Slovo marketing je složenina z anglického slova market, česky trh, a koncovka -ing vyjadřuje v angličtině zpravidla děj anebo akci, činnost či proces zaměřený na uspokojování potřeb zákazníka. Politika je zase slovo odvozeno z latinského polis, město a obvykle označuje metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními názory, což v naší civilizaci je demokracie.
A politický marketing pracuje s tzv. tržní segmentací společnosti a jeho hlavním úkolem je pochopit a charakterizovat voliče pomocí průzkumu veřejného mínění a poté jej nenásilně donutit přijmout ideu, myšlenky, postoj a politické činy klienta.
Politický marketing se zrodil v 50. letech minulého století ve Spojených státech a politici mu bezmezně věřili. Oslabení Donalda Trumpa a i slabý účinek současného marketingu Andreje Babiše ukazuje, že marketing, stejně jako u zboží, které se prodává často jen ve dvou sezónách, jarní a podzimní, má v rychlostní globalizované společnosti pouze omezenou účinnost.
Může za to rozum, protože vždy existují lidé, byť je jich vždy málo, kteří nepodléhají laciným svodům, tak tomu bylo jak za fašismu, tak za komunismu, a proto je tomu tak i dnes. Tito výjimeční lidé si udržují odstup od všeho včetně svého původu a umějí okolí za každé situace pozorovat kriticky. To samozřejmě vyžaduje silnou vůli a stálou individuální námahu.
Snad pomalu vítězí ti druzí
Tito lidé se velice často drží zpět a nejednají konkrétně, prakticky, ale své uplatnění našli v pozorování a snaze každou situaci přesně pojmenovat a upozorňovat na skryté úmysly politiků, které ohrožují demokratickou společnost.
Tato jejich síla za každé situace má jistou přitažlivost, protože vzbuzuje u vnímavějších lidí respekt schopností žít v duchovní, nikdy se plně neintegrující distanci vůči prostoru, který je obklopuje. Říká se jim erasmiáni, protože vycházejí z myšlenek Erasma Rotterdamského a věří, že rozum je spíše vztah k připravenosti poslouchat kritické připomínky a ze skutečnosti se poučit. A stopy této elementární zkušenosti jsou uloženy v každém člověku. Rozum lze proto podobně jako jazyk popsat spíše jako produkt sociálního života.
Fašismus byl postaven na spojení vedení a proměny, komunismus na spojení naděje a proměny a populismus slibuje všechno všem, jde tedy vždy o iracionální víru, která je vášnivě teplá, zatímco rozum je chladný. Podlehnout teplu je snadné, chladný rozum odcizuje a toho se někteří lidé bojí. Cítí se bezpečněji v mase či ve své bublině, jak je tomu v silně fragmentované společnosti.
Jenže i tito lidé, jak je naučil marketing, který u zboží pracuje stále se změnou, časem vyžadují změnu i v politice, i když tvrdí, že se o ni nezajímají, protože masivnímu marketingu s univerzální estetikou a opakujícími se stejnými obličeji se nevyhne nikdo: je šířen rozhlasy, televizemi, tiskem, internetem, algoritmy, sociálními sítěmi a billboardy.
A to zažíváme právě nyní, na podzim roku 2022, hlasy erasmiánů a jejich příznivců a těch, co vyžadují změnu z nudy marketingu, se spojily, rozum se snad zase probudil. Odvoláme-li se na známou knihu Umberta Eca Skeptikové a utěšitelé, můžeme si dovolit říci, že snad pomalu vítězí ti druzí, kteří vždy přinášejí povzbuzení.
