Útok na NATO. Čas rozhodování. Budoucnost světa.

Ale to už je vážné, to znamená, že válka, která se mnohým zdála tak vzdálená a téměř neskutečná, přišla do Evropské unie.

Ano, je to tak – nejde o pomalou a nesrozumitelnou Ukrajinu – která, jak si někteří lidé myslí, si za napadení Ruskem „může sama“. To je Polsko, země EU.

A to je Severoatlantická aliance. Rusko zaútočilo raketami na zemi NATO, což je podle pátého článku stanov organizace útokem na celý blok.

A nyní musí Brusel učinit krok – nebránit Ukrajinu, nezabezpečovat ukrajinský lid, nebojovat za svobodu Ukrajinců, ale plnit požadavky bezpečnosti – reagovat na útok na NATO.

Nejzajímavější na celé situaci je, že ať bude odpověď Bruselu jakákoli, bude to nejdůležitější, určující pro Evropu, samotné NATO i celý svět. 15. listopad je přelomový, datum, které mnohé určuje.

co bude dál? Za prvé, vzhledem k chování vedení Aliance od prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu lze jen stěží očekávat konkrétní kroky a prudké pohyby směrem k Moskvě.

Pamatujete si, jak generální tajemník bloku Stoltenberg reagoval na agresi Kremlu na Ukrajině – prohlášením, že NATO nebude za žádných okolností bojovat za Ukrajinu a na Ukrajině.

Navíc tuto pozici opakovaně opakoval. Po celých osm měsíců války Ruska proti Ukrajině zástupci NATO křičeli, že vojákům bloku by nemělo být dovoleno zapojit se do přímého střetu s ruskou armádou.

A když desítky raket ničily domy, čtvrti i celá města a zabíjely obyvatele Ukrajiny, kteří svět žádali o jediné – zavřít ukrajinské nebe, lídři NATO znovu a znovu opakovali, že hlavní je zabránit přímému střetu s Rusko.

Je to tak – cynicky, chladně a konkrétně, přímo Kyjevu poukazovali – tohle je vaše válka, ale ne naše. Tečka.

A nyní přišla válka do NATO. Navíc byli zabiti dva občané Polska. To už není jen nedorozumění – to je teror.

  Medveděv stále nevyhledal psychiatrickou pomoc. Jeho mozek blouzní o obsazení Kyjeva

Jak bude Západ reagovat na to, co se stalo? Asi standard – tedy nic. Pochybovat? V tomto případě se podívejte, jak se věci vyvinou.

Poté, co do informačního prostoru unikla první fakta o útoku ruských raket na území Polska, řada předních a respektovaných médií s odvoláním na zdroje z americké rozvědky uvedla, že se jedná o ruské rakety.

Toto nebylo oficiálně potvrzeno. Ale fakt je fakt. A ještě zajímavější – řada politiků na nejvyšší úrovni začala prohlašovat, že zdroj raket nebyl potvrzen.

Apogeem „nesrozumitelnosti“ byla slova samotného prezidenta USA, který řekl, že podle předběžných informací je nepravděpodobné, že by raketa, která dorazila do Polska, byla odpálena z území Ruské federace.

„Existují předběžné informace, které to vyvracejí. Nechci mluvit, dokud to plně prošetříme,“ řekl Biden a dodal, že „z hlediska trajektorie je nepravděpodobné, že by byli vystřeleni z ruského území“.

Takhle. Rozhodně a nekompromisně.

Ale co Moskva? Kreml už reagoval prohlášením, že zprávy o ruských raketách v Polsku jsou „úmyslnou provokací“. Otázkou je, co bude dál?

Samozřejmě je příliš brzy hovořit s naprostou jistotou o příčinách toho, co se stalo a odkud byly odpáleny rakety, které vystřelily Polsko.

Existuje však řada zjevných skutečností. Pokud to byly ruské rakety, což s největší pravděpodobností jsou, jak skončily v Polsku? Byla to chyba nebo záměrná provokace?

Je-li správná druhá možnost, pak vyvstávají následující – byla provokace zinscenována za jakým účelem a kdo byl zřízen?

Dotazů můžete napsat řadu, je jich opravdu hodně. Ale jak chápete, hlavní věcí není, kolik a jaké otázky to jsou. Hlavní je, jaká bude odpověď.

