Státy Evropské unie dnes schválily složitě dojednaný kompromis ohledně přístupu Maďarska k unijním fondům, finanční podpory Ukrajiny v příštím roce a zavedení minimální daně pro nadnárodní korporace. Na twitteru to oznámilo české předsednictví v Radě EU, které hovoří o potvrzení „megadohody“. Ta byla poprvé ohlášena v pondělí, na poslední chvíli ji ale ohrozily výhrady Polska k daňové složce.
„Členské země schválily kompromis o 18 miliardách eur (skoro 440 miliard Kč) pro Ukrajinu, minimální dani pro velké korporace, maďarském plánu obnovy a odolnosti a o rozpočtové kondicionalitě. Písemná procedura je nyní ukončená,“ uvádí české předsednictví.
Dohoda znamená, že EU příští rok na základě společné půjčky poskytne Ukrajině systematickou finanční podporu na zajištění základních funkcí státu zasaženého ruskou invazí. Tento postup zprvu blokovala Budapešť, která se kvůli obavám Bruselu o stav právního státu v Maďarsku zároveň ocitla ve dvojím sporu o přístup k miliardám eur z unijních fondů. Otázky maďarského plánu obnovy po pandemii a zablokování části peněz z tradičních fondů EU pak byly spojeny s plánem podpory Ukrajiny a schvalovány společně.
Do balíčku byl zahrnut také dlouho projednávaný návrh o zavedení minimální patnáctiprocentní daně pro velké nadnárodní firmy, který je součástí širšího mezinárodního plánu. V EU se proti záměru také stavělo Maďarsko, v pondělí ovšem české předsednictví ohlásilo předběžnou dohodu o celé sadě návrhů, která zahrnovala jisté snížení objemu zablokovaných maďarských fondů.
Následné písemné potvrzování ovšem narazilo na odpor Polska a otázka se tak dostala na dnešní summit unijních lídrů. Při něm se podařilo dohodu dotáhnout do konce, zřejmě i díky promítnutí některých požadavků Varšavy do závěrů vrcholné schůzky.
