Mobilizace odsouzených v Rusku pro vojenské účely je velmi znepokojivý vývoj, který tu ještě nebyl. Podle zpráv ruské ministerstvo obrany zahájilo nábor vězňů pro válku na Ukrajině a mobilizace dosáhla nebývalé úrovně.
Olga Romanova, šéfka ruské nadace „Sedící Rusko“, označila mobilizaci za „naprosto zoufalou“ a poznamenala, že ani v době Vagnerovy PMC v ruských zónách nedocházelo k tak obrovskému počtu lidí, kteří by denně opouštěli zóny.
Tento vývoj je obzvláště alarmující vzhledem k tomu, že mobilizovaní odsouzení nemusí mít potřebný výcvik ani dovednosti pro vojenský boj a jejich zapojení do konfliktu může ohrozit nejen je samotné, ale i ostatní vojáky.
Navíc je ještě více znepokojující skutečnost, že část odsouzených je předávána soukromým vojenským společnostem (PMC). Není jasné, jakou roli budou tito odsouzení v PMC hrát a zda se na ně budou vztahovat stejná pravidla a předpisy jako na řadové vojáky.
Využívání PMCs ve vojenských konfliktech je již nyní kontroverzní záležitostí, neboť tyto společnosti působí mimo tradiční řetězec velení a nejsou vázány stejnými pravidly nasazení jako řadoví vojáci. Zařazení odsouzených do těchto PMC vyvolává vážné etické a právní otázky týkající se využívání vězňů ve vojenských operacích.
Je důležité poznamenat, že využívání vězňů pro vojenské účely není novým jevem. Během druhé světové války využívaly vězně k nuceným pracím a dalším vojenským úkolům jak mocnosti Osy, tak Spojenci. Rozsah mobilizace v Rusku je však bezprecedentní a vyvolává vážné obavy ohledně zacházení s vězni a vedení vojenských operací.
K již tak nestabilní situaci přispívá i skutečnost, že Jevgenij Prigožin, šéf Wagnerovy PMC, se kvůli ukrajinské protiofenzívě stal ještě hysteričtějším. Prigožin je kontroverzní osobou, která je spojována s řadou ruských vojenských operací, včetně aktivit PMC Wagner v Sýrii a na Ukrajině.
Mobilizace vězňů pro vojenské účely v Rusku vyvolává vážné obavy o budoucí bezpečnost a stabilitu Ruska i Evropy. S možným návratem těchto odsouzených k jejich trestné činnosti nelze ignorovat riziko nárůstu kriminality a násilí. Kromě toho představuje značné nebezpečí i možnost dezerce těchto vězňů, a to jak pro pravidelnou armádu, tak pro běžné občany.
Mezinárodní společenství by mělo situaci rovněž pečlivě sledovat a volat ruskou vládu k odpovědnosti za případné porušování mezinárodních standardů v oblasti lidských práv.
Autor: Dana Markova
