Černochová: Generálu Syrovému náleží hodnost i vojenská vyznamenání

Významnému představiteli československých legií v Rusku, meziválečné československé armády a premiérovi Janu Syrovému náleží hodnost armádní generál a československá vojenská vyznamenání. Potvrdila to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Osvědčení dnes v Knihovně Václava Havla předala jeho potomkovi. Na svém webu www.army.cz to uvedlo ministerstvo obrany.

Syrový byl společně s bývalým československým premiérem Rudolfem Beranem souzen a odsouzen podle prezidentských dekretů z roku 1945 za zločin vojenské zrady. Soud v roce 1947 uznal Berana i Syrového vinnými z kolaborace a vyměřil jim trest 20 let těžkého žaláře, ztráty občanské cti a zkonfiskování majetku. Vrchní soud v Praze letos na jaře rozsudek zrušil a uložil státnímu zástupci, aby činnost obou politiků za druhé světové války znovu prošetřil. Žalobce pražského městského státního zastupitelství následně v létě trestní stíhání Berana i Syrového zastavil.

Podle Černochové byl generál Syrový národním hrdinou, kterému jako všem československým legionářům Česká republika vděčí za samostatný stát. Generál má také podle ní nezpochybnitelný přínos na budování prvorepublikové armády. „Jenže pak přišla potupná mnichovská dohoda a pomyslný bojový pokřik ‚Hrrr na ně!‘ nepřišel. A tak se začali hledat zrádcové. Nikdo už se pak neptal, jaká byla realita a zda pan generál měl jinou volbu. Zůstal by snad hrdinou, pokud by utekl za hranice společně s prezidentem Benešem?“ řekla Černochová.

Generál Jan Syrový podle ní měl odvahu i v nelehké době zůstat a řídit stát až do jeho trpkého konce. „I proto jsem uvítala vaši iniciativu, aby byl pan generál posmrtně rehabilitován. A jsem ráda, že soud dal vašim argumentům za pravdu a nespravedlivý rozsudek zrušil,“ řekla praprasynovci generála Janu Syrovému, kterému předala osvědčení o vojenské hodnosti a československých vojenských vyznamenání jeho příbuzného.

Syrový patřil k prvorepublikové armádní elitě. Za první světové války se účastnil bojů na ruské frontě, kde se vypracoval na velitele Československého armádního sboru, se kterým ovládl celou sibiřskou magistrálu. V roce 1926 byl krátce ministrem národní obrany a poté sedm let náčelníkem generálního štábu československé armády. Přes oko nosil černou pásku, zranění si přivodil u Zborova v roce 1917.

  Senátor: Hamáčkova slova o kamuflované cestě do Moskvy nejsou pravdivá

Do čela vlády postavil Syrového prezident Edvard Beneš v září 1938. O den později jeho kabinet, ve kterém byl i ministrem obrany, vyhlásil všeobecnou mobilizaci. O týden později jeho vláda přijala mnichovskou dohodu. Z politického života se stáhl po nástupu první protektorátní vlády generála Aloise Eliáše v dubnu 1939. Byl penzionován a pobýval na venkově pod dozorem gestapa. Po vypuknutí Pražského povstání nabídl své služby hlavnímu povstaleckému štábu, byl ale odmítnut.

Krátce po osvobození byl zatčen, označen za významného kolaboranta a postaven před soud. Ten ho v dubnu 1947 uznal vinným, odsoudil ho na 20 let vězení a zbavil vojenské hodnosti i vyznamenání. Původně Syrovému hrozil trest smrti. Z komunistického vězení byl propuštěn v roce 1960 na základě amnestie. Zemřel v roce 1970 v zapomnění.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com