Summit EU byl podle Fialy pro ČR úspěšný, ocenil vyvážené stanovisko ke Gaze

Summit Evropské unie byl z českého hlediska úspěšný, řekl dnes po konci vrcholné schůzky český premiér Petr Fiala. Ocenil mimo jiné vyvážené stanovisko k situaci v Pásmu Gazy, které podle něj reflektuje, kdo je viník a kdo oběť. I díky tomu mohlo text podpořit i Česko, které své kroky úzce koordinovalo s Rakouskem. Pozitivně hodnotí Fiala i výsledky jednání v otázkách zemědělství, bezpečnosti či podpory bránící se Ukrajiny. EU se nenechá zastrašit možnými protiopatřeními Ruska v reakci na využití výnosů ze ruských aktiv zmrazených v Evropě na podporu Ukrajiny. Po skončení summitu EU v Bruselu to prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.

Šéfové států a vlád členských zemí EU ve čtvrtek vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy. Předseda vrcholné unijní schůzky Charles Michel zdůraznil, že do Pásma Gazy se musí urychleně dostat humanitární pomoc. Evropská rada také apeluje na izraelskou vládu, aby se nepouštěla do vojenské operace v Rafáhu, uvedl Michel.

Fiala ocenil, že se mu i díky úzké spolupráci rakouským kancléřem Karlem Nehammerem podařilo dosáhnout textu, který obě země mohly podpořit. „Pro nás bylo klíčové, abychom nezapomínali na to, kdo je viník a kdo oběť. Abychom pojmenovali toho, kdo ten konflikt rozpoutal, a to byli teroristé z Hamásu,“ uvedl. Jednání podle českého předsedy vlády nebyla jednoduchá, ale výsledné stanovisko je vyvážené. „Samozřejmě si všichni uvědomujeme také vážnou humanitární situaci v Gaze, proto Evropská rada vyzývá k humanitární pauze v bojích, která by vedla také k propuštění všech rukojmí, které jsou drženy Hamásem,“ dodal český premiér.

Dalším velkým tématem, kterým se hlavy států a vlád zabývali, byla situace na Ukrajině. S unijními lídry se před videohovor spojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval EU k další podpoře Kyjeva a rovněž ocenil českou iniciativu na nákup zbraní pro Ukrajinu.

„Mnoho lídrů v průběhu debaty oceňovalo českou iniciativu, která se týká dodávek munice na Ukrajinu. Já jsem o dalších krocích dnes jednal rovněž s premiérkou Dánska a premiérem Nizozemska, což jsou země, se kterými spolupracujeme od začátku,“ prohlásil na závěrečné tiskové konferenci Fiala.

  Česko by mohlo mít vládního zmocněnce pro Romy. Do čtyř let mají přibýt i místa pro další odborníky

S návrhem na nákup munice mimo členské státy unie přišel český premiér na mimořádném summitu EU na počátku února. O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince o dva týdny později informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci. Do iniciativy se zapojilo na 20 zemí z celého světa, které už přispívají nebo chtějí přispívat. Česko funguje jako zprostředkovatel, který ví, co ukrajinská armáda potřebuje a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení. Praha nechce ohledně iniciativy zveřejňovat více podrobností, obává se, že by to mohlo vést k nárůstu cen zboží. První dodávky z této iniciativy by měly na Ukrajinu zamířit již začátkem léta.

Praha podle Fialy rovněž vítá, že summit souhlasil s přípravou dalšího sankčního balíčku a vyzvala k sankcím vůči zemím, které Rusko v jeho agresi na Ukrajině podporují. Zmínil Bělorusko, KLDR či Írán.

Klíčovým prvkem do budoucna je pak financování obranného průmyslu, doplnil český premiér. V počátcích je podle něj debata o financování unijní obrany společnými dluhopisy. „Budeme si muset postupně vyjasňovat stanoviska, jak by to mělo konkrétně vypadat,“ uvedl s tím, že Češi jsou připraveni bavit se o různých způsobech, jak posílit kapacitu obranného průmyslu.

„Jestli to má být skrze dluhopisy, to se teprve ukáže. Já jsem v těchto věcech velmi opatrný. Nechci ale zabránit debatě, kterou vítám,“ dodal český premiér.

EU se Ruskem nenechá zastrašit, prohlásil šéf Evropské rady Michel

EU se nenechá zastrašit možnými protiopatřeními Ruska v reakci na využití výnosů ze ruských aktiv zmrazených v Evropě na podporu Ukrajiny. Po skončení summitu EU v Bruselu to prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.

„Rusko nás nezastraší. A myslíme si, že je spravedlivé, že výnosy z těchto zahraničních aktiv budou použity pro Ukrajinu, protože je obětí této agrese zahájené Ruskem,“ řekl novinářům Michel.

