Česko daruje Ukrajině dělostřeleckou munici a podpoří sankce vůči Rusku

seznamzpravy.cz

Česko podpoří Ukrajinu darováním dělostřelecké munice. Jaké to bude mít dopady na budoucí vývoj mezinárodní situace a česko-ruské vztahy?

Česko nabídne Ukrajině munici

Česko Ukrajinu podpoří darováním munice ráže 152 mm, jak oznámilo ministerstvo obrany. K tomu by, jak uvádějí oficiální zprávy, mělo dojít co nejdříve. Dar však ještě bude schvalovat česká vláda.

Pokud by Rusko na Ukrajinu zaútočilo, je současně Česko připraveno i podpořit sankce vůči Moskvě, jak informoval ministr zahraničí Jan Lipavský.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) byla dodávka munice zvolena na základě seznamu, jímž si přímo Ukrajina vyžádala pomoc. Personální pomoc pak Ukrajina podle ní nepožadovala. Ministryně zároveň uvedla, že věří v mírové řešení krize i v to, že Rusko nepotřebuje situaci vyhrocovat.

Na toto konto ovšem ministr Lipavský dále sdělil, že i na nejhorší možný scénář vývoje, tedy na to, že dojde k invazi ruských vojsk, je Česká republika připravena.

Podle ministra Lipavského se v těchto dnech na rusko-ukrajinské hranici nachází armáda v rozsahu přibližně 100 000 vojáků. Armáda je ve vysokém stupni bojové připravenosti a zaútočit by mohla z Krymu i Běloruska, citují tuzemská média dále slova nového ministra.

Na českém ministerstvu zahraničí byla již zformována v uplynulých dnech také speciální vnitroresortní skupina. Jejím úkolem je monitorování aktuální situace.

K pomoci se připojily i další země, Rusko se ohrazuje

Praha také je připravena poskytnout Kyjevu eventuálně i další pomoc, prohlásil ministr Lipavský dále. Česko by se tím mělo stát jednou z pěti zemí, které jsou již připraveny Ukrajinu podpořit. Další státy by se pak měly ještě zapojit.

Jako první o svém záměru informovaly pobaltské země. Ve společném prohlášení se k němu zavázaly Estonsko, Lotyšsko a Litva. Ty informovaly, že Ukrajině dodají protitankové a protiletadlové střely americké výroby. Zbraně se na Ukrajinu chystá dodat i Velká Británie.

  MH - 17. Rusko nadále terorizuje svět

Ruská strana v pátek 21. 1. reagovala prostřednictvím ministra zahraničí Sergeje Lavrova požadavkem, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska. Již dříve Rusko požadovalo, aby se NATO vrátilo do hranic z roku 1997.

Ruské vojenské manévry jsou podle českého premiéra Petra Fialy „znepokojující“. Vyjednávání o bezpečnostní situaci ve východní Evropě označil premiér za akt, který se odehrává v atmosféře vydírání ze strany Ruska.

Česko ruské-vztahy by po krizi měly projít „restartem“

Česko-ruské vztahy se již dlouhodobě nacházejí v krizi. V tuzemsku k tomu přispěla i kauza ohledně výbuchu ve Vrběticích. To vedlo ke značnému ochlazení vzájemných vazeb.

Kreml Česko označil za nepřátelský stát, a to společně s USA. Tento status obě země dostaly jako jediné na světě. Současná vláda proto avizovala, že vztahy s Ruskem by měly projít určitou revizí. Současně však Rusko označila za českého protivníka i bezpečnostní hrozbu.

Nelze opominout, že Rusko je státem, který má značný politický, ekonomický i kulturní vliv. Obchodní vztahy u nás navíc ovlivňuje i postoj EU k Rusku. Česká republika by bezpochyby měla o obnovení vazeb s Ruskem určitým způsobem usilovat. Dokládá to například i případ Polska, které rovněž má s Ruskem značně vyhrocené vztahy, nicméně nikdy vzájemné vazby zcela nepřerušilo.

Souhlas s narovnáním notně pošramocených diplomatických vztahů vyslovil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Přímo poskytnutí dělostřeleckých granátů českou stranou přitom na tiskové konferenci v Ženevě komentovat nechtěl.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharova k tomu uvedla, že ohledně „restartu“ česko-ruských vztahů bude ruská strana čekat na kroky svého českého protějšku.

Autor: Dana Marková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..