Dodatečná mobilizace nemá smysl. Tenhle je ale nepřesný. Kreml slibuje pokračování války.

Válka, která na východě Evropy trvá už téměř tři sta dní, diktuje kontinentu stále nové podmínky.

 A jen v Ruské federaci je vše v klidu a jde podle plánu.  A tím hlavním je ničení genofondu, provádí kremelská klika systematicky a nepřetržitě.

 Přesněji řečeno, dělá vše pro to, aby to bylo možné.  Zároveň se snaží zachovat dobrou tvář v nepříliš povedené hře.

 Takže další pokus kremelského Führera „uklidnit“ obyvatelstvo své země měl opačný účinek.

 V odpovědi na otázku o „druhé vlně částečné mobilizace“ Putin odpověděl, že nyní nemá smysl „dodatečná mobilizace“, protože „do seskupení na Ukrajině je zapojeno pouze 150 000 mobilizovaných lidí“.

 „Z těchto 150 000 ve skupině je polovina – 77 000 – v bojových jednotkách.“  Zbytek je na druhé nebo třetí linii a plní funkci teritoriálních obranných sil, “řekl kremelský stratég (mluví z bunkru, přes video odkaz) na zasedání Rady pro lidská práva.

 Bunkr přitom utrpěl natolik, že nahlásil asi 150 tisíc mobilizérů „stále umístěných na cvičištích a ve výcvikových střediscích, kde absolvují doplňkový výcvik“.

 „Za těchto podmínek není potřeba další mobilizace pro stát a ministerstvo obrany,“ prohlásil nikdy nelhaný diktátor.

 Zda mu Rusové uvěří, je otázka pro samotné obyvatele Ruské federace, kteří začali s neuvěřitelným zájmem sledovat dění na Ukrajině.  Sbírali plné sklenice popcornu a večer pohodlně seděli u televize a poslouchali vyprávění kremelských propagandistů čekajících na průvod své „druhé mírové armády“ v Kyjevě.

 Každý z nich jednotlivě i všichni společně nadšeně vychutnávali ničení ukrajinských měst a vesnic, ničení infrastruktury a zabíjení civilního obyvatelstva sousední „bratrské“ Ukrajiny.

 Vše se ale změnilo 21. září, kdy jejich polohloupý Fuhrer oznámil „částečnou“ mobilizaci v Rusku.  Od té chvíle se obyvatelstvo Ruské federace proměnilo z vnějšího diváka v přímého účastníka kremelského safari.

 Navíc, jak se ukázalo, kořistí v něm nebyli ti, které Rusové považovali za svůj legitimní cíl, ale oni sami, které úřady tak milované, se hloupě rozhodly poslat na porážku.

 Jako vždy se Kreml rozhodl napravit své chyby na úkor druhých a tito „ti druzí“ se ukázali jako spravedliví obyvatelé Ruské federace.  No co, rozhodli se v Kremlu – země je obrovská, lidé bují.

 A moskevští stratégové spěchali shromáždit další část „druhé armády světa“ od těch, kteří chtěli bojovat za schizofrenní ambice kremelského senilu.

 Pravda, nebylo tolik těch, kteří chtěli, jak se zdálo kremelským šílencům, a statisíce mužů, kteří do té doby neopustili zemi, spěchaly utéct před „splněním povinností“ k Führerovi.

 Někteří uprchlíci navíc začali jasně vidět přímo na hranicích se sousedními státy a zanechávali tam hromady již nepotřebných symbolů válečné podpory, jimiž se jejich auta, oblečení a vůbec vše, co se dalo „ozdobit“ charakteristické atributy „ruského světa“ byly zavěšeny dříve.

 Ti, kteří neodešli (někteří z nemožnosti, jiní z vlasteneckých pohnutek), šli na porážku v přátelských řadách.  I když pozice nebyly vždy takové.

A tak 28. října Ministerstvo obrany RF informovalo o „dokončení opatření v rámci částečné mobilizace“, informovalo o náboru 318 tisíc rekrutů, z toho 18 tisíc dobrovolníků.

