Ukrajina znovu na shromáždění Rady Evropy, ruská otázka nepřestává rezonovat

Parlamentní shromáždění Rady Evropy je hlavní poradní orgán Rady Evropy. Rusku byla účast na něm odejmuta a posléze navrácena. Které události se odehrály na pozadí této situace?

Krymská anexe jako důvod odebrání hlasovacích práv na shromáždění

Rada Evropy je orgánem, který byl založen 5. května 1949. Rozdělen je na dvě hlavní části, a to Výbor ministrů s exekutivní pravomocí a Parlamentní shromáždění, které disponuje funkcí poradní. ČR je řádným členem od roku 1993.

O hlasovací práva v tomto orgánu Rusko přišlo po anexi Krymu v roce 2014. Rusko navíc porušovalo práva tohoto orgánu a neplatilo členské příspěvky. To dále přispělo k vytvoření vleklé krize.

Již v roce 2019 však Rada Evropy schválila pro Rusko navrácení práva na shromáždění mít své zástupce, promlouvat zde a hlasovat. Důvody k tomuto kroku byly dva hlavní. Rusko by by mohlo celé společenství jednoduše opustit.

Kromě toho by ztratilo možnost se obracet na soud ve Štrasburku, lidská práva proto byla do značné míry ohrožena. K tomuto názoru se přiklonil Nizozemský helsinský výbor, jež argumentoval, že postiženi by byli vyloučením Ruska především běžní ruští občané. Mnozí též optimisticky dodávali, že je zkrátka nutné vést demokratický dialog.

Ruský pardon zásluhou EU a úloha České republiky

Rada Evropy nepatří k orgánům EU a členství mohou získat i země mimo Evropskou unii. Právě představitelé zemí EU jsou však zodpovědní za ruský pardon. Zodpovědnost byla připisována především francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a německé kancléřce Angele Merkel.

Bez zajímavosti není, že pro opětovné vpuštění Ruska na shromáždění hlasovala i Česká republika. Ta však argumentovala právě nutností snažit se zachovat dodržování lidských práv. Anektování Krymu naproti tomu zástupci ČR odsoudili.

Celkem 118 členů shromáždění se vyslovilo pro, 62 bylo proti a 10 se hlasování zdrželo. Ukrajina na rozhodnutí reagovala slovy, že Rusko absolutně nerespektuje stanoviska Evropského soudu pro lidská práva.

  Eskalace nestability nebo přechod k míru. Na čem se Biden a Putin dohodli

Půlroční ukrajinský bojkot zasedání

V roce 2019 také na protest proti tomuto kroku Ukrajina zahájila bojkot. Ukrajinská delegace se odmítla účastnit zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Země žádné své zástupce neměla ani na podzimní schůzi shromáždění.

Ostře se vůči jednání Ruska tehdy vymezil i šéf ukrajinské delegace Volodymyr Arjev, který poukázal na to, že je možné anektovat území jiného státu i zabíjet lidi, aniž by to však přineslo jakékoli důsledky.

Zástupci Ukrajiny se dokonce nezdráhali celou situaci přirovnat k dění předcházející tzv. Mnichovské dohodě v roce 1938. K protestnímu opuštění shromáždění se připojily i Gruzie, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovensko a Polsko.

Navzdory tomuto vývoji se nicméně Ukrajina po půl roce do shromáždění opět vrátila. Účastnit by se tak měla i zasedání nadcházejícího.

Zimní zasedání Rady Evropy ve znamení koronaviru i ruských otázek

Zimní zasedání, jež by mělo proběhnout od 25. do 28. ledna, však bude mít kvůli pandemii koronaviru netradiční formu.

Zástupci jednotlivých zemí nebudou muset být osobně přítomni a řešit se jednotlivé body programu budou kromě osobního setkání ve Štrasburku taktéž online. Živý stream proběhne na přímo na oficiálních webových stránkách a taktéž i na Youtube kanálu.

Kromě diskuse o očkování proti onemocnění COVID-19 se bude diskutovat právě i několik stěžejních bodů, jež se týkají Ruska.

V první řadě má být řešeno naléhavé téma v podobě zadržení Alexeje Navalného, k němuž došlo v lednu 2021.

Součástí debaty bude rovněž diskuse nad omezováním používání ruštiny na ukrajinském území. Ukrajinský jazyk je jazykem úředním, Rusko však proti těmto snahám o potlačování ruštiny na tomto území vystupuje.

Autor: Dana Marková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *