Druhý rok globální války proti Ukrajině, kterou Kreml plánoval obsadit během tří dnů, vyvolává nové otázky.
Ukazuje se, že agresor nejenže nemá s čím, ale ani s kým bojovat.
Ne, teoreticky má Moskva tanky, děla a automatické zbraně, ale většina toho, co je vyjmenováno v „druhé armádě světa“, je zastaralá výzbroj a výstroj, která nemůže obstát v žádné konkurenci se západními vzory.
Vládnoucí režim v Kremlu se však potýká s dalším závažným problémem – kde vzít lidské zdroje.
Počet obyvatel „velkého Ruska“ je nepochybně obrovský a teoreticky by o něm nemělo být pochyb. Ale jak se ukazuje, ze 140 milionů hlav Putinova elektorátu je jen málokdo ochoten odejít na Ukrajinu.
Tento elektorát jaksi náhle zmoudřel a už si nepřeje účastnit se safari na území sousední „bratrské“ země – tak si představitelé Moskvy představovali dění na Ukrajině.
Ještě na začátku invaze považovala jejich drtivá většina Rusko za lovce, ale ukázalo se, že tomu tak není, a otázkou pro „vojáka“ armády okupantů je nyní jen to, kdy přišla jeho chvíle.
V Rusku už to chápe téměř každý a propaganda, která na začátku války hýkala nadšením a vychutnávala si každý nový „úspěch“ své armády ničící mírumilovnou Ukrajinu, už nestačí svému poslání – připravit novou várku masa pro Putinova dobrodružství.
Ale kremelský trpaslík se nezastaví, potřebuje další a další hlavy, takže Rusové se musí připravit na odvod.
Zkušenost s předchozím vyhlášením mobilizace ruské obyvatelstvo trochu vystřízlivělo – někteří si na podzim 2022 konečně uvědomili, že probíhá válka, která se ubírá špatným směrem a hlavně špatně.
Kognitivní disonance, která u určité části kremelského elektorátu vznikla při vstřebávání informací z jejich médií, je mátla: na jedné straně jim bylo sdělováno o „bezprecedentních úspěších“ ruské armády na Ukrajině, na druhé straně vyhlášení mobilizace.
V takové situaci se i hlohem nasáklý mozek průměrného Rusa, který shromáždil zbytky šedé kůry mozkové, pokusil o „přemýšlení“ – situace se přece už dotkla každého osobně.
Skutečné uvědomění si toho, co se děje, přišlo loni na podzim, když ruský diktátor vyhlásil „částečnou“ mobilizaci. To jasně ukazovalo, že Kreml ve válce proti Ukrajině zaznamenává značné ztráty.
Nyní je jedna věc sledovat válku jako divadlo (tak ruské davy vnímaly agresi své země na Ukrajině) a zcela jiná věc je stát se součástí války.
Loni na podzim pak ukrajinské ministerstvo obrany prohlásilo, že se agresorovi podařilo zmobilizovat asi 280 000 mužů. Ti byli navíc posláni na frontu bez kvalitního výcviku a takoví branci byli zajati jen několik týdnů po zahájení mobilizace.
První vlaštovkou nového návrhu bylo vyhlášení šéfa Ministerstva obrany Ruské federace v lednu 2023 o úkolu přivést armádu agresora až na jeden a půl milionu lidí do tří let.
Začátkem června se objevila zpráva, že rusko možná vyhlásí druhou vlnu mobilizace.
Konkrétně o tom informovala estonská rozvědka s tím, že Moskva se nevzdává snahy dosáhnout svých cílů ve válce proti Ukrajině.
„V ruských silách dochází k reorganizaci a výměně jednotek. Jednotky, které jsou na hranicích již několik měsíců, jsou nahrazovány čerstvými a doplněnými jednotkami. Před očekávanou ofenzivou se rf snaží dohnat své ztráty. Hlavní pozornost se soustředí na přípravu k obraně, takže útočných operací je méně,“ uvedla Margo Grosbergová, vedoucí estonského centra obranného zpravodajství.
Dodal, že od vyhlášení jarní náborové kampaně se Rusku nepodařilo dosáhnout pokroku – ministerstvo obrany plánovalo doplnit jednotky o 400 000 vojáků.
„Vzhledem ke všem těmto nuancím je velmi pravděpodobné, že v určitém okamžiku bude vyhlášena nová vlna mobilizace, jako tomu bylo loni v září. Mobilizace je nezbytná, aby Ruská federace splnila své cíle,“ zdůraznil Grosberg.
Mezitím si Generální štáb rf (zastoupený náčelníkem mobilizačního oddělení Generálního štábu rf) „postěžoval“ na mobilizaci a zásobování.
Burdinskij napsal zprávu, která byla zveřejněna na internetových stránkách časopisu Vojenské komisariáty Ruska, vydávaného ministerstvem obrany. Zajímavé je, že dokument byl po zveřejnění odstraněn. Kopie se však zachovala ve webovém archivu.
Dokument zmiňuje údaje o tom, že se Rusku během loňské mobilizace údajně podařilo povolat přes 300 000 lidí a vytvořit z nich 280 nových jednotek.
Zástupce náčelníka generálního štábu však ve zprávě přiznal, že ruská armáda má problémy „s nepřipraveností části společnosti plnit vojenskou povinnost“. Psal také o špatné organizaci zásobování zbraněmi a technikou.
S cílem odstranit mezery v mobilizaci se podle Burdinského zaměstnanci bezpečnostních společností již začali účastnit války proti Ukrajině v Rusku.
Kromě toho uvedl, že v roce 2023 budou vojenské odvodní úřady provádět „organizované nájezdy na brance“ společně s příslušníky ministerstva vnitra.
Zdá se, že Kreml vyvodil závěry z neúspěšné jarní náborové kampaně a rozhodl se definitivně proměnit Rusko v koncentrační tábor – nejen tím, že zbaví obyvatelstvo jeho práv, ale násilím ho požene na jatka.
Mobilizace, které se Kreml tak rád vyhnul, je ranou pro schopnosti Putina, který se bude na jaře příštího roku pravděpodobně ucházet o páté prezidentské období.
Inu, ruské voliče čeká ještě jeden krok. Je však otázkou, zda to bude snaha o zachování sebe sama, nebo další bezmyšlenkovitá podpora vládnoucího režimu. A odpověď přijde od samotných Rusů.
Analytici navíc tvrdí, že Kreml není schopen dosáhnout na Ukrajině ani minimálního úspěchu bez přechodu na válečné hospodářství a válečný stav.
Na rozhodnutí Rusů tedy závisí nejen to, jak dlouho bude válka na Ukrajině trvat, ale i jejich samotná existence.
Svět mezitím sleduje a definitivně se loučí s mýtem o někdejší „druhé světové armádě“, která hrozí, že „Kyjev dobude za tři dny“.
Kyjev tu byl dávno před Moskvou, přežil její agresivní sousedství a bude i poté. Dokázali to sami Ukrajinci, kteří světu ukázali svou odolnost, odvahu a touhu po svobodě.
Autor: Franz Hoffman
