Ukrajina je připravena splnit všechny podmínky pro vstup do Evropské unie, ujistil dnes v Kyjevě českého prezidenta Petra Pavla jeho ukrajinský kolega Volodymyr Zelenskyj. Pavel na tiskové konferenci po jednání zdůraznil, že Ukrajina se nechce stát členem unie zadarmo. Česká hlava státu se hodlá zasazovat o zahájení příslušných přístupových rozhovorů ještě do konce letošního roku.
„Dali svým přístupem, hrdinstvím, odhodláním, vytrvalostí příklad mnoha zemím, že o svobodu jsou připraveni se prát a obětovat pro ni i to nejcennější,“ řekl Pavel na adresu Ukrajinců. Budoucí členství Ukrajiny v EU a v NATO nevnímá jako otázku „jestli“, ale spíše „kdy“.
Ukrajina podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, s níž Pavel zemi navštívil, prochází transformačním a reformním procesem, který je předpokladem získání plnohodnotného členství v unii. Česko i Slovensko jsou podle ní ochotny Ukrajině s reformními kroky pomoci.
Zelenskyj považuje slovenskou a českou podporu při cestě do EU za důležitou. „To není jen o bezpečnosti Ukrajiny, ale celé Evropy. V době, kdy Ruská federace dělá všechno, aby zničila obchodní cesty do Evropy, my musíme dělat všechno, abychom Evropu ubránili,“ poznamenal.
Český prezident Pavel po jednání se Zelenským také uvedl, že spolupráce s Ukrajinou bude pokračovat různými formami, nejen v dodávkách vojenského materiálu. „Ať už to bude formou darů, komerční přes naše privátní subjekty, nebo spoluprací přes třetí strany,“ uvedl český prezident.
Česko má podle něj připravených šest klíčových projektů pro spolupráci, u nichž bude brzy možné provést nejen transfer technologií, ale i výroby na Ukrajinu. „Na české straně bych jmenoval Sellier & Bellot, Aero Vodochody, Czechoslovak Group, Vojenský opravárenský podnik,“ uvedl Pavel.
Projekty se podle něj týkají výroby munice a ručních zbraní, oprav tanků typu T-64 a T-72, společné výroby lehkých letounů bojové podpory, případně cvičných letounů L-259. Produktem částečného či úplného přesunu výroby na Ukrajinu by mohla být například ruční zbraň, která bude vycházet z tuzemského technologického základu.
Česko má ale také připravené projekty v pěti oblastech klíčových pro rekonstrukci Ukrajiny, jde o zdravotnictví, energetiku, dopravní infrastrukturu, vodní hospodářství a bydlení, uvedl Pavel.
Česko směřuje k tomu, aby v Dněpropetrovské oblasti otevřelo výhledově kvůli lepší spolupráci generální konzulát. Zároveň podle Pavla Zelenskyj souhlasil s návratem statutu velvyslance do Prahy. Ukrajinu v Česku nyní zastupuje chargé d’affaires Vitalij Usatyj.
Prezidenti ČR, Ukrajiny a Slovenska v Kyjevě podepsali deklaraci o spolupráci
Prezidenti Česka, Ukrajiny a Slovenska dnes v Kyjevě podepsali deklaraci o spolupráci a partnerství, informoval tým českého prezidenta Petra Pavla. Deklarace, kterou kromě Pavla podepsali také Volodymyr Zelenskyj a Zuzana Čaputová, se mimo jiné věnuje sdílené historii tří zemí nebo uznání podílu Ukrajiny na mezinárodní bezpečnosti vzhledem k jejímu boji proti ruské vojenské agresi.
Deklarace, jejíž kopii má ČTK k dispozici, zmiňuje podporu Evropské unie a Severoatlantické aliance pro nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a také „důrazně odsuzuje brutální válku a agresi Ruské federace proti Ukrajině“. Rusko na Ukrajinu zaútočilo loni 24. února, země se od té doby brání s podporou především západních partnerů.
Trojice státníků se v deklaraci shodla na tom, že suverénní, svobodná a demokratická Ukrajina je jedním z klíčových faktorů pro zajištění bezpečnosti a stability v Evropě. Prezidenti v textu, který podepsali po svém dnešním jednání v Kyjevě, rovněž přislíbili Ukrajině pomoc v jejím transformačním úsilí, mimo jiné sdílením vlastních zkušeností.
Český prezident po setkání se svým ukrajinským protějškem na twitteru uvedl, že bude prosazovat, aby rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie začaly do konce letošního roku. Členství Ukrajiny v EU a NATO není podle Pavla „otázkou jestli, ale kdy“.
Deklarace rovněž oceňuje „bezprecendentní“ rozsah pomoci, kterou Česko a Slovensko poskytují Ukrajině od začátku ruské invaze – včetně zbraní, humanitární pomoci nebo podpory ukrajinským uprchlíkům.
Čaputová věří, že i po volbách bude Slovensko dál na straně Ukrajiny
Čaputová věří v kontinuitu slovenského postoje vůči Ukrajině po zářijových předčasných volbách. Neumí si představit, že by nová vláda nedokázala rozlišit agresora a oběť, řekla po dnešním jednání se Zelenským.
