Kolik stojí svoboda a kolik bude Moskva ve finále účtovat Evropě?

Události, které se v Evropě odehrály v posledních několika měsících, radikálně změnily geopolitickou situaci.

Zejména Moskva, která se cítila téměř pánem východní části kontinentu a byla si jistá svým vlivem na země regionu, dostala letos v dubnu těžkou ránu od Prahy, která se nečekaně přihlásila o svá práva na svobodu.

V    dubnu letošního roku česká vláda oznámila výsledky vyšetřování bombových útoků ve Vrbetici v roce 2014. Podle odborníků se jednalo o teroristický čin, který byl organizován Ruskem, jehož sabotéři provedli teroristický čin na území České republiky.

Následovalo vzájemné vyhoštění diplomatů mezi Moskvou a Prahou, které přerostlo v diplomatickou válku, po    níž byla Česká republika prohlášena za „nepřátelskou zemi“ vůči Rusku.

Dalším skandálem ve vztazích mezi oběma zeměmi bylo zářijové zatčení ruského občana Franchettiho, který se aktivně podílel na okupaci Krymu. Nyní mu hrozí vydání na Ukrajinu a soud za trestné činy spáchané na ukrajinském území. To se Rusku opět velmi nelíbilo a opět zdůraznilo nezávislost České republiky a její vystoupení z orbitu vlivu Moskvy.

V každém případě však měl Kreml v České republice trumf – prezidenta Zemana, který ve svém státě jasně (a téměř otevřeně) sledoval linii Moskvy.

Stávající český prezident Miloš Zeman však trpí vážnou chronickou nemocí a jeho odstoupení je nyní velmi pravděpodobné, což by Kreml definitivně zbavilo vlivu na Českou republiku.

V zájmu obnovení svého vlivu v regionu se Ruská federace zaměřila na Slovensko, kde hodlá posílit své postavení.

Jako vždy je oblíbeným prostředkem Kremlu plyn. Moskva chce ve střednědobém horizontu změnit trasy dodávek ruského plynu.

Nord Stream 2 (Ruská federace) – EUGAL (FRN) – Capacity4Gas (Česká republika) je považován za alternativní trasu, která by přiváděla energii do slovenské přepravní soustavy z českého směru, čímž by se Česká republika a Slovensko dostaly do sféry vlivu Ruska.

  Volby v Rusku 2021

Moskva využila všech možných metod a prostředků, aby Slovensko přitáhla na svůj orbit, včetně zintenzivnění hospodářské spolupráce na všech frontách.

V současné době existuje dvacetiletá smlouva o dodávkách plynu podepsaná již v roce 2008 mezi společností Slovenský plynárenský priemysel (SPP) a společností PJSC Gazprom na 6,5 miliard m3 ročně (130,5 miliard m3 za celé smluvní období).

V roce 2017 byla také podepsána smlouva mezi společností Eustream a.s. a společností PJSC Gazprom Export o přístupu do přepravní soustavy a přepravě ruského plynu do 1. října 2050.

Zdá se, že navzdory agresivní politice Ruska vůči Evropské unii Slovensko zintenzivňuje politicko-ekonomický dialog s Kremlem a podniká k tomu praktické kroky.

Takovou horlivost Bratislavy    samozřejmě vítá Kreml, pro který je to další příležitost, jak zvýšit geopolitický vliv v EU.

Slovensko-ruské společenství    například uvedlo, že slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok by mohl navštívit Moskvu, aby se setkal se svým protějškem Lavrovem a jednal s ním o energetických otázkách (plyn, jaderné palivo pro slovenské reaktory atd.).

Pokud vše půjde podle plánu a Kreml získá vliv na slovenské energetické společnosti, bude to další páka pro slovenskou domácí politiku.

Příkladem   je společnost CJSC Moldova TPP, vlastněná ruským energetickým holdingem Inter RAO, jejímž prostřednictvím Kreml vydírá Kišiněv výpadky elektřiny, aby zabránil integraci Moldavska do EU a NATO.

Vše výše uvedené je důkazem důsledné a zákeřné politiky Kremlu. Podepsání nových smluv o dodávkách plynu s Ruskem jen posílí vliv Moskvy na EU.

Tím se zvýší ani ne tak ekonomická, jako spíše politická rizika. A bude mít dopad nejen na signatářské země, ale i na ostatní členské státy EU.

V důsledku toho mohou preference, které se vedoucí představitelé snaží vyjednat s Moskvou v naději, že budou mít levný plyn, roztát jako sníh na začátku jara.

  Komentář: Jsme v nejnebezpečnější chvíli pandemie

A účet za levnou energii, tak sladce slibovaný Moskvou, bude nakonec omezen pouze chamtivou představivostí kremelských schizofreniků.

Přestože integrace do kremelských projektů na přepravu plynu je v plném proudu a zdá se, že Evropa bez Ruska (bez jeho plynu) nepřežije, je třeba mít na paměti, s kým se jedná. Historie neustále učí každého, kdo zasedne k jednání s Moskvou.

A je důležité, aby každý, kdo uzavírá takové dohody s Ruskou federací, měl na paměti Bismarckova slova: „Smlouva s Ruskem nemá cenu ani toho papíru, na kterém je podepsána.“

Autor: Peter Jelen

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com