Malé ostrovní státy v Tichomoří se zabývají otázkou, co dělat tváří v tvář hrozbě, že je globální změny klimatu vymažou z mapy. Týká se to například Tuvalu, které by při současném tempu stoupání hladiny moří mohlo skončit pod vodou už v příštím století, a jeho politická reprezentace proto zvažuje možnosti, jak stát zachovat za situace, kdy nedisponuje žádným územím. Napsal o tom deník The Guardian.
Mnoho zemí, které jsou vůči dopadům klimatických změn zvláště zranitelné, reprezentuje vlivná regionální organizace Fórum tichomořských ostrovů (PIF), jež se snaží společně s odborníky na právo najít odpověď na to, jak zachovat existenci státu i poté, co jeho území zmizí. A poukazuje přitom na to, že země, kterým zánik hrozí nejvíce, jsou zároveň zeměmi, které ke globálnímu oteplování přispívají jen mizivě.
Na letošní konferenci na Fidži dilema shrnul premiér Cookových ostrovů Mark Brown: „Naše pobřeží pomalu ukusuje stoupající hladina oceánu – co to udělá s naší suverenitou, s naším územím, s našimi právními nároky a našimi domovy? Co se stane s našimi základními právy a svobodami garantovanými ústavou a Všeobecnou deklarací lidských práv? Jak budeme moci uskutečnit naši společnou budoucnost, když se bude zpochybňovat samotná existence našich států?“
Ministr zahraničí Tuvalu, Simon Kofe, pak vyzval, aby svět začal pomýšlet na změnu globálních pravidel a přizpůsobil právní normy novým podmínkám. „Hrozba vzestupu hladin oceánů a zániku naší státnosti není hypotetická, ale velmi reálná a představuje nebezpečí, kterému se musíme postavit čelem,“ řekl.
Tuvalu proto pracuje nejen na zpevnění pobřeží a stavbě protipovodňových bariér, ale úsilí vyvíjí také na diplomatické frontě. Mimo jiné se snaží přimět země světa, aby jeho státnost uznávaly bez ohledu na to, jak globální oteplování ovlivní jeho podobu.
Kofe upozornil, že stávající Montevidejská úmluva o právech a povinnostech států, definuje stát pomocí čtyř kritérií, kterými jsou území, obyvatelstvo, vláda a schopnost vstupovat do vztahu s jinými zeměmi. „Kdybychom se touto definicí řídili, pak by Tuvalu mohlo přijít o svou státnost ve chvíli, kdy by přišlo o své území nebo bychom byli nuceni se přesunout jinam,“ řekl.
Tuvalu se také vrhlo do digitalizace vlády, která by případný přesun usnadnila, a právníci bádají nad tím, zda může státnost pokračovat i ve chvíli, kdy by si země pronajala území v jiné zemi. Jde o úplně nový problém, který svět ještě neřešil, i když i v minulosti se staly případy, kdy vlády působily v exilu. Bez území totiž stát přichází o zdroj příjmů a může pro něj být obtížné plnit své mezinárodní závazky, udržovat zahraniční zastoupení nebo platit za členství v mezinárodních organizacích.
Další výzvou je otázka, zda si populace státu, který přijde o své území, může udržet svou kulturu, soudržnost a práva i v případě, že bude permanentně žít v diaspoře. Přesto politici tichomořských zemí zdůrazňují, že teď je spíše čas bojovat za to, aby takový scénář nikdy nenastal. „Zajistit, aby vzestup globálních teplot zůstal pod 1,5 stupněm Celsia pro nás musí dál být priorita,“ řekl generální tajemník PIF Henry Puna.
