České předsednictví v Radě Evropské unie stálo 2,03 miliardy korun. Původně se počítalo s 2,4 miliardy, náklady tak byly nižší o 15 procent. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Česko předsedalo Radě EU v druhé polovině loňského roku.
V letech 2007 až 2009 bylo na předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun. „Kdybychom to srovnali a přepočetli na dnešní ceny, tak tehdejší předsednictví by stálo v dnešních cenách pět miliard korun,“ poznamenal Jurečka.
Předsednictví tak podle vicepremiéra nebylo jen politicky úspěšné, ale také velmi efektivní a úsporné i v kontextu států, které byly v čele Rady EU před ČR, nebo jsou po ní. Od Česka štafetu v lednu převzalo Švédsko.
Největší náklady na organizaci předsednictví podle tiskové zprávy úřadu vlády vyčerpalo ministerstvo vnitra, které vynaložilo 545 milionů korun. Ministerstvo zahraničí spotřebovalo 471 milionů, úřad vlády jakožto centrální koordinátor 468 milionů korun.
Na personální výdaje a vzdělávání včetně vyslání diplomatů na zastoupení ČR do Bruselu bylo vynaloženo 40 procent celkové částky. Třetina připadla na zajištění oficiálních akcí v Česku i v zahraničí. Zajištění bezpečnosti si vyžádalo zhruba šestinu rozpočtu. Na komunikační a kulturní aktivity bylo vynaloženo pět procent výdajů a čtyři procenta byly další náklady na Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu a zastupitelské úřady.
Předsednictví výrazně ovlivnily ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Tyto dva body patřily k pěti hlavním politickým prioritám, dalšími byly posílení evropských obranných kapacit, bezpečnost kybernetického prostoru a odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.
Země EU se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu.
EU také jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na letošní rok 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko.
Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky. České předsednictví podle vlády dosáhlo úspěchů v podobě odblokování zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, kandidátské postavení získala Bosna a Hercegovina.
Experti hodnotili předsednictví jako zvládnuté, vláda však podle nich výsledky nedostatečně prezentovala českým občanům. Vyplývá to z průzkumu mezi 48 tuzemskými a zahraničními odborníky, který uskutečnil projekt České zájmy v EU s institutem Europeum a Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) v Praze.