 Ale v celém tomto příběhu je jedna malá nuance – ačkoli nejvyšší hodnosti, včetně kremelského trpaslíka, oznámily zastavení mobilizačních aktivit, neexistoval žádný dekret o jeho dokončení.

 To znamená – legálně mobilizace není dokončena.  Je velmi příznačné, jak to celé zarámoval Kreml.

 Nejprve, když Putin odpověděl na otázku týkající se dekretu o dokončení mobilizace, osobně s trochou pošetilosti řekl, že „abych byl upřímný, nepřemýšlel jsem o tom“, slíbil, že „promluvím s právníky, zda je nutné prohlásit dekretem, že částečná mobilizace je dokončena.

 A později mluvící šéf Kremlu Peskov poznamenal, že „dekrety o ukončení návrhu nejsou vyžadovány“.  Putinovi tedy podle něj odpověděli na státně právním oddělení prezidentské administrativy Ruské federace.

 „Ne, tady to není absolutně potřeba – je to jen závěr, který je takový, že není potřeba vydávat žádné další akty ze strany prezidenta,“ odpověděl Peskov na otázku, zda lze dokument číst.

 Otázka ale není jen ve formalitách.  Vzhledem k tomu, že stále přicházejí předvolání obyvatelům některých oblastí Ruské federace (včetně těch, které jsou jí dočasně obsazeny), lze říci, že mobilizace pokračuje.

 No, kremelský diktátor jako vždy nikoho nepodvedl.  A konstatoval, že noví mobilizanti nejsou potřeba, opět řekl „pravdu“.

 Obyvatelstvo Ruské federace je však na to již zvyklé.  A ochotně přijala další zprávu od svého Führera, který řekl, že „válka bude pokračovat ještě dlouho“.

 Ano, Moskva už neskrývá, že jde o válku.  Putin navíc připustil, že Rusko je od začátku roku 2014 ve válce s Ukrajinou.  Pravda, podle kremelského schizofrenika to nezačalo Rusko.

 Diktátor odůvodnil účast Ruské federace v této válce a uvedl, že Azovské moře se stalo „vnitrozemským mořem Ruska“.  Tedy nová území, která Ruská federace získala během dlouhých měsíců války – to jsou „úspěchy“.

 Kremelský agresor navíc znovu promluvil o jaderné hrozbě a znovu vyděsil svět, že za „určitých podmínek“ „může být Rusko první, kdo jaderné zbraně použije“.

 Bunkr polovičatý velmi dlouho tvrdil, že „Rusko není stranou konfliktu na Donbasu“ (uvádí, že jde o vnitřní záležitost Ukrajiny).

 Ujistil, že „nebudou“ mluvit o tzv.  „LPR-DPR“ oficiálně uznala Porošenka a Zelenského jako prezidenty Ukrajiny s tím, že „Rusko respektuje volbu ukrajinského lidu.“

 A nyní se Moskva snaží neutralizovat tuto volbu zrušením lidu i státu Ukrajina.

 To je velmi objevné, a to nejen (a ani ne tolik) pro Ukrajinu, ale pro celý civilizovaný svět.

 Koneckonců, zítra se může Kremlu zdát volba jiného národa, jakékoli země v Evropě, špatná a přijede k vám divoká horda z Muscova, aby si stanovila vlastní pravidla.

 Jaký je „ruský svět“ a jeho pravidla, viděl celý svět v ukrajinských městech a vesnicích, kam zavítaly divoké rasistické jednotky.

 Je nepravděpodobné, že by někdo chtěl něco takového vidět ve své zemi, ve svém městě nebo vesnici, ve svém domově.  Abyste tomu ale na svém pozemku zabránili, musíte jednat.

 A vybrat si správně.  Koneckonců, volba je to, co odlišuje svobodného člověka od otroka.  Kdo budete a jaký bude váš stav, záleží jen na vás.

 Důležité je, že volba, kterou uděláte dnes, určuje, jaký bude váš zítřek.

Autor: Franz Hoffman