S tradičními vojenskými poctami přijal českého prezidenta Petra Pavla ve Varšavě jeho polský protějšek Andrzej Duda. K Prezidentskému paláci přijel Pavel s manželkou Evou v 11:00 a po společném jednání položil věnec u hrobu Neznámého vojína z polsko-sovětské války. Setkal se také s předsedkyní Sejmu Elžbietou Witekovou a s předsedou polského Senátu Tomaszem Grodzkým. Duda na tiskové konferenci po jednání s Pavlem řekl, že Polsko předá Ukrajině v nejbližších dnech čtyři letouny MiG-29.
Návštěva Polska je Pavlovou druhou zahraniční cestou po inauguraci z minulého týdne. Na první byl v pondělí a v úterý na Slovensku. Zatímco do Bratislavy se prezidentský pár vydal autem, do Varšavy kvůli vzdálenosti přiletěl vládním speciálem.
Po příjezdu k Prezidentskému paláci Pavla a jeho choť před nastoupenou vojenskou jednotkou uvítal Duda s manželkou. Součástí ceremoniálu byly státní hymny obou zemí a krátká vojenská přehlídka. Pavel se také pozdravil se zahraničními diplomaty. Následovalo setkání obou prezidentských párů, soukromá schůzka prezidentů, jednání národních delegací a tisková konference.
Pavel se do Polska vydal pouhý týden po své inauguraci. Brzkou cestu v případě svého zvolení slíbil již před volbami v reakci na vyjádření svého protikandidáta Andreje Babiše, který zpochybnil případnou českou pomoc Polsku a Pobaltí při jejich eventuálním vojenského napadení. Záměr navštívit Polsko zopakoval i po volbách při setkání s Dudou na bezpečnostní konferenci v Mnichově.
Na tiskové konferenci prezidenti řekli, že jednali o ekonomické spolupráci, rozvoji dopravního spojení, chystaném summitu NATO či o energetice. Duda ocenil, jak brzy Pavel po inauguraci do Polska dorazil. Podle Pavla nebyl vztah obou zemí zřejmě nikdy tak dobrý jako nyní, spatřuje za tím i vliv války na Ukrajině, která pomohla uvědomit si cenu spolupráce.
V souvislosti s Ukrajinou při podvečerním setkání s českými novináři Pavel řekl, že Česko by se mělo aktivně zapojit do její poválečné obnovy. „Tak jako jsme byli aktivní v podpoře Ukrajiny při vedení války, tak bychom měli být stejně aktivní při její poválečné obnově. Představuje to obrovskou příležitost nejen pro Ukrajinu, jak se po ruské destruktivní válce postavit na nohy, ale i pro naše firmy,“ řekl prezident. Bylo bylo podle něho dobré mít v dohledné době načrtnutý plán obnovy pro Ukrajinu, kde by byla naznačena účast jednotlivých zemí na různých projektech. „Čím více projektů budeme mít připravených …, tím méně zmatků a prostoru pro černé díry bude,“ uvedl.
Odpoledne Pavel položil za účasti čestné vojenské jednotky věnec u hrobu Neznámého vojína. Následoval oběd s předsedkyní Sejmu Elžbietou Witekovou a jednání se šéfem Senátu Grodzkým.
Český prezident se sešel i se skupinou krajanů u české ambasády na náměstí Václava Havla, měl schůzku se zástupci Polsko-československé solidarity a čeká ho ještě večeře s Dudou.
V Polsku zůstane Pavel do pátku, kdy se sejde s předsedou vlády Mateuszem Morawieckým a navštíví evropskou pohraniční agenturu Frontex. Poté delegace odletí na letiště Rzeszów na východě země. To od počátku války na Ukrajině slouží jako překladiště pro vojenskou pomoc, kterou této zemi poskytují západní státy.
První dáma má částečně separátní program. V době jednání Pavla v Prezidentském paláci si s Dudovou manželkou Agatou Kornhauserovou-Dudovou prohlédla Královský zámek, společně také poobědvaly.
Polsko předá Ukrajině v nejbližších dnech čtyři letouny MiG-29
Polsko v nejbližších dnech předá Ukrajině čtyři nadzvukové letouny MiG-29. Na tiskové konferenci po setkání s Pavlem to řekl Duda. Celkem má Polsko k dispozici přes deset strojů, které v minulosti převzalo z výzbroje bývalé Německé demokratické republiky (NDR). Další stroje Polsko Ukrajině poskytne po jejich servisu a opravě. Stíhačky jsou podle Dudy provozuschopné.
„Nejprve, doslova v nejbližších dnech, předáme Ukrajině čtyři letouny,“ uvedl Duda. „Zbytek se připravuje, zajišťuje se jim servis,“ dodal.
„Věříme a očekáváme, že další země, které mají tato letadla k dispozici, budou následovat tento rozhodný krok a příklad opravdového příspěvku k ochraně ukrajinského nebe,“ uvedla v reakci na Dudovo oznámení místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Olena Kondratjuková. Poděkovala „polským bratrům a sestrám“.
