ČR a Polsko mají shodu o nelegální migraci navzdory jiným strategiím

Česko a Polsko se shodují v základních cílech ve snaze čelit nelegální migraci, nic na tom nemění ani rozdíly ve strategii ohledně reformy migračních pravidel Evropské unie. Po dnešním společném jednání českého a polského kabinetu to na tiskové konferenci řekl premiér Petr Fiala. Obě země přijaly v přepočtu na počet obyvatel nejvíce uprchlíku z Ukrajiny po ruské invazi a ukázaly, co je opravdová solidarita, doplnil jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki.

Fiala nedávno kritizoval polské rozhodnutí nepodpořit reformu migračních pravidel EU. Obě vlády ale podle něj mají zájem na evropském boji s nelegální migrací. Stávající systém podle českého premiéra není dostatečně účinný.

„Jsme přesvědčeni, že nelegální migraci je potřeba řešit ještě před hranicemi EU,“ uvedl Fiala. S návrhem nových migračních pravidel se podle něj podařilo dosáhnout nějakého pokroku. Zmínil azylové řízení na hranicích, zabránění volnému pohybu nelegálních migrantů na území členských států, snahu o lepší ochranu vnějších hranic EU či spolupráci se třetími zeměmi v potírání nelegální migrace.

Evropský parlament podle Fialy přichází s mnohem liberálnější a otevřenější migrační politikou, což česká vláda nevidí ráda. Česko podle ministerského předsedy patří ke skupině zemí, jako jsou Dánsko či Rakousko, které chtějí problém nelegální migrace řešit mnohem intenzivněji než dosud mimo území EU.

Nikdo podle Morawieