Diplomatickým sporem mezi Českou republikou a Ruskou federací skončil záměr vlády Petra Fialy (ODS) zrušit devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými byly svěřeny tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. K těm je Rusko podle ministerstva zahraničních věcí nevyužívá. Česko bude také požadovat zpětné zaplacení nájemného. Moskva už se proti rozhodnutí vlády ohradila a označila ho za vydírání. Spekuluje se o tom, že recipročně může zasáhnout proti Českému domě v Moskvě.
„Věci, které jdou zpátky do normalizačních let, jsou problémové a ukazují na asymetrii vzájemného vztahu, který je dlouhodobě problematický,“ komentuje spor mezi oběma zeměmi analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství Pavel Havlíček.
Odnese rozhodnutí vlády Český dům v Moskvě?
Mezi experty se spekuluje o tom, že celý spor mezi Českou republikou a Ruskou federací by mohl skončit zásahem proti Českému domu v Moskvě. Ten je součástí sítě dvaceti dvou Českých center působících v zahraničí. Je zároveň největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí, disponuje 122 kancelářemi, 132 byty a 87 hotelovými pokoji.
Rozsáhlý komplex se nachází asi půl kilometru od českého velvyslanectví a zhruba stejně daleko je od Rudého náměstí a Kremlu, kde sídlí ruský prezident. Dokončený byl v roce 1986.
„Historicky byl ten dům velmi důležitý, byla to taková výkladní skříň České republiky v Rusku. Byla to velmi lukrativní nemovitost v centru města, která sloužila nejen jako restaurace, ale také jako hotel, místo pro setkávání a tak dále,“ popisuje pro deník FORUM 24 význam Českého domu v Moskvě analytik Pavel Havlíček. České centrum v Ruské federaci už je ale od začátku loňského dubna kvůli ruské agresi na Ukrajině zavřené. „Přemýšlení je takové, že není co ztratit, a nějakým způsobem diplomacie prostě chce jít do konfrontace,“ dodává.
Už v říjnu loňského roku se o Českém domu v Rusku mluvilo, a to i přes to, že byl uzavřený. Pracovníci správy tverské městské části v Moskvě, kde majetek České republiky stojí, odstranili od Českého domu celkem 19 metrů plotu. Podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích je ale právě Český dům nedílnou součástí velvyslanectví v Rusku.
„Incidentem se zabýváme, jde o nepřijatelný zásah do českého majetku v Moskvě. Budeme s ruskou stranou komunikovat a protestovat přes diplomatické kanály,“ ohradil se proti krokům Moskvy ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). S kritikou kroku přišel i premiér Petr Fiala. „Není to samozřejmě akt, který bychom mohli přejít jen mlčením a mohli považovat za něco přirozeného. Tak to určitě není a ČR na to přiměřenými prostředky odpoví,“ řekl.
Podle analytika Havlíčka stojí zrušení bezplatného užívání českých pozemků Ruskou federací za risk i v případě, že by se cílem ruské strany mohl stát právě Český dům v Moskvě. „Myslím si, že je to velmi na místě, i přes to, že je nemovitost velmi lukrativní, možná ve výši až několika desítek milionů korun, tak tady ta asymetrie mezi českým a ruským postavením je velmi zásadní a nějakým způsobem ukazuje, že Rusové můžou přijít o daleko víc, než je to v našem případě,“ vysvětluje pro deník FORUM 24.
České republice se podařilo narovnat diplomatické vztahy s Ruskou federací tím, že po výbuchu ve Vrběticích, ve kterém měla podle českých tajných služeb prsty ruská tajná služba FSB, vyhostila několik desítek ruských diplomatů. Podle Havlíčka je zrušení smluv o bezplatném užívání pozemků dalším krokem. „Z mého pohledu se vyplatí jít do těchto střetů už jen pro to, aby se narovnaly vztahy i v této oblasti,“ popisuje s tím, že je na místě situaci řešit.
Rusko vyhrožuje ostrou reakcí
S ostrou reakcí na krok kabinetu Petra Fialy den po zrušení devíti usnesení ze 70. a 80. let přispěchala mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovová. Rusko podnikne odvetné kroky, pokud bude Česko žádat zpětně nájem za tři roky za pozemky, které využívá ruské velvyslanectví v České republice. Později Zacharovová napsala, že Moskva čeká na oficiální oznámení. Téma nemovitostí ve vztazích mezi Českem a Ruskem označila za dlouhodobé a problematické. „Jeho využití pro politické účely není v zájmu Prahy, ale současné české úřady v zápalu rusofobie to zřejmě nechápou,“ napsala.
Ochranná opatření, která podle ní Moskva přijme, nespecifikovala. Rusko podle ní opakovaně nabízelo odborné konzultace k problematice nemovitostí, při nichž bylo dříve možné řešit vznikající problémy. „Česká strana na to raději zapomněla,“ dodala.
S čím přesně tedy může Rusko kromě zásahu proti Českému domu v Moskvě ještě přijít? „Už toho není tolik, protože si obě strany vyhošťovaly diplomaty a postupně omezovaly diplomatické kanály. Došlo i k uzavření konzulátů. Bude se kalkulovat s celou řadou věcí,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Podle Lipavského má Česko v Rusku jen zastupitelský úřad a Český dům. Obě budovy jsou navíc upravené mezinárodními smlouvami. „Budova zastupitelského úřadu slouží k účelům mise a je pod diplomatickou ochranou. Český dům je upraven mezinárodní smlouvou opět v jiném režimu. Nemáme tam objekt, který by byl čistě ve vlastnictví ČR a neměl další formu úpravy fungování,“ konstatoval.
Česká republika by se měla vymanit z osidel historických vztahů a podřízenosti Moskvě. Teď je klíčová chvíle a moment zlomu.
Ruská federace se ale nemusí omezit pouze na budovy, které v zemi vlastní Česká republika. „Historicky se hodně spekulovalo o autech s diplomatickým označením a tak dále. To už je ale trochu za hranou, protože po masovém vyhošťování diplomatů nezbylo moc personálu,“ popisuje pro deník FORUM 24 Havlíček s tím, že v ruském případě je ve hře i Ruské středisko vědy a kultury. Na české straně podle něj ale žádný podobný objekt nefunguje.
„Česká republika by se měla vymanit z osidel historických vztahů a podřízenosti Moskvě. Teď je klíčová chvíle a moment zlomu,“ uzavírá Havlíček.
Zdroj: Forum24
