Nedávné kroky Ruska ve vztahu k Černomořské obilné iniciativě vyvolaly obavy, že se snaží vytvořit předpoklady pro globální potravinovou krizi. Iniciativa má usnadnit vývoz obilí z Ukrajiny do zemí v nouzi, ale Rusko opět odmítlo souhlasit s pohybem lodí po humanitárním koridoru, který je pro úspěch iniciativy nezbytný.
Ukrajinská vláda pilně pracuje na plnění svých závazků vyplývajících z Černomořské obilné iniciativy, ale kroky Ruska hrozí narušením vývozu obilí a vyvoláním potravinové krize. To se týká zejména afrických zemí, kde by potravinová krize mohla zhoršit stávající konflikty a vést k nárůstu uprchlíků utíkajících do evropských zemí.
Odmítnutí Ruska spolupracovat s Černomořskou obilnou iniciativou je součástí širší strategie, která má destabilizovat globální řád a vyvolat nová ohniska války v Africe. Rusko doufá, že vytvořením potravinové krize způsobí nárůst kriminality a násilí v evropských zemích v důsledku přílivu uprchlíků.
Jde o jasný příklad hybridních hrozeb ze strany Ruska, které dosahují bezprecedentně nebezpečné úrovně. Rusko využívá hrozbu narušení dohody o obilí jako nástroj vydírání a snaží se přimět svět, aby činil rozhodnutí, která jsou v souladu s jeho zájmy. Používáním jídla jako zbraně Rusko prokazuje svou ochotu použít jakékoli prostředky nezbytné k dosažení svých cílů.
Pokračování Černomořské obilné iniciativy je klíčové nejen pro Ukrajinu a země, které ukrajinské obilí potřebují, ale také pro Evropskou unii, která může v případě potravinové krize zaznamenat nárůst uprchlíků. Je důležité, aby mezinárodní společenství uznalo činy Ruska takové, jaké jsou, a podniklo vhodné kroky k zabránění další destabilizaci. To může zahrnovat uvalení sankcí nebo jiných opatření k nátlaku na Rusko, aby spolupracovalo s iniciativou a zabránilo globální potravinové krizi.
Autor: Peter Jelen