Od prvních dnů agrese Moskvy proti Ukrajině vedení Severoatlantické aliance spolu se slovy „nebudeme bojovat za Ukrajinu“ opakovalo další frázi: „jsme oddáni principům charty a budeme bránit každý metr území NATO.“

  Summit G7 a válka na Ukrajině

To se v Bílém domě opakovalo mnohokrát, včetně samotného Bidena.

Polsko a pobaltské země tak dostaly skutečný vzkaz – neopustíme vás. Všichni přece pochopili, že po Ukrajině budou dalším cílem.

Adekvátní politologové však již poznamenali, že NATO nebude bojovat za Litvu, Lotyšsko, Estonsko nebo Polsko. Je to cynické, drsné, ale je to tak.

Co se děje dnes, když válka přišla do Polska? První oficiální prohlášení vůdců civilizovaného světa – „to nemůže být Rusko“.

Je jasné, že situace je příliš vážná na to, abychom dávali hlasitá a neuvážená prohlášení, abychom nad tím krčili rameny. Je zřejmé, že váha toho, co řekl například prezident Spojených států, je příliš velká a každé jeho slovo je velmi drahé.

Ale poslouchejte tuto rétoriku, je to přesně – téměř slovo od slova, připomínající to, co se říkalo od 24. února. Varování před Ruskem jsou hrozivá varování, ale zároveň nečinnost a pokus najít omluvy pro svou vlastní neúčast v konfliktu.

Závěr je jasný – pokud Západ spolkne to, co se stalo minulou noc v Polsku, lze tento den považovat za vítězství Kremlu. A je jedno, jestli konkrétně střílel na území země NATO, nebo tam ty rakety letěly omylem.

Putin neustále zvyšuje sázky. Ano, velmi často jde o blaf, jen o zkoušku síly vůdců civilizovaného světa.

A zdá se, že s každou dobou, v reakci na výzvy, které nabízí Kreml, se tento svět stává stále nepohodlnějším.

I když předpokládáme, že přílet do Polska byl nešťastný, půjdeme-li dále a budeme předpokládat, že se vůbec nejedná o ruské rakety, nic to nemění na dalším vývoji událostí. To je jasné.

Pokud si Kreml uvědomí, že něco takového může Západ přibrzdit, bude to konec celého bezpečnostního systému nejen v Evropě, ale i ve světě.

  Koronavirus vyšel českou kasu už na 241 miliard. ‚Stát by měl zvážit každou další korunu,‘ říká Zamrazilová

Bez ohledu na to, co říkají, ale nyní stále existují určité principy a základy, na kterých spočívá bezpečnost kontinentu. Ano, bylo to opraveno Putinem, ale stále tam.

Ale Kreml je teror. Terorista, který uvidí nerozhodnost a neochotu reagovat i na zjevnou výzvu, pochopí, že cíle bylo dosaženo, a zítra může ruská raketa „omylem“ letět do Bukurešti, Budapešti, Atén, Berlína nebo Paříže.

  1. listopad byl dnem, kdy se svět znovu změnil. A jaká bude její budoucnost, více než kdy jindy závisí na tom, jak rozhodné budou činy politiků. Jejich touha převzít zodpovědnost a učinit nezbytná, byť nepříliš populární a jednoduchá, ale rozhodnutí.

Existuje dobrý výraz: pokud se nezajímáte o politiku, politika se začne zajímat o vás. Evropa příliš dlouho abstrahovala od toho, co se děje na jejím východním křídle.

Stejně jako NATO se pokusili zavřít oči a doufali, že na Ukrajině se vše zastaví.

Nyní válka přišla i do samotného NATO, ať už si to chtějí přiznat nebo ne, ale to je fakt. A jak adekvátní bude odpověď, závisí na tom, jaké bude zítra NATO, EU, Evropa a svět jako celek a zda vůbec budou. To je příliš vážná volba.

zavřít nebe. Chraňte občany. Zabránit další eskalaci agrese. To je věc, která je aktuální už osm měsíců. Ale teď už nemluvíme o ukrajinském státu. Mluvíme o celé Evropě, která mlčky souhlasila, sledovala, jak je Ukrajina zničena.

Možná nadešel čas na adekvátní hodnocení a hlavně na akci? Probuď se, Evropo, probuď se, civilizovaný svět.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com