Dnes je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční. Křesťané si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které je centrálním bodem jejich víry. Mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí.
Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného tridua, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti, kterým je vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí ve zmrtvýchvstání.
V českých lidových zvycích je Boží hod spojen s masitým obědem po dlouhém půstu. Dívky malovaly vajíčka na příští den a dospělí se navštěvovali a obcházeli pole. Důležitá byla i příprava velikonočních pokrmů, například mazanců, které se v některých farnostech v tento den i světily.
Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pondělí patří převážně lidovým zvykům, je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.