Otázku, zda Ukrajině, která se od loňského února brání ruské invazi, poskytnou stíhací letouny, řeší spojenci Kyjeva už takřka od začátku války. Polsko své stíhačky sovětské konstrukce nabídlo už loni v březnu a opakovaně o dodávce jedná, někteří spojenci z NATO ale zaujímají opatrný postoj. Dánská premiérka Mette Frederiksenová dnes podle agentury Reuters řekla, že tato debata mezi spojenci Kyjeva stále pokračuje.
Bílý dům v reakci na nové oznámení uvedl, že krok Varšavy „nic nemění“ na stanovisku Spojených států, které zatím odmítají Ukrajině dodat stíhačky. „Není to na stole,“ citovala agentura AFP mluvčího prezidentské kanceláře Johna Kirbyho. Šéf Bílého domu Joe Biden na konci února řekl, že poskytnutí stíhaček F-16 Kyjevu je „pro tuto chvíli“ vyloučené, a dodal, že ukrajinská armáda „teď F-16 nepotřebuje“.
Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro list Gazeta Wyborcza uvedl, že prioritou není dodávat Ukrajincům nové stíhací letouny, protože i kdyby se pro to někdo rozhodl, letouny by dorazily až v příštím roce. Tento proces podle něho prakticky nejde uspíšit, a ve hře tak zůstávají MiG-29, které už ukrajinské letectvo používá. „Nicméně v Evropě je velmi málo zemí, které nadále používají stroje tohoto typu a mohly by je Ukrajině předat,“ podotkl Pavel.
Tento týden o dodávce stíhaček, nicméně v horizontu čtyř až šesti týdnů, hovořil polský premiér Mateusz Morawiecki. Spolu s Polskem dříve chtělo Ukrajině předat své stíhačky MiG-29 Slovensko, kde o tom ve středu jednala vláda. Rozhodnutí zatím nepadlo, podle slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě se čeká na další informace od partnerů.
Polsko, které patří k největším podporovatelům Ukrajiny, v uplynulých měsících přesvědčilo další spojence, aby jí poskytli moderní tanky. Samo jí nedávno poskytlo 14 obrněnců německé výroby Leopard 2.
Pavel s Dudou jednali o ekonomice, dopravě, summitu NATO či energetice
Duda zmínil, že dobudování dopravního spojení prostřednictvím české D11 a polské S3 by vytvořilo důležitou spojnici obou zemí, usnadnilo Čechům návštěvy Baltského moře a pomohlo i obchodu. S ohledem na Pavlovy bohaté zkušenosti s bezpečnostními záležitostmi byl důležitým tématem rozhovorů i summit NATO ve Vilniusu, který se uskuteční v červenci, doplnil polský prezident.
Prezidenti mluvili i o energetické bezpečnosti. „Hovořili jsme o rozvoji přístavu v Gdaňsku a potenciálních dodávkách pro ČR prostřednictvím tohoto přístavu a sítě plynovodů z Polska,“ zmínil Duda. Pavel doplnil, že válka na Ukrajině jasně ukázala, jak strategickým rizikem je závislost na Rusku. „Jsem rád, že se Česku podařilo snížit závislost v krátkém období na nulu. Jedna z důležitých alternativních cest vede přes terminál v Gdaňsku a plynovod Stork II. Jsem rád, že tu nacházíme s polskou stranou společnou řeč,“ dodal.
Duda označil za velký impuls v budování vztahů, jak brzy po inauguraci Pavel dorazil na návštěvu Polska. Ocenil, že do Varšavy zamířil hned po obvyklé návštěvě Slovenska. Spolupráce ČR s Polskem je na vysoké úrovni, vyzdvihl Pavel. „Zřejmě za celou dobu historie nebyly naše vztahy tak dobré jako teď. Je to jistě způsobeno i válkou na Ukrajině. Uvědomili jsme si, jaká je cena spolupráce s přáteli a spojenci,“ zdůraznil.
Potenciál pro zlepšení vidí vedle dopravního spojení Pavel třeba v přeshraničních vztazích. Za důležité označil, jak se podaří celému regionu spolupracovat při poválečné obnově Ukrajiny. „Bude to obrovská příležitost pro ekonomiky a bude důležité, jak se podaří sladit zájmy v duchu společného vyššího cíle. Zájmy především našich firem tak, aby si nekonkurovaly tam, kde máme potenciál dosáhnout společně mnohem víc,“ řekl Pavel.
Duda zmínil vůdčí roli obou zemí v dosavadní podpoře Ukrajiny. „Nemáme žádné pochybnosti o tom, že Ukrajina by měla být součástí Evropské unie. Je to náš velký politický cíl, aby do unie vstoupila,“ uvedl. Země podle něj skýtá obrovský potenciál v oblasti zemědělství, přírodních zdrojů, ale i průmyslu. V součinnosti při obnově Ukrajiny vidí velkou budoucnost ve vztazích ČR a Polska.
