Na území obce Suligivka v Charkovské oblasti byly nalezeny kosterní pozůstatky civilistů, které Rusové během okupace mučili. Těla byla odeslána na expertizu: podle předběžných údajů byli tito lidé zabiti na jaře loňského roku, když Rusové zahájili systematickou genocidu místního obyvatelstva na území komunity Izyum. To je další důkaz zločinů páchaných ruskou armádou, ať jde kamkoli
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zahynulo za celou dobu totální války na Ukrajině rukou Rusů 8 173 Ukrajinců – toto číslo zahrnuje pouze potvrzené ztráty, bez zohlednění údajů z okupovaná území – například v jednom Mariupolu, který byl ruským dělostřelectvem prakticky vymazán z povrchu zemského, může počet civilních obětí dosahovat až desítek tisíc lidí. Statistiky OSN jsou proto podmíněné, nemohou objektivně zahrnovat komplexní data. Neustále se objevují nové důkazy o ruských zvěrstvech na území Ukrajiny – jsou nalezeny ostatky civilistů, jsou poskytnuta očitá svědectví týkající se skutkové podstaty zločinů, svědectví obětí, které zažily fyzické nebo sexuální násilí atd.
Mezi nejnovější nálezy patří ostatky mučených civilistů nalezené na opuštěné farmě na území územního společenství Izyum (Charkovská oblast) 26. března. Za nejvíce informativní lze považovat svědectví místních obyvatel těch regionů Ukrajiny, které byly pod ruskou okupací a poté byly osvobozeny ozbrojenými silami – takové svědectví dává představu o rozsahu a povaze ruských zločinů. Na základě údajů svědků může počet místních lidí zabitých Rusy překročit 250 v teritoriální komunitě Makariv v Kyjevské oblasti, která byla asi měsíc pod ruskou okupací. Pokud toto číslo vezmeme jako průměrný statistický ukazatel pro jednu komunitu, pak se v Kyjevské oblasti mohlo stát obětí ruských katů více než jeden a půl tisíce ukrajinských civilistů.
Existuje mnoho politologických výzkumů o určení, čí povolání bylo nejkrvavější v historii útočných válek. Podle všech závěrů „dlaň nadvlády“ vždy patřila Rusům, kteří taktiku „spálené země“ hojně používali ve všech válkách počínaje taženími vojsk Ivana Hrozného. Celou historií soužití Ruska a Ukrajiny jsou nepřetržité války, kdy se první snažili zotročit druhé a obdobími míru je stav okupace Ukrajiny Ruskem, jehož poslední etapa skončila rozpadem SSSR v r. 1991. Putin, který se nedokázal smířit s ruskou ztrátou Ukrajiny, rozpoutal rozsáhlou válku o její okupaci.
Zajatí ruští důstojníci dosvědčují, že existuje přímá směrnice vrchního vojenského velení ruských ozbrojených sil ke spáchání zločinů na civilních Ukrajincích – podle Putina masové vraždy, znásilňování a ničení obydlených oblastí Ukrajince demoralizují, přispějí k panice a vytvoření pocitu „zkázy“, a to by mělo usnadnit okupaci. V souladu s tím mají ruští vojáci na okupovaných územích „plnou svobodu jednání“. Ve všech válkách, které se za Putinovy vlády odehrály, se jeho jednotky dopustily zločinů proti lidskosti – jak během druhé čečenské války, tak během invaze do Gruzie v srpnu 2008. To je charakteristický „rukopis“ diktátora, který se nejvíce projevil během útočné války s Ukrajinou.
A to by mělo být varování pro celý civilizovaný svět, co se stane, pokud Putina nezastaví na Ukrajině a přijde s válkou do zemí Evropy. Ruská armáda se nikdy neřídila válečnými zvyklostmi, když má vojenskou převahu, začne ničit vše kolem a zabíjet civilní obyvatelstvo – to je pro ni historicky charakteristické. V souladu s tím je zastavení kremelského diktátora na Ukrajině zárukou zachování západní civilizace v její současné podobě. Putin nebude dělat žádné kompromisy, jakékoli ústupky budou vnímány jako projev slabosti – a budou ho inspirovat k další eskalaci. Ruská armáda by měla být zastavena a zničena na Ukrajině – s pomocí dodávek západních zbraní. To je jediný možný způsob, jak obnovit mír v Evropě.