Slovensko čekají předčasné volby na konci září, v průzkumech nejvíc boduje strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která po dlouhodobém vládnutí odešla do opozice po porážce v parlamentních volbách z konce února 2020. Čaputová připustila, že téma Ukrajiny se ve slovenské kampani nesmírně politizuje. „Některé strany si budují politický kredit na odmítání pomoci Ukrajině,“ uvedla.
Slovensko přitom podle ní už pomohlo, jak mohlo. „Už příliš není z čeho pomáhat, pokud jde o dary (vojenské techniky). Takže je to práce s tématem, které už je prázdné. Je to politické zneužívání tohoto tématu,“ řekla.
Věří však, že po volbách zůstane ve slovenské politice vůči Ukrajině kontinuita. „Ve mě bude, protože budu dál prezidentkou,“ řekla Čaputová. Neumí si představit takovou „hodnotovou dezorientaci“ potenciální nové vlády, která by neuměla rozlišit mezi agresorem a obětí. „Doufám, že v tom základním nastavení kontinuita zůstane, i když volby přinesou mnohé změny,“ řekla.
Zelenskyj před novináři zdůraznil, že nemůže mluvit do vnitřní politiky jiných zemí. „Tu si zvolí tamní lidé,“ uvedl. Připomněl však okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. „Pokud si to vaše mládež nepamatuje, na jednu stranu díky bohu, na druhou, pokud chce někdo vidět, jaké jsou důsledky takové politiky, mohou přijet sem k nám a vidět, co za sebou Ruská federace nechává,“ uvedl.
Pavel s Čaputovou přijeli na Ukrajinu, navštívili zničené předměstí Kyjeva
Na Ukrajinu dnes ráno za nové vlny ruských vzdušných úderů společně přijeli Pavel a Čaputová. Dopoledne navštívili města Borodjanka a Buča, která se loni na jaře stala symbolem zvěrstev páchaných ruskou armádou.
Pavel s Čaputovou přijeli v noci vlakem z Polska. Nad většinou ukrajinského území přitom v noci na dnešek platila protiletecká výstraha, když Rusko zahájilo novou vlnu vzdušných úderů. Útoky si vyžádaly nejméně 12 mrtvých a desítky zraněných v řadách ukrajinských civilistů. Výbuchy zazněly v několika městech včetně Kyjeva, který ale nehlásí výraznější škody.
„Hanebné útoky z dnešní noci na některá ukrajinská města včetně Dnipra nebo Umaně, při kterých zahynuli nevinní civilisté, nám připomínají, že si nemůžeme dovolit odvrátit zrak,“ napsala Čaputová v příspěvku na sociálních sítích. Situace na Ukrajině se podle ní i díky neutuchajícímu zájmu demokratického světa v některých směrech od její poslední návštěvy zlepšila, například v metropoli, kam se po ukončení ruské ofenzivy zaměřené na Kyjev vrátila část obyvatel.
Pro Pavla, který byl do funkce uveden letos v březnu, to je první návštěva Ukrajiny od loňského únorového zahájení ruské invaze. Slovenská prezidentka navštívila Kyjev už jednou předtím, a to na konci loňského května, kdy se setkala se Zelenským a promluvila v ukrajinském parlamentu.
Prezidenta a prezidentku nejprve po příjezdu na nádraží ve městě Nemišajeve, které leží desítky kilometrů severozápadně od Kyjeva, přivítali ukrajinští představitelé. V nedaleké Borodjance, kterou Rusko okupovalo loni na jaře, si pak oba státníci prohlédli ruiny domů.
„Z toho počtu útoků na civilní cíle se nedá vyvodit nic jiného, než že je to záměr. (…) Při tomto počtu to prostě není chyba, to je jednoznačně plán. A ten plán je celkem jasný, vyvolat chaos, hrůzu mezi civilním obyvatelstvem a na základě toho vyvolat tlak na vládu k ústupkům,“ řekl Pavel mezi zničenými budovami na adresu Ruska. To i přes četné důkazy o opaku tvrdí, že na civilní objekty na Ukrajině necílí.
V Buči pak Pavel zdůraznil, že podobnou tragédii už nesmí svět nikdy dopustit. Ukrajina odhaduje, že během ruské okupace zahynulo v oblasti tohoto města na severozápadním okraji Kyjeva přes 1400 civilistů, z toho 637 v samotné Buši. Během asi půlhodinové zastávky si Pavel prohlédl kostel svatého Ondřeje a v jeho blízkosti místo, kde byli pohřbeni ukrajinští civilisté zabití ruskou armádou.
Po příjezdu do Kyjeva Pavel a Čaputová uctili položením věnců památku obránců Ukrajiny, kteří padli v současném konfliktu. Společně položili také květiny na místě, kde v metropoli v roce 1914 přísahala Česká družina, první dobrovolnická jednotka Čechoslováků na východní frontě.
