Prezidentské volby ve Francii

Macron

V neděli 10. dubna 2022 je na programu 1. kolo prezidentských voleb ve Francii. Pokud nikdo z 12 kandidátů nezíská nadpoloviční většinu, co se jeví jako pravděpodobné, přijde za dva týdny na řadu 2. kolo, ve kterém se utkají dva nejlepší z prvního kola. Největšími favority na postup jsou aktuální prezident Francie, Emmanuel Macron, a krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová.

Největší podporu má průběžně Macron

Podle posledních průzkumů před volbami vede s přibližně 27% podporou Emmanuel Macron. Marine Le Penová s 22 % mírně ztrácí. Vůbec nic však není jisté, protože řada Francouzů se zatím ještě nerozhodla, koho budou volit.

Této dvojici trochu konkuruje pouze Jean-Luc Mélenchon, kandidát francouzské radikální levice, s 16% podporou. Zbylých 9 kandidátů se v průzkumech nedostalo ani na dvojciferný počet procent.

Ve druhém kole voleb 24. dubna 2022 by se tak měli opět po pěti letech utkat Macron a Le Penová. Zatímco v tehdejší volbě jasně zvítězil Macron, letos to má být těsnější. Podle průzkumů by aktuální prezident Francie měl mít jen mírnou převahu v poměru přibližně 53:47.

Volby v souvislosti s Evropskou unií

Pro stabilizaci situace na půdě Evropské unie, tolik potřebné v dnešní válečné době, se jako nejvhodnějším vítězem voleb jeví současný prezident Emmanuel Macron. Vítězství jiného kandidáta, například krajně pravicové Marine Le Penové, by mohlo narušit jednotnost členů EU v důležitých otázkách, jako je například společná politika vůči Rusku a Číně.

I když Le Penová hodně změnila styl své kampaně ve srovnání s těmi minulými, kdy například upustila od volání po opuštění Evropské unie a eurozóny či už tolik neřešila otázky migrantů a muslimů, stejně je dopad jejího případného vítězství ve volbách na Evropskou unii velkou neznámou.

  Země je pevností míru a stability v Evropě. 30 let nezávislosti Ukrajiny.

V posledních dnech dost vzrostly také preference třetího největšího favorita voleb, Jean-Luca Mélenchona, pro kterého se 2. kolo voleb začíná jevit reálně. Jeho případné vítězství by mělo na EU ještě větší dopad. Jeho názory se v něčem shodují s Le Penovou, zacházejí ale ještě dál. Podle obou by například Francie měla opustit NATO. Podle Mélenchona jde o zbytečnou organizaci vyvolávající napětí ve světě. Na rozdíl od Le Penové ale podporuje multikulturalismus a migraci. Neuznává volný trh, prosazuje státní zásahy do ekonomiky. V případě vítězství by zablokoval budoucí dohody o volném obchodu Evropské unie.

Do volebních programů všech tří favoritů dost zasáhla také aktuální situace na Ukrajině. Dříve proruští Le Penová a Mélenchon, kteří prosazovali posilování francouzských vztahů s Ruskem, museli dřív nebo později kroky Ruska odsoudit.

Macronovi je zase čím dál častěji vyčítáno, že pořád telefonicky komunikuje s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. On ale stojí za svým názorem, že s Ruskem je třeba mluvit, aby se zabránilo válce a vybudoval se nový evropský mír.

Kvůli obavám z výsledku francouzských prezidentských voleb už oslabuje také euro.

Pokud chceme celkově shrnout dopad francouzských prezidentských voleb na EU, lze říci, že Macronova prohra by unii oslabila. Le Penová i Mélenchon zastávají euroskeptičtější názory.

Volby a situace na Ukrajině

Macron versus Le Penová, jaký dopad by mohlo mít vítězství jednoho nebo druhého na situaci na Ukrajině?

Opět se vhodnějším jeví Emmanuel Macron. Od začátku rusko-ukrajinské války zastává velmi aktivní roli mírotvůrce, snaží se vyjednávat s Vladimírem Putinem. Dost to ovlivnilo i jeho kampaň, která nebyla tak velkolepá jako v minulosti. Soustředil se na diplomatické záležitosti kolem válečného konfliktu.

Naproti tomu Marine Le Penová je z minulosti známá svými dobrými vztahy s Vladimírem Putinem, ale i s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. V aktuální kampani více než na válku vsadila na aktuální sociální otázky ve Francii, jako jsou rostoucí ceny energií a potravin. Zatím se jí to vyplácelo, její preference začali narůstat, Macronovy naopak klesat. V případě jejího vítězství lze předpokládat, že by k válce zaujala mnohem neutrálnější postoj než Emmanuel Macron.

  Laskavost SSSR, kterou si nikdo nepamatuje. Šílenství v Kremlu sílí. Co odpoví Evropa?

Marek Kočan

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..