Dohoda zemí EU na zastropování burzovních cen plynu pomůže k uklidnění situace na energetickém trhu, míní analytici oslovení ČTK. Podle nich bude mít zastropování zejména psychologický efekt, který by měl omezit letošní extrémní výkyvy. Na samotné výši cenového stropu se ovšem analytici neshodnou, ocenili naopak dosažení shody politiků.
Země Evropské unie se pondělí po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Strop na burzovní ceny plynu by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.
Pozitivně ohodnotil dohodu na zastropování analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. „Je to velký úspěch zemí dlouhodobě volajících po této ochraně proti extrémním výkyvům cen plynu, které ale následně vnášejí chaos i do trhu s elektřinou,“ uvedl.
Spíše neutrálně se naopak k dohodě staví analytik XTB Jiří Tyleček. Zastropování podle něj bude mít především pozitivní psychologický efekt, což by mělo pomoci trhu v samoregulaci. Kladem je podle Tylečka také skutečnost, že se evropští politici po dlouhých vyjednáváním konečně shodli na nějakém řešení.
Na druhou stranu ale upozorňuje, že se opatření prakticky nedotkne malých spotřebitelů včetně domácností, protože jim cenu už zastropovaly vládní nařízení. „Navíc se týká pouze cen na burze a neovlivňuje cenu dohodnutou na základě dvojstranných kontraktů, kam by se v případě dosažení stropu mohla přesouvat obchodní aktivita,“ vysvětlil.
Rozporuplně naopak experti hodnotí nastavení výše cenového stropu. Například analytik Komerční banky Bohumil Trampota upozornil na současnou tržní cenu plynu na burze, která je o 76 procent nižší než stanovený cenový strop. Jako relativně vysoké vzhledem k aktuálním tržním cenám vnímá zastropování i Tyleček.
„Navíc strop je pohyblivý směrem vzhůru nad 180 eur v závislosti na globálních cenách LNG, takže zastropování nemusí mít velký praktický dopad,“ poznamenal. Naopak Gavor připomněl, že dohoda na stropu s cenou 180 eur za MWh je nižší, než se před jednáním ministrů všeobecně očekávalo. „Ještě před týdnem Německo odmítalo nabídku na zastropování na podstatně vyšší ceně nad 200 eur za MWh,“ podotkl.
Evropský blok se snažil najít shodu na mechanismu proti vysokým cenám od konce léta. České předsednictví přišlo postupně s několika kompromisními návrhy, které měly uspokojit požadavky všech zemí. Na jedné straně byla početnější skupina států včetně Španělska, Itálie či Polska, jež usilovaly o co nejnižší strop. Na druhé pak několik zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Rakousko, které omezení nechtěly kvůli možnému zvýšení poptávky a nedostatku dodávek plynu.
