé poloviny 90. let minulého století, kdy se v zemi utvářel nový bankovní sektor. Jeho pročištění od bank, které skončily kvůli neschopnosti svých manažerů nebo úmyslnému tunelování, stálo z veřejných peněz kolem 500 miliard korun.

Hromadné vybíraní peněz v důsledku paniky klientů nemůže ustát žádná banka, ani ta, která je finančně zdravá. To se letos v březnu stalo tuzemské Sberbank. Po invazi Ruska na Ukrajinu vzali klienti útokem i české pobočky Sberbank a ta byla krátce poté nucena pobočky uzavřít. Velmi rychle pak Česká národní banka odebrala Sberbank licenci a do banky dorazila insolvenční správkyně Jiřina Lužová.

Jak regulátor ČNB, tak insolvenční správci se mohou opírat právě o zkušenosti s krachy bank z 90. let. Prvním správným krokem bylo urychlené uzavření banky, odebrání licence a následně vyplacení pojištěných vkladů banky, což představovalo přes 25 miliard korun. Většina ze 120 tisíc klientů se tak poměrně rychle dostala zpět ke svým penězům, ale řadě firem, měst a obcí a klientům s částkami přesahující pojištění peníze v uzavřené bance uvázly.

Insolvenční správkyně od počátku správně prosazovala, aby se úvěrové portfolio banky prodalo jako balík a aby se celý proces provedl co nejrychleji. Bankovní obchody jsou do určité míry rychle se kazící zboží, protože platební morálka dlužníků klesá úměrně tomu, jak dlouho zůstávají aktiva banky pod provizorní správou.

Tento týden Lužová oznámila, že na základě rozhodnutí věřitelského výboru a předložených nabídek se bude o prodeji úvěrového portfolia exkluzivně jednat s Českou spořitelnou. Nominální hodnota úvěrů je bezmála 48 miliard korun.

  PRE od září sníží téměř 700.000 odběratelům ceny elektřiny a plynu

Podle mých informací nabídla Česká spořitelna za úvěrové portfolio částku mezi 35 a 40 miliardami korun, což by byla s ohledem na nominální hodnotu portfolia nabídka vskutku velkorysá.

Insolvenční správkyně nabídku nezveřejnila, ale konstatovala, že nabídnutá cena společně s dostupnou hotovostí, která po uzavření banky představovala zhruba 5 miliard korun, a předpokládaným výtěžkem z prodeje ostatních aktiv tuzemské Sberbank by měla dostačovat ke stoprocentnímu uspokojení fondu pojištění vkladů, fyzických osob a malých a středních podniků. S velkou pravděpodobností by i více než 90 procent uvázlých peněz mohly dostat zpět i města a obce, kraje a velké firmy.

Pokud by skutečně pád Sberbank dopadl s touto bilancí, šlo by jednoznačně o finančně nejúspěšnější insolvenci banky v novodobé historii. Finální smlouva ještě není uzavřena a exkluzivní postavení České spořitelny pro další vyjednávání banka určitě využije k tomu, aby cenu stlačila, co to půjde.

Banky totiž čeká obtížnější období. Jednak budou muset státu platit speciální daň kvůli energetické krizi, očekává se výrazný útlum až recese ekonomiky a finanční situace řady domácností i firem se bude zhoršovat. Tlak na koupi úvěrového portfolia Sberbank je zcela pochopitelný.

Na pozitivním hodnocení insolvence Sberbank by ovšem nic nezměnil ani fakt, kdyby uspokojení věřitelů bylo ve finále nižší, než jak aktuálně insolvenční správkyně odhaduje.

Zdroj: SZ

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com