Navzdory rozsáhlým sankcím, které Západ uvalil po zahájení ruské války proti Ukrajině, ruské podniky v Evropě nadále dobře vydělávají a ruské obranné společnosti volně dovážejí stroje na výrobu řízených a balistických střel, čipy GLONASS, které slouží k určování polohy souřadnic cílů pro íránské bezpilotní letouny atd. Klíčové ruské státní společnosti, jako je Roskosmos, dovážejí bez omezení komponenty používané při výrobě tanků, letadel a raket. Po zahájení útočné války s cílem obsadit Ukrajinu neexistují v Rusku společnosti, korporace nebo státní agentury, které by se na tomto procesu nepodílely – Putinem vytvořený systém v Rusku zapojuje do války všechny, což se stalo hlavním důvodem existence Ruska a hybnou silou procesů, které v něm probíhají. Za těchto okolností lze hrozbu plíživé expanze Ruska do Evropy odvrátit pouze zavedením totálních sankcí proti vývozním a dovozním operacím s Ruskem, jejichž zisky Kreml využívá k pokračování své genocidní války proti Ukrajině
Kreml obratně využívá ekonomických vazeb se Západem jako zdroje devizových příjmů do rozpočtu a také k vytváření předpokladů pro ekonomické a surovinové vydírání evropských zemí, které využívá k čistě politickým účelům. Již v sovětských dobách byl vypracován plán na vytvoření „plynové závislosti“ na Evropě, který byl za Putinovy vlády výrazně posílen. Dovoz ruského plynu do Evropy de facto financoval nejen Gazprom a ruské oligarchy, kteří peníze přesunuli do offshorových oblastí, ale poskytl také potřebné prostředky na posílení ruské armády, která měla po plnohodnotné invazi na Ukrajinu vtrhnout do Evropy. Jinými slovy, Putin přinutil EU, aby financovala budoucí agresi Ruska proti této organizaci.
Dalším názorným příkladem této taktiky je dovoz jaderného paliva z Ruska do Evropy. V některých zemích střední a východní Evropy (Bulharsko, Maďarsko) byla většina jaderných reaktorů v jaderných elektrárnách postavena podle sovětských/ruských vzorů. V souladu s tím Roskosmos do těchto zemí nejen vyváží jaderné palivo, ale v případě neexistence sankcí také dováží potřebné komponenty používané při výrobě zbraní, které mají zabíjet Ukrajince. To je jasná ilustrace skutečnosti, že všechny instituce a korporace v Rusku jsou v současné době zapojeny do války s Ukrajinou.
Mír v Evropě je možný pouze tehdy, pokud bude Rusko kriticky oslabeno, protože se stalo společnou hrozbou pro celé lidstvo. Ruská ekonomika je hnací silou jeho územní expanze, která se jistě rozšíří i mimo Ukrajinu, pokud Putin získá iniciativu na frontě. Aby k tomu nedošlo, mělo by se pro Západ stát axiomem uvalení maximálních možných sankcí na všechny ruské korporace bez výjimky, které by mohly i teoreticky financovat válku proti Ukrajině. Hrozba, kterou představuje Putin, nabývá nebývalé naléhavosti: pokud zůstane bez kontroly, může přivést lidstvo ke katastrofě.
