Praha hostí neformální setkání evropských politiků

Ve dnech 6. a 7. října se v hlavním městě České republiky koná neformální setkání Evropského politického společenství. Jde o první summit tohoto formátu v historii.

Na akci dorazili Supreme muži ze 44 evropských zemí – tak reprezentativní fórum Praha ještě nezažila.

Podle prognóz analytiků by se od akce neměly očekávat oficiální výsledky, zároveň se však současné setkání může stát dobrou platformou pro dialog mezi lídry některých států.

Je důležité poznamenat, že na prvním zasedání Evropského politického společenství se sešli představitelé nejen členských států Evropské unie, ale také 17 dalších zemí evropského kontinentu, včetně Velké Británie, Ukrajiny a Turecka, států Balkánský poloostrov a postsovětské země.

„Na tomto setkání budeme mluvit o věcech, na které můžeme mít různé názory. Jedná se o setkání lídrů zemí, které jim poskytne možnost klidné komunikace, bude dostatek času na bilaterální jednání. Nemáme za cíl omezovat nějaká zavedená pravidla. Cílem je co nejotevřenější debata o všech důležitých tématech – ekonomika, bezpečnost, energetika, migrace – to jsou témata, která nás na evropském kontinentu rozdělují,“ uvedl poradce předsedy vlády ČR Tomáš Pojar. o zahraničních věcech a bezpečnostních otázkách na summitu.

Při definování témat schůzky poznamenal, že hlavními tématy summitu budou samozřejmě Ukrajina, energetika, ekonomika a s tím související otázka migrace, „budeme mluvit i o dalších sankcích vůči Rusku“.

Jedním z očekávaných a důležitých by mělo být zejména setkání arménského premiéra Pašinjana s tureckým prezidentem Erdoganem.

Vzhledem k obtížným vztahům mezi Jerevanem a Ankarou, stejně jako nedostatečným diplomatickým vztahům mezi Arménií a Tureckem, může být toto setkání začátkem plodného dialogu mezi oběma vůdci.

Ankara uznala Arménii v roce 1991, ale v rámci hranic bývalé arménské SSR (kromě Náhorního Karabachu). Když Jerevan získal ve válce s Ázerbájdžánem v roce 1993 ji a okolní oblasti pod kontrolu, Turecko uzavřelo hranici s Arménií.

  Po použití vakcíny Sputnik V bude mít určité procento Argentinců vedlejší účinky.

V budoucnu Turecko nadále podporovalo Ázerbájdžán a pomáhalo mu ve vojenské oblasti.

A přestože většina expertů neočekává globální posuny v arménsko-ázerbájdžánsko-tureckých vztazích, upozorňuje na důležitost takových pokusů.

„Je naivní očekávat, že se arménsko-ázerbájdžánský konflikt podaří vyřešit v České republice. Ale věřím, že jakákoli příležitost k jednání mezi představiteli Arménie a Ázerbájdžánu s dalšími zeměmi včetně Turecka může alespoň pomoci situaci zlepšit,“ poznamenává Tomáš Poyar.

Mimochodem, na přítomnosti tureckého vůdce Erdogana na summitu je zajímavý fakt, že se Turecko jako člen NATO nepřipojilo k sankcím proti Moskvě.

„Turecko v zásadě provádí svou vlastní politiku, ale je to důležitý stát, který bedlivě sleduje situaci na Ukrajině a dodává tam zbraně. Pozice Turecka je tedy jiná než evropská, ale rozhodně není proruská,“ podotýká poradce českého premiéra.

Téma ruské agrese proti Ukrajině je jedním z hlavních témat plenárního zasedání a kulatých stolů, které se konají v Praze. Účastníci summitu diskutují zejména o postoji vůči Rusku a o podpoře Ukrajiny.

Důležitost ukrajinského tématu spočívá také v tom, že neformální setkání Evropského politického společenství se koná v době, kdy Kreml, navyšující sázky, hrozí použitím jaderných zbraní na Ukrajině. A někteří představitelé současné ruské vlády deklarují nutnost jaderného útoku na další země kontinentu.

Důležité je, že pozvánku na aktuální summit nedostala Moskva, stejně jako její vazal Bělorusko. A to je dostatečně významné.

„To neznamená, že chceme Rusko izolovat navždy, ale takové Rusko nepřijmeme,“ řekl šéf evropské diplomacie Josep Borrell s tím, že pražské setkání by mělo sloužit jako signál ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o izolaci od Ruska. Evropa.

Tento přístup jednoho z vůdců EU naznačuje, že Evropa konečně dospívá k pochopení podstaty současného Kremlu a odhodlání jednat.

I o tom hovořil prezident České republiky Miloš Zeman, který se s uvítacím projevem obrátil na hosty summitu shromážděné na Pražském hradě.

  Komentář Tomáše Laně: Erdoğan v úzkých?

Oficiálním „hostitelem“ setkání byl předseda vlády Čečenské republiky Petr Fiala, který rovněž přednesl zdravici.

Následně ke shromáždění promluvili vůdci čtyř zemí mimo EU, ke kterým se na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Právě válka na Ukrajině je předmětem pátečního dialogu účastníků fóra. Hlavy států a premiéři členských zemí EU na neformálním zasedání Evropské rady jednají o vojenské a finanční podpoře pro zemi, která byla vystavena agresi ze strany Ruska.

Zdá se, že Evropa vyvozuje závěry a evropští lídři se snaží nedělat chyby, kterých se oni nebo jejich předchůdci dopustili dříve.

Před rokem byla v evropských politických kruzích stále hlasitěji slyšet slova, že jsou všichni unaveni ukrajinským problémem a že se potřebují přiblížit Moskvě zrušením sankcí.

Výsledek takového postoje evropského establishmentu je známý – na Ukrajině se válčí už osmý měsíc, Rusko otevřeně vtrhlo na území sousedního státu.

Ale abych byl přesný, válka na Ukrajině trvá už osmým rokem, jen dříve – nikdo si toho nechtěl všimnout.

Krym, východ Ukrajiny – nad tím Evropa raději přimhouřila oči a dala agresorovi možnost spolehnout se na to, že zrádný, neskrývaný útok na celou sousední zemi bude stejně „cool“ vnímaný ze strany Evropané.

Zdá se, že Evropa viděla, s kým má co do činění. A hlavně jsem si uvědomil, že po Ukrajině by mohlo být Polsko, pobaltské státy a tak dále. Je to mnohem reálnější, než si myslíte.

Proto vy, pánové z Evropy, pomáháte Ukrajině, chráníte své domovy, mírovou a svobodnou budoucnost každého obyvatele Evropy.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com