Fialova vláda schválila aktualizaci svého programového prohlášení

seznamzpravy.cz

Vláda dnes po zhruba 14 měsících schválila aktualizaci svého programového prohlášení. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nutnost změnit programové prohlášení vláda zdůvodňuje především válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady. Nejvíc se mění například závazky týkající se financí, energetiky či školství.

Vzhledem k tomu, že jde pouze o revizi prohlášení, neplánuje vláda opětovně žádat o důvěru Sněmovny, jako to udělala s původní verzí, řekl ČTK mluvčí kabinetu Václav Smolka. Fialova vláda je za dobu samostatné ČR první, která aktualizaci prohlášení provedla. „Naše cíle a priority se nemění, budeme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, orientaci na EU a NATO,“ uvedl Fiala.

Premiér zdůraznil, že revize reaguje na závazek, který si sestava Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN s Piráty stanovila v koaliční dohodě. „Jde o standardní poctivý a nutný proces, je to i reakce na to, že podmínky v celé Evropě a výzvy, kterým čelíme, se během prvního roku vlády změnily,“ uvedl Fiala. Vláda podle něj ke změnám přistoupila důkladně a promyšleně.

Kabinet se v dokumentu nově zavazuje k tomu, že připraví úpravy na příjmové a výdajové straně státního rozpočtu s?cílem návratu k?dlouhodobě udržitelným veřejným financím. Ministři dlouhodobě uvádějí, že hledají v rozpočtu na příští rok úsporu 70 miliard korun. Vláda v prohlášení také vyškrtává cíl udržet stávající valorizační mechanismus důchodů či snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body.

Řadu novinek přidává vláda do programového prohlášení v energetice, zdůrazňuje nutnost usilovat kvůli bezpečnosti o různorodost zdrojů a posílení infrastruktury, aby se omezila závislost na Rusku. Slibuje také upravit národní energetickou legislativu tak, aby reagovala na mezinárodní situaci a zohlednila zajištění a bezpečnost dodávek energií.

V kapitole školství vláda nově garantuje, že udrží platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy, dosud se hovořilo o platech pedagogických pracovníků. U pedagogických a nepedagogických pracovníků dokument nyní slibuje zajistit vyšší platy a „jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy“. Revize rámcových vzdělávacích programů pak má být hotová v roce 2024 namísto původního konce letošního roku.

Prohlášení reaguje také na problémy s dostupností léků, slibuje kvůli tomu vytvořit systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků. Kabinet se také zavazuje připravit koncepční změny v sociálních dávkových systémech.

Vláda chce nově také usilovat o zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Česko se chce také podílet na poválečné obnově Ukrajiny. Posunuje se také závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu z roku 2025 na příští rok. V kapitole spravedlnosti pak ustupuje vláda od slibu dokončit věcný záměr civilního soudního řádu, místo toho chce „pokračovat v přípravě revize pravidel civilního procesu“.

 

Vláda zacílí na energetickou bezpečnost, deklarovala omezení energií z Ruska

Vláda se chce podle svého aktualizovaného programového prohlášení zaměřit na posílení energetické bezpečnosti státu. Chystá kvůli tomu legislativní změny, které umožní vznik komunitní energetiky či rozvoj využívání obnovitelných zdrojů. Zároveň nově deklarovala úmysl omezit dodávky energetických surovin z Ruska.

  Předsedové parlamentů V4 se budou věnovat mj. pandemii covidu

Hlavní bod vládního prohlášení v energetice se nezměnil. Její budoucnost kabinet vidí zejména v jaderné energetice, která by měla být kombinovaná s decentralizovanými obnovitelnými zdroji. Oproti znění prohlášení z loňského ledna ovšem vláda zdůraznila body, které se věnují energetické bezpečnosti státu a právě rozvoji a využívání obnovitelných zdrojů energie.

Vláda chce v souvislosti s bezpečnostní situací v Evropě více usilovat o diverzifikaci zdrojů a posílení infrastruktury. Tyto aktivity by přitom měly směřovat k úplnému omezení dodávek energetických surovin z Ruska. Na nutnost posílení energetické bezpečnosti chce vláda reagovat také legislativními úpravami. Mezi ty hlavní zařadila změny energetického zákona, který by měl umožnit vznik komunitní energetiky, sdílení energií a další rozvoj všech forem obnovitelných zdrojů energie.

Právě důraz na zelenou energetiku je dalším výsledkem úprav programového prohlášení. Do něj se tak například nově dostala deklarovaná podpora využití bioplynu, výroby biometanu a rozvoje vodíkových technologií. Vláda chce také pokračovat v dotačních programech na podporu obnovitelných zdrojů, které zpřístupní i nízkopříjmovým domácnostem. Kabinet se dále chce zaměřit nově také na zkvalitnění správy volných kapacit pro připojení těchto zdrojů do sítě.

