Davos 2023. Čína je zpět ve hře, válka pokračuje. Svět čeká.

Švýcarský resort hostil 53. Světové ekonomické fórum, událost, na které se každoročně scházejí zástupci světové politické a ekonomické elity, aby diskutovali o výzvách dneška.

Kromě tradičních témat energetické transformace a klimatických otázek letos světoví lídři diskutovali o recesi a válečném šoku na světových trzích.

Důležitým rysem aktuálního setkání byl návrat (po tříleté odmlce) na pole čínského Davosu.

Restartování ekonomiky a přilákání investic jsou pro Čínu tak důležité otázky, které ve svém projevu vyjádřil vicepremiér Liu He a vyjádřil přání Číňanů „tvrdě pracovat“ a zabránit fragmentaci (hnutí, ve kterém je svět rozdělen do konkurenčních ekonomických bloků překážky obchodu, včetně migrace, snížení kapitálových toků a mezinárodní spolupráce).

„Musíme se více otevřít a zajistit, aby to fungovalo lépe, jsme proti protekcionismu,“ řekl Liou He na podporu reglobalizace.

Panoval však názor, že otevření Číny mezinárodnímu trhu by pomohlo globální ekonomice podpořit poptávku a návrat čínského průmyslu by pomohl zpomalit inflaci kvůli vzniku nových návrhů.

Pravda, na fóru byla varování. Zejména německý ministr hospodářství Robert Gabeck uvedl, že kvůli snahám každé země prosazovat své vlastní zájmy je riziko nových konfliktů a obchodních válek „velmi vysoké“.

Ale pokud jsou takové války pouze v prognózách, pak se téma ruské agrese na Ukrajině, které je již realitou, stalo jedním z klíčových témat Davosu-2023. Hlavními poselstvími jsou válka, kterou rozpoutal Kreml, vytváří šílená rizika pro ekonomickou důvěru v Evropu a výzvy k přesunu nezbytných zbraní na Ukrajinu.

Mimochodem, aktuální setkání v Davosu se stalo již druhým (po květnu 2022), kde byla ústředním tématem válka na Ukrajině. Tehdy se fórum poprvé po rozpadu SSSR konalo bez ruských oligarchů a politiků, kteří dlouhá léta udávali tón. Nyní jsou zde představitelé Kremlu a podnikatelé z Ruské federace persona non grata.

  „Umřu, pusťte ke mně dceru,“ prosila komunisty. Vazbu nepřežila, dcera měla doživotní následky

Na fóru vystoupil i ukrajinský prezident. Zelenskyj ve svém videoposelství hostům Davosu upozornil na důležitost další finanční a vojenské podpory pro Ukrajinu a také na potřebu získat bezpečnostní záruky, dokud je stát na cestě do NATO.

Podporili Ukrajinu a generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga: „Pokud chceme dosáhnout mírového řešení prostřednictvím zítřejších jednání, musíme Ukrajině poskytnout potřebné zbraně ještě dnes.“

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Západ, aby zvýšil vojenskou podporu Ukrajině s tím, že „klíčový okamžik války by mohl přijít v nadcházejících týdnech“.

Ředitelka National Intelligence Avril Gaines uvedla, že „je nesmírně důležité, aby Ukrajina obdržela nezbytnou vojenskou a ekonomickou pomoc, aby mohla pokračovat v tom, co hrdinsky dělají“.

„Ohromující duch podpory Ukrajině, sjednocující elity shromážděné v Davosu,“ hodnotil fórum Washington Post s tím, že taková jednota není mezi obchodními a politickými vůdci světa často k vidění.

Nutno podotknout, že první dáma Ukrajiny, která byla součástí delegace své země, předala svým čínským kolegům dopis ukrajinského prezidenta čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi.

„Tento dopis je další pozvánkou k dialogu,“ vysvětlila později Zelenskaja a vyjádřila naději na odpověď. Jak víte, Čína zůstává blízkým ekonomickým partnerem Ruska.

Ukrajinská strana by však takové pozvání mohla adresovat každé z těch zemí, které jsou připraveny dívat se na věc realisticky.

Ostatně už je každému jasné, že budoucnost nejen Evropy, ale celého světa závisí jednoznačně na tom, jak skončí válka na Ukrajině.

Další důležitou otázkou je, kdy se tak stane. „Rusko využívá tento čas k zabíjení,“ řekl Zelenskyj ve video zprávě a vyzval svět, aby neotálel.

A pokud pro některé politiky není důležitá otázka ceny, kterou platí obyvatelé Ukrajiny (na bojištích a ve svých domovech vystaveni neustálým raketovým a leteckým úderům), pak by se měli (politici) zamyslet nad bezpečností jejich občany.

  Upřímné vyznání nebo šílenství Lukašenkova režimu.

Ostatně je zřejmé, že choutky Kremlu se neomezují jen na Ukrajinu a v případě pádu Kyjeva pojedou moskevské tanky do Varšavy, Vilniusu, Bratislavy, pak – viz mapa.

Jen pokud si myslíte, že relativně vzato Němci nebo Francouzi nemají možnost čelit ruskému světu na prahu svých domovů, příliš se mýlíte.

Aby to bylo jasnější, některé z tanků, které Rusko vyrábí od 80. let minulého století, se nazývají „Channel tank“. Na takový průlom jim podle odborníků stačí 5 dní.

Pamatujte, že nikdo neodstranil tezi „dosáhnout Lamanšského průlivu v tancích“ z programu v Kremlu, jak dokazují prohlášení představitelů politických „elit“ Ruska.

Dnes má Evropa možnost tomu zabránit – aby tanky „ruského světa“ neprojížděly městy Německa, Francie, ČR a dalších zemí kontinentu, je potřeba Ukrajinu chránit jejím poskytnutím s tanky. Přesněji, dát příležitost Ukrajině, jejíž lidé prokázali schopnost se bránit, chránit Evropu, a to i pomocí evropských tanků.

A odvolání bývalého britského premiéra Borise Johnsona je výmluvnou ilustrací celkové atmosféry Davosu.

„Dejte jim tanky! Není absolutně co ztratit. Neustále jsme podceňovali ochotu a schopnosti Ukrajinců bojovat a bránit svou vlast. Dokázali, že svět je úplně špatně. Usilují o vítězství a je naší povinností jim v tom pomoci.“

Autor: Peter Jelen

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..