Ruský masakr: z 570 rekrutů přežilo pouze 41, velitelé utekli

U Makiivky v Luhanské oblasti byl 2. listopadu téměř úplně zničen prapor Rusů právě mobilizovaných z Voroněže, napsal ruský web Verstka. Z 570 jich přežilo jen 41 a velitel uprchl. Web uvedl, že nebyl schopen ověřit přesný počet obětí za podmínek speciální vojenské operace. Údaje jsou uvedeny pouze na základě slov mobilizovaných vojáků a jejich příbuzných. V sobotu se sešli před budovou voroněžské vojenské prokuratury, natočili video a zavolali guvernérovi.

Přeživší ruský voják Alexej Agafonov ruskému webu Verstka popsal, že mezi 1. a 2. listopadem byl celý jeho prapor s více než 500 špatně vybavenými vojáky ve Svatově v Luhanské oblasti, zahynul při palbě ukrajinského dělostřelectva poblíž města.

Vojákům bylo po několika dnech výcviku ve vojenské jednotce 2079 řečeno, že budou operovat 15 km od frontové linie. Místo toho byl podle Agafanova celý prapor v noci z 1. na 2. listopadu přiveden na linii dotyku a dostal rozkaz zakopat se a držet obrannou linii. Měli přitom jen tři lopaty na kopání zákopů a nebyli nijak chráněni.

„Zakopali jsme se, jak nejlépe jsme mohli, ale ráno na nás začalo střílet ukrajinské dělostřelectvo, granátomety, minomety a vrtulníky. Když to všechno začalo, velitelé okamžitě utekli. Mezi ostřelováním jsme se snažili zakopat, ale okamžitě nás identifikovaly vrtulníky a jednoduše nás postříleli. Z 570 lidí je 29 naživu a dalších 12 bylo zraněno, to je vše…,“ řekl Agafonov webu Verstka.

Na frontu šli mobilizovaní

„V televizi ukazují, že je všechno krásné, ale ve skutečnosti tady v Luhanské oblasti jsou na frontu vrháni mobilizovaní. Když jsme odházeli z fronty, důstojníky jsme neviděli žádné. Ve třetí linii seděli smluvní vojáci a dobrovolníci, ale na frontu šli mobilizovaní,“ řekl Agafonov.

Podle něj smluvní vojáci nechtějí bojovat a do oblasti Svatova jsou přiváženi mobilizovaní vojáci z celé země, aby zaplnili mezery v obraně. Ve Svatově, kam se po ostřelování stáhli přeživší z Agafonovova praporu, se procházejí „skupinky dvou až pěti lidí“ z jiných poražených praporů. Tuto informaci potvrdila webu i manželka dalšího přeživšího, Ludmila Černychová.

  Česko pod šedivým poklopem

„Volal mi dnes ráno z cizího čísla a řekl mi, co se stalo, že zůstali kopat obrannou linii, zasáhla je minometná palba a nějak se dostali z Krasnodonu do Svatova, kde se teď skrývají. Nyní se bojí jít kamkoli, dokonce i na kontrolní stanoviště. Vedení je opustilo a oni nevědí, co mají dělat, jen žádají o pomoc,“ řekla Černychová.

Příbuzní několika mobilizovaných mužů, kteří se dostali pod palbu, uspořádali v sobotu před voroněžskou prokuraturou shromáždění, na němž požadovali dozvědět se pravdu o osudu svých blízkých.

„Do telefonu nám říkají, že naši synové jsou živí a zdraví, a dokonce plní vojenskou povinnost. Co sakra dělají živí a zdraví, když je tam všechny zabili?“ řekla Oksana Cholodová, matka vojáka Andreje Cholodova.

Přeživší mobilizovaní muži nyní žádají, aby je pustili domů. Lidé shromáždění před prokuraturou ve Voroněži natočili videozáznam s výzvou gubernátorovi.

„Chtěli bychom apelovat na guvernéra a vyšší orgány, aby pomohli našim mobilizovaným mužům, kteří opustili vojenskou jednotku směrem k městu Valuiki. V den, kdy byli přivezeni, byli postaveni do první linie. Velení opustilo bojiště a uteklo, což zdůvodnilo tím, že se brzy vrátí a poskytne mobilizovaným jejich věci. Po čtyřiceti minutách se nevrátili a začalo ostřelování z granátometů, minometů a dalších zbraní. Podle mobilizovaných trvala bitva tři dny. Naši vojáci přežili, jak nejlépe mohli… Nespali, nejedli, tři dny se drželi na místě a nikam neutíkali, na rozdíl od velení,“ stojí ve výzvě.

Na seznamu vojáků, jejichž příbuzní žádají o pomoc, je 41 osob. Kontaktovat se však podařilo pouze 31 osob a osud dalších devíti je zatím neznámý.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..