Severoatlantická aliance ve Vilniusu učinila „velký krok“ ve své podpoře Ukrajiny, uvedl dnes na závěr dvoudenního summitu NATO britský premiér Rishi Sunak. Členské země v Litvě oznámily nové balíky vojenské podpory či dohodu o úpravě budoucího přístupového procesu do aliance. Skupina zemí G7 navíc ohlásila dlouhodobé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Kyjev však nedostal pozvánku do NATO.
Podle Sunaka by Ukrajina měla být členem Severoatlantické aliance a časem se jím stane, „až budou splněny všechny podmínky“. „Z tohoto summitu je zcela zřejmé, že názor lidí je, že Ukrajina by měla být členem NATO a že jím bude,“ řekl Sunak.
NATO je nyní „sebevědomější a jednotnější než kdykoli předtím“, poznamenal premiér. Během ruské invaze na Ukrajinu „jednalo rozhodně, aby alianci posílilo“. „NATO je důležitější než kdy dříve. Ukázalo se, že je to jedna z nejdůležitějších aliancí v historii a Spojené království je v jejím srdci,“ dodal.
Rusko je „politicky a vojensky křehké“, prohlásil po vrcholné schůzce francouzský prezident Emmanuel Macron a dodal, že Moskva bude muset čelit západním zemím odhodlaným poskytnout Ukrajině trvalou podporu.
„Rusko projevilo první známky rozdělení,“ zdůraznil s odkazem na pokus o převrat, který v minulých dnech údajně podnikli příslušníci ruské soukromé žoldnéřské skupiny takzvaných wagnerovců nespokojených s ruským armádním vedením. Spojenci se zavázali k „dlouhodobé vojenské podpoře“ Kyjeva, dodal Macron.
Italská premiérka Giorgia Meloniová dnes na závěr summitu uvedla, že Itálie potvrdila svou roli v NATO a podporuje změny, které se v alianci v současné době uskutečňují. Zároveň ale vyzvala k tomu, aby blok věnoval větší pozornost svému jižnímu křídlu
Druhý den summitu NATO začal jednáním s představitel Japonska, Austrálie či EU
Druhý den summitu NATO ve Vilniusu začal jednáním prezidentů a premiérů členských států s představiteli Japonska, Jižní Koreje, Austrálie, Nového Zélandu a Evropské unie. Stoltenberg na úvod zdůraznil potřebu jednoty a spolupráce a rovněž provázanost severoatlantického regionu s takzvaným Indo-Pacifikem.
Stoltenberg zdůraznil, že NATO je aliancí Evropy a Severní Ameriky, ale zdejší dění má dopad na situaci v Indo-Pacifiku a platí to i naopak. Termínem Indo-Pacifik se označuje oblast Indického oceánu a západní a středí části Tichého oceánu.
„Nikdo není bližším spojencem NATO než Japonsko,“ řekl Stoltenberg předtím na společné tiskové konferenci s japonským premiérem Fumiem Kišidou. Ten vyzdvihl, že NATO a Japonsko „sdílejí hodnoty i strategické cíle“.
Na dnešním jednání chtějí představitelé NATO a jejich partneři jednat o prohloubení spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti, protože hrozby tohoto druhu podle Stoltenberga neznají hranic. Válka na Ukrajině navíc podnítila masivnější šíření dezinformací a manipulaci, uvedl generální tajemník NATO.
Kišida a Stoltenberg ráno na okraj summitu podepsali dohodu o vzájemné spolupráci, která zahrnuje námořní bezpečnost, vesmírný program, kybernetickou bezpečnost nebo boj s dezinformacemi, uvedla agentura Kjódó. Podle japonské agentury to je důkazem přesvědčení obou stran, že Čína a Rusko se stále usilovněji snaží podkopat nynější mezinárodní řád založený na vládě práva. Kišida ráno v projevu ocenil podpis nové dohody a uvedl, že „bezpečnost Evropy a Asie jsou neoddělitelné“.
