Peking chystá velkolepý návrat ke kultu osobnosti

U pamětníků vyvolává slovní spojení „20. sjezd“ vzpomínky na rok 1956 a 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší „první tajemník“ Chruščov na něm pronesl svůj proslulý tajný projev, v němž odsoudil Stalinův kult osobnosti a zahájil nepříliš důsledný proces destalinizace Sovětského svazu i jeho východoevropských satelitů, včetně někdejšího Československa.

Nadcházející 20. sjezd Komunistické strany Číny bude mít přesně opačný efekt: slavnostně obnoví kult osobnosti a kodifikuje vůdcovský princip v tamní politice. Současný generální tajemník Si Ťin-pching prolomí pravidlo, podle kterého nelze zastávat funkci nejvyššího čínského představitele po více než dva mandáty. Toto omezení bylo jednou z klíčových reforem, které zavedl Teng Siao-pching po smrti Mao Ce-tunga. Snažil se tak zajistit, aby jednotlivec ve svých rukou už znovu nemohl kumulovat moc jako v obdobích Velkého skoku (1958-1961) a Kulturní revoluce (1966-1976), kdy po sobě kampaně rozpoutané velkým vůdcem zanechaly desítky milionů obětí a nezměrný hospodářský i společenský rozvrat.

Předseda a kormidelník

K podobné kumulaci moci se teď Čína vrací obnovením kultu osobnosti, tentokrát Si Ťin-pchinga. Sjezd s největší pravděpodobností potvrdí, že může strávit další – takto již třetí – období v pozici generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny, která je nejdůležitějším postem v zemi. A která je úzce navázána na jeho obdobu po státní linii, funkci předsedy („prezidenta“) Čínské lidové republiky. Právě ona přitom byla od roku 1982 omezena ústavou na dva mandáty.

Minulý, 19. sjezd v roce 2017 – a po něm formálně i zasedání čínské karikatury parlamentu v roce následujícím – toto omezení zrušily. Prakticky tím otevřely cestu k neomezené vládě současného generálního tajemníka, kterou potvrdí nadcházející 20. sjezd. Jinak nevídané drobné protesty v Pekingu na tom nemohou nic změnit.

Již několik let se také spekuluje, že by na sjezdu byla pro Si Ťin-pchinga obnovena funkce předsedy Ústředního výboru, kterou v roce 1982 rovněž zrušil Teng Siao-pching coby nežádoucí symbol kumulace moci. Tento post je historicky spojen s Mao Ce-tungem, i když jej krátce zastávali také jiní představitelé, a umožňoval svému nositeli prakticky neomezenou osobní moc. Pokud by ji Si skutečně získal, nemusel by se už napříště obtěžovat s titulem generálního tajemníka a mohl by jej klidně přenechat někomu jinému, jako to dělal Mao.

  Ruská vakcína prolomila blokádu EU. Proč Maďarsko používá vakcínu z Ruska?

Očekává se rovněž, že Si Ťin-pchingův příspěvek pokladnici marxismu-leninismu, zanesený do stanov strany na předcházejícím sjezdu pod krkolomným názvem „Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou epochu“, dostane nyní pádnější podobu jako „Si Ťin-pchingovo myšlení“, což ho rovněž postaví na roveň Velkému kormidelníkovi a jeho „idejím“.

Sjezd se samozřejmě bude věnovat i jiným záležitostem než jen nafukujícímu se egu neomylného vůdce. Naznačí další směrování Číny v důležitých oblastech, jako je ekonomická a zahraniční politika, včetně signálů vůči Tchaj-wanu, který se rychle stává spolu s Ukrajinou hlavním neuralgickým bodem současné geopolitické situace. Ale jeho nejdůležitějším „závěrem“ bude definitivní návrat ke kultu osobnosti a odklon od „kolektivního“ vedení, kterým se Teng a další reformátoři snažili před čtyřiceti lety institucionalizovat mocenské poměry ve straně po Maově smrti.

Systémová rivalita

To je samozřejmě velmi důležitý signál i do zahraničí. Pro Evropu se tím znovu akcentuje „systémová rivalita“ u jednoho z jejích největších obchodních partnerů. Po zkušenostech s Putinem bude unie ostražitá vůči dalšímu neomezenému vůdci s expanzivními sklony. Patrně ne zcela náhodnou shodou okolností se bude v příštím týdnu, tedy paralelně se sjezdem v Pekingu, věnovat Číně hned na několika vrcholných setkáních. Počínaje pondělní diskusí ministrů zahraničních věcí.

Atmosféra v evropsko-čínských vztazích je dnes výrazně odlišná od situace před pěti lety v době předchozího sjezdu. Ještě odlišnější je pak nálada ve vztazích česko-čínských. Stojí za to připomenout, kteří čeští politici posílali podle čínského tisku zdravici 19. sjezdu: Miloš Zeman, Vojtěch Filip, Jan Zahradil. Zatímco mocenská pozice tehdejšího oslavence od té doby značně posílila, politické ambice našich snaživých gratulantů jsou dnes o poznání skromnější.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis Martin Hála

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com