Limity pro odvody z dohod se podle balíčku upraví, dohody se budou evidovat

Hranice příjmu, od kterého platí pracovníci s dohodou o provedení práce (DPP) odvody, by se měla od příštího roku upravit. Místo 10.000 korun by u jednoho zaměstnavatele činila čtvrtinu průměrné mzdy. Z dohod u více zaměstnavatelů by se pak pojistné odvádělo z výdělku nad 40 procent průměrné mzdy. Takzvaní dohodáři by měli hradit také nemocenské pojištění. Celkem by tak odváděli 31,9 procenta. Práce se má nově evidovat, rejstřík by měla vést sociální správa. Vyplývá to z návrhu novel ve vládním konsolidačním balíčku. Podle ministerstva práce stát přišel v roce 2021 na odvodech z dohod zhruba o 15 miliard korun. Podle údajů resortu měli pracovníci asi 1,8 milionu DPP.

„V současné době jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Příčinou je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného… Lze být tímto způsobem zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou. Následně se tedy neplatí pojistné odvody i z poměrně velkých měsíčních příjmů,“ uvedlo ministerstvo v podkladech k balíčku.

Sociální a zdravotní odvody se nehradí, pokud měsíční odměna u dohody o provedení práce (DPP) nepřesáhne 10.000 korun. Nově by to u jednoho zaměstnavatele měla být čtvrtina stanovené průměrné mzdy, která se zaokrouhlí na pětisetkoruny dolů. U dohod u více zaměstnavatelů by se měl limit posunout na 40 procent průměrné mzdy. Pro letošek se počítá s průměrnou mzdou 40.324 korun, po zaoukrouhlení se 40.000 korun. Pokud by pravidla platila už teď, pro dohody u jednoho zaměstnavatele by hranice zůstala na 10.000 korunách. U více zaměstnavatelů by se dostala na 16.000 korun. Autoři v podkladech uvádějí, že by měla být zhruba na minimální mzdě. Ta je letos 17.300 korun. Pro příští rok se částky upraví. Ministerstvo financí ve své dubnové predikci uvádí, že by se průměrná mzda mohla letos zvednout o osm procent.

  Praha je v žebříčku finančních center za Varšavou a Bratislavou

Pracovník s DPP by měl odvádět 31,9 procenta. Na důchody by putovalo 28 procent a na politiku zaměstnanosti 1,2 procenta. K tomu by dohodář měl platit ještě 2,7 procenta na nemocenské pojištění.

Podle údajů statistického úřadu, které ministerstvo před nedávnem poskytlo ČTK, měli v roce 2020 pracovníci zhruba 1,5 milionu DPP. Předloni se počet zvedl na 1,8 milionu korun. Resort uvedl, že podle dat statistiků se neplatí odvody z asi 54 miliard korun dohodových výdělků. Systém sociálního pojištění tak přichází zhruba o 15 miliard korun. Autoři v podkladech k balíčku poukazují i na to, že kvůli neplacení odvodů nemají dohodáři pak buď vůbec nárok na starobní penzi, nebo dostávají jen velmi malou částku. Pobírají pak sociální dávky.

Práce na dohodu se má podle návrhu evidovat. Rejstřík by vedla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zaměstnavatelé budou muset úřadu oznámit výši dohodářova výdělku za daný měsíc. Správa zas bude všechny dohodářovy firmy informovat, pokud jeho příjem překročí limit, aby se uhradily odvody. Pracovník musí podniku sdělit, kde všude na dohodu pracuje. Za porušení pravidel hrozí pokuty.

Sociální správa bude moci údaje předat inspekci práce či úřadům práce. Úředníci, kteří vyřizují dávky, by tak měli získat informace o výši dohodářova příjmu při posuzování nároku na pomoc od státu.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com