V rámci své obchodní politiky provedla vláda v prohlášení jedinou úpravu. Zatímco loni slibovala vznik nové strategie podpory exportu a internacionalizace firem do konce loňského roku, což však nesplnila, nyní si stanovila termín do pololetí letošního roku.

Kabinet nyní i v původním prohlášení deklaroval snahu o rozvoj jaderné energetiky. Podpoří proto dlouhodobý provoz současných jaderných bloků a výstavbu nového zdroje v Dukovanech. Kromě toho připraví také podklady pro rozhodnutí o dalších blocích. Pokračovat bude rovněž v přípravě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. U obnovitelných zdrojů chce přispět ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně 100.000 střechách do roku 2025. Odklon od uhlí chce vláda stihnout do roku 2033.

Langšádlová chce připravit nový zákon o výzkumu namísto komplexní novely

Připravit nový zákon o výzkumu, vývoji a inovacích nebo zaměřit se na efektivitu resortních výzkumných organizací si nově v revidovaném programovém prohlášení, které má ČTK k dispozici, vytyčila ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Původně počítala pouze s komplexní novelou zákona.

Kabinet dál slibuje růst výdajů na výzkum, zjednodušení jeho financování či podporu slaďování rodinného a profesního života vědců a vědkyň. Chce vytvořit podmínky pro větší zapojení soukromých investic do vědy a výzkumu či zlepšit podmínky pro vznik výzkumných start-upů a spin-off firem.

Resort chce připravit nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí s cílem snížit administrativní zátěž, odstranit roztříštěnost a zjednodušit celkový systém řízení, usnadnit přenos poznatků do praxe, chránit bezpečnostní zájmy státu a zlepšit podmínky pro vědce a vědkyně.

Úřad dále zmiňuje sjednocení pravidel národních dotačních programů. Zvláštní pozornost chce kabinet věnovat nastavení podpory takzvaných excelentních výzkumných pracovišť.

  Zeman nikam neletí. Armáda bude ale opět řešit, jak ho dostat do letadla

„Zaměříme se na efektivitu resortních výzkumných organizací a otevřeme s poskytovateli institucionální podpory diskusi o možných organizačních změnách s cílem posílit roli výzkumných organizací pro řešení výzkumných potřeb státní správy,“ uvedl nově resort. Definovat chce nově priority orientovaného výzkumu vyplývající z aktuálních společenských výzev.

Kabinet chce dále navrhnout nástroje podpory výzkumu, vývoje a inovací v krizových situacích. „Pozornost budeme také věnovat strategicky důležitým oborům, které ve stávajících podmínkách zaostávají,“ stojí v prohlášení.

Prohlášení dále zmiňuje podporu přenosu výsledků výzkumu do praxe a spolupráce vědeckých pracovišť s průmyslem. „Zefektivníme podporu transferu jako nástroje pro zhodnocování výsledků vědy včetně komercializace výsledků výzkumu se záměrem posílit spolupráci akademické sféry s firmami i veřejnou správou,“ uvádí v nové formulaci úřad.

K dalším prioritám podle programu patří důraz na popularizaci vědeckých výsledků a posílení kritického myšlení. Počítá také s dokončením zavádění Metodiky 17+ pro hodnocení výzkumných organizací a výsledků ukončených programů. „Posílíme provázání výsledků hodnocení s rozhodováním o alokaci institucionální podpory,“ uvedl nově resort.

Vláda chce usilovat o vznik tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině

Vláda chce podle revidovaného programového prohlášení usilovat o vznik tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině, o čemž v minulosti mnohokrát hovořil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). V kapitole o zahraniční politice přibyla snaha vlády aktivně se podílet na poválečné obnově země napadené Ruskem či hledat právní nástroje k využití konfiskovaných majetků osob zodpovědných za válku na Ukrajině pro financování nápravy válečných škod.

Jednotlivé body původního programového prohlášení v souvislosti se zahraniční politikou doznaly jen nepatrných změn. Ke spolupráci ve Visegrádské skupině, v níž jsou kromě ČR také Polsko, Slovensko a Maďarsko, přibyla zmínka o Slavkovském formátu, který tvoří ČR, Slovensko a Rakousko.

Nově kabinet do prohlášení zařadil snahu o zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Aktivně se chce podílet na poválečné obnově země, jež nebude jen rekonstrukcí, ale celkovou modernizací, s cílem umožnit Ukrajině vstup do Evropské unie. Využít při tom chce Česko potenciál tuzemských firem a specialistů.