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes uvedl, že ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva fakticky vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války. „Jsme ve válečném stavu. Ano, začalo to jako speciální vojenská operace, ale jakmile tam vznikla tahle partička, ve chvíli, kdy se Západ stal účastníkem na straně Ukrajiny, tak se to pro nás už stalo válkou,“ řekl Peskov.

  Median: Volby by vyhrál Pavel před Babišem, polepšila si Nerudová

Ruská vyjádření o válce s Evropou ukazují podle předsedy Evropské rady, jak je důležité, aby si Evropská unie budovala svůj vlastní obranný průmysl. „Musíme našim občanům po celé EU říct, že pokud chceme mír, pokud chceme bezpečnost a stabilitu, je nesmírně důležité zlepšit naše obranné schopnosti,“ uvedl Charles Michel. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové ruské komentáře dokazují, že Kreml v posledních dvou letech zradil ruské obyvatele tím, že skrýval fakta a popíral, že jsou ve válce.

„Bylo by chybou myslet si, že Rusko plánuje zastavit svou agresi na Donbase a na Krymu,“ reagoval na ruská vyjádření francouzský prezident Emmanuel Macron. „Použitím tohoto termínu se rovněž otevírá nejistota ohledně vojenských cílů Ruska,“ dodal.

Podle českého premiéra Petra Fialy Kreml konečně konstatoval pravdu, což je „sice velmi neobvyklé, ale může se to někdy stát“. „My od začátku víme a všichni to chápou, že to, co provádí Rusko na Ukrajině, je válka a brutální agrese. Na tom, co proti tomu chceme dělat, se nic nemění,“ uvedl Fiala. „Myslím, že i tady velmi silně zaznělo, nejen na podpoře české iniciativy (na nákup munice pro Ukrajinu), ale i obecně, že jsme si všichni vědomi toho, že Rusko svou agresivní válkou na Ukrajině ohrožuje evropskou bezpečnost a že ta správná cesta, jak tomu čelit a jak dosáhnout trvalého míru, je podporovat Ukrajinu,“ uzavřel.

V Bruselu jednáním se členy EHP začal závěrečný den summitu

V Bruselu dnes ráno projevem předsedy Evropské rady Charlese Michela začal závěrečný den summitu Evropské unie. Dopoledne se prezidenti a premiéři členských zemí EU setkali s předsedy vlád Islandu, Norska a Lichtenštejnska u příležitosti 30 let Evropského hospodářského prostoru (EHP). Kolem poledne je na programu eurosummit, tedy jednání představitelů členských zemí platících eurem.

  Státní zástupce obžaloval cizince z vraždy kvůli smrti na Brněnské přehradě

Odpoledne čeká státníky debata o zbývajících tématech programu, včetně omezení dovozu ruského a běloruského obilí na unijní trh. Česko na summitu zastupuje premiér Petr Fiala. Ten se ráno před začátkem jednání setkal se svými protějšky z Dánska a Nizozemska, s nimiž na konci ledna napsal otevřený dopis vyzývající k další podpoře Ukrajiny. Dopis též zmiňoval nutnost dodávek munice zemi bránící se ruské agresi.

„Společně s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a nizozemským premiérem Markem Ruttem jsme před Evropskou radou napsali dopis do Financial Times, který apeloval na zrychlení pomoci Ukrajině. Vzápětí jsem představil naši iniciativu na nákup munice. Zbytek už znáte. Děkuji kolegům za spolupráci!,“ napsal Fiala na síti X a přidal společnou fotografii.

Představitelé Německa, Dánska, Česka, Estonska a Nizozemska v dopise připouštějí, že se unii nepodaří splnit její cíl z loňska, kdy se EU zavázala, že Ukrajině do března letošního roku dodá milion kusů dělostřelecké munice. Česko později představilo vlastní iniciativu jak zajistit munici pro Ukrajinu ze zemí mimo EU, k níž se připojilo několik států.

V jednacím sále dnes ke kruhovému stolu usedli představitelé sedmadvacítky a také islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová, lichtenštejnský premiér Daniel Risch a norský premiér Jonas Gahr Störe. Všichni tři hosté hovořili o přínosu členství svých zemí v EHP. Jakobsdóttirová ho označila za „jeden z pilířů islandské zahraniční politiky spolu s členstvím v schengenském prostoru (volného pohybu)“. Risch hovořil o „obraně společných hodnot“ a Störe o spolupráci ve vědě a výzkumu a nově výrazněji i v obraně.

Evropský hospodářský prostor tvoří 27 zemí EU spolu s Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem. V uskupení je zaručena svoboda pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu.

Lídři zemí platících eurem se na takzvaném eurosummitu sejdou s prezidentkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou. Šéfové států a vlád se budou zabývat také děním na Haiti, kde se koncem února proti vládě vzbouřily gangy.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com