Kreml sice opakovaně ujišťuje, že další vlnu mobilizace nechystá. Výnos o jejím ukončení ale prezident Vladimir Putin doteď nepodepsal. Teoreticky tak může kdykoliv začít její druhá vlna. Část ruských poslanců a veřejnosti se nyní snaží prosadit novelu, která má zavést dodatečné výjimky z odvodů.
Naposledy tento týden označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov téma možného pokračování mobilizace za uměle přiživované, a to jak doma v Rusku, tak z ciziny. „Navrhuji, abyste měli stále na paměti příslušná prohlášení, která na toto téma učinil prezident Vladimir Putin,“ komentoval možné obavy veřejnosti mluvčí.
Prezident Putin mobilizaci, oficiálně označovanou za částečnou, prohlásil koncem října, tedy po měsíci, za ukončenou. Nehledě na vyjádření Kremlu a opakované ujišťování vrcholných představitelů režimu ale napětí v ruské společnosti trvá.
Mobilizaci může totiž v Rusku ukončit pouze prezident písemným výnosem. Tak jako ji 21. září vyhlásil. Jenže žádný takovýto dokument doteď ruský prezident nepodepsal. Nadále tak platí jeho zářijový výnos a reálně mobilizace neskončila.
Část ruských poslanců a veřejnosti se nyní snaží prosadit novelu, která má zavést dodatečné výjimky z mobilizace.
Autorka jednoho z takových návrhů zákona, komunistická poslankyně a zároveň předsedkyně výboru pro rodinu Nina Ostaninová uvedla, že vyloučeni z odvodů by měli být otcové invalidních dětí. Nebo také ti, kdo jsou jedinými syny a mají už pouze jednoho z rodičů v důchodu. Tedy ti, kdo o své blízké pečují a v praxi jsou v řadě případů jedinými živiteli rodiny.
Současná ruská legislativa povoluje výjimku z mobilizace ze zdravotních důvodů. Vyhnout se ji mohou i ti, kdo plně pečují o těžce nemocného blízkého příbuzného, mají ve své péči nezletilého sourozence. Případně rovněž otcové samoživitelé a otcové čtyř a více dětí.
Na rodiče dětí s těžkým zdravotním postižením se však výjimka nevztahuje.
O uzákonění výjimky i pro ně se diskutovalo již na podzim, kdy mobilizace začala. Znovu pak poté, co se ukázalo, že v Makijivce u Doněcku při novoročním ukrajinském úderu mezi dalšími mobilizovanými zahynul Alexandr Čudov, otec dvou dětí, z toho jednoho s mozkovou obrnou, jediný živitel rodiny.
Sdružení rodičů invalidních dětí se kvůli tomu obrátilo na ministerstvo obrany i přímo na prezidenta Putina.
Rusko uvádí, že mobilizace, kterou Putin v září vyhlásil jako částečnou, se dotkla 300 tisíc Rusů. Ministr obrany Sergej Šojgu se tehdy dušoval, že jde pouze o zhruba jedno procento těch, kterých by se teoreticky mohla týkat.
Podle jeho slov by totiž mohl Kreml povolat až 25 milionů Rusů. V takovém případě by byli do zbraně povolaní všichni ti, kdo absolvovali povinnou základní vojenskou službu a jsou i nadále více či méně způsobilí sloužit.
Mobilizace by se případně mohla dotknout i některých žen. Například těch ve zdravotnictví, radiokomunikacích a dalších pro armádu žádoucích profesích.
Ruské ministerstvo obrany nyní plánuje v krátkém horizontu rozšířit počty těch, které může v případě potřeby povolat do zbraně. Ministr obrany Šojgu koncem loňského roku navrhl, aby se navýšila hranice pro odvod k základní vojenské službě. A to jak horní, ze současných 27 let na 30, tak rovněž spodní z nynějších 18 let na 21.
Zatímco se má však spodní hranice zvedat postupně, v rozmezí několika let, zvýšení horní hranice se má začít uplatňovat prakticky okamžitě, už od jarních odvodů, které začínají 1. dubna. Informoval o tom předseda vojenského výboru v dolní komoře ruského parlamentu Andrej Kartapolov.
„Před začátkem jarního odvodu bude muset každý vojenský komisariát zjistit, na kolik lidí se nové požadavky vztahují. A poté s těmito údaji naložit v souladu se zadaným vojenským úkolem. Zpočátku budou odvody smíšeného typu – tedy lidí od 18 do 30 let,“ uvedl Kartapolov s tím, že plný přechod na nový systém potrvá do tří let.
Po tuto dobu tak bude zřejmě Moskva k roční základní službě povolávat více lidí než dosud. Při posledním, podzimním odvodu na vojnu v Rusku nastoupilo 120 tisíc mužů.
Autor: Ivana Milenkovičová