„Budeme hledat a využívat právní nástroje, jak k financování poválečné nápravy válečných škod maximálně využít konfiskované majetky osob zodpovědných za rozpoutání a vedení války proti Ukrajině,“ uvádí česká diplomacie dále v materiálu.

Vláda v sekci zaměřené na zahraniční politiku nadále slibuje rozvíjení vztahů se sousedními státy, strategickými partnery v EU, hovoří o kooperaci se Spojenými státy, s Británií, Izraelem či zeměmi v indo-pacifickém regionu, jako jsou Indie, Japonsko, Jižní Korea či Tchaj-wan. Hlásí se také ke spolupráci v rámci Trojmoří.

Česko musí být podle vlády aktivním členem EU a NATO. Kabinet akcentuje obnovení „havlovské“ zahraniční politiky včetně podpory rozvojové a transformační spolupráce a též důraz na podporu demokracie, lidských práv a občanské společnosti.

Kabinet v prohlášení zopakoval nutnost revize vztahů s Ruskem a Čínou. Dbát chce na propojování humanitární, transformační, rozvojové a ekonomické spolupráce. Hovoří také o vrácení profesionality do diplomacie a o modernizaci a zefektivnění fungování ministerstva. Za důležité má také prosazování českých ekonomických zájmů i hodnot ve světě.

  Fiala: S lékaři se budu snažit situaci odblokovat, limit jsou ale finance

MŽP chce letos podat návrh na ústavní ochranu vody či zpřísnění pokut za havárie

Návrh na ústavní ochranu vody chce ministerstvo životního prostředí předložit letos, stejně tak zpřísnit pokuty za poškozování životního prostředí. Původně s tím počítalo loni. V první polovině letošního roku zamýšlí resort namísto loňska předložit návrh na ústavní ochranu půdy. V roce 2023 chce také připravit novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny.

Ministerstvo dále počítá s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko. V původním programovém prohlášení hovořilo také o vyhlášení Národního parku Soutok, po aktualizaci chce připravit podklady k vyhlášení parku a Chráněné krajinné oblasti Krušné hory za spolupráce s dotčenými kraji a obcemi.

Z programového prohlášení kabinet odstranil předložení dopadové studie pro návrhy vyplývající z takzvané Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Nahradil to formulací, že se zasadí o to, aby politiky ochrany životního prostředí a klimatu byly na základě odborně zpracovaných studií socio-ekonomických dopadů systémově zaváděny.

Resort dále nově uvedl, že zajistí zavedení globálních a evropských cílů v ochraně biologické rozmanitosti skrze aktualizaci národní strategie a konkrétní opatření. Ta mají zabránit dalšímu úbytku biodiverzity. „Zrychlíme obnovu narušených ekosystémů v souladu s evropskými závazky v této oblasti, a tím podpoříme služby, které příroda poskytuje lidské společnosti,“ uvedl úřad.

Koalice nadále zmiňuje přípravu nové Politiku ochrany klimatu, která zohlední cíle EU do roku 2030 a stanoví vodítka pro dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Politika má být připravena společně s aktualizací Státní energetické koncepce, aby oba dokumenty vláda projednala letos. Strategie mají vycházet z Vnitrostátního plánu pro oblasti energetiky a klimatu, jehož návrh kabinet připraví taktéž v roce 2023.

Veškeré výnosy zavádění evropského klimatického balíčku Fit for 55 mají být efektivně využity na odstup české ekonomiky od uhlí, a to včetně řešení sociálních dopadů daných opatření. Resort výslovně zmiňuje výnosy z prodeje emisních povolenek, prostředky z Modernizačního fondu, Inovačního fondu a Sociálního klimatického fondu.

Nově úřad také v programovém prohlášení zmiňuje zavedení on-line monitoringu vody vypouštěné z průmyslových provozů do řek u výustí významných znečišťovatelů, kde hrozí havárie velkého rozsahu. Slibuje též dotační program na inventarizaci výustí do potoků a řek.

Jako prioritu dokument nadále uvádí zadržení vody v krajině a obnovu přirozeného vodního režimu. Vláda slibuje, že podpoří tisíce projektů obnovy mokřadů, tůní, malých nádrží, ochrany biotopu a revitalizace toků. Vznik nových vodárenských nádrží má být povolen jen výjimečně pro účely zásobování obyvatel pitnou vodou.

Snížení znečištění ovzduší chce kabinet stále docílit například urychlením přípravy budování vysokorychlostních tratí, dokončením obchvatů měst, další podporou výměny neekologického vytápění v domácnostech a omezením udělování výjimek z limitů pro emise znečišťujících látek.

Ohledně odpadů prohlášení mimo jiné uvádí, že koalice podpoří zavádění požadavků na udržitelnost při zadávání veřejných zakázek. Zváží také zavedení dalších systémů zálohování obalů – například na PET láhve.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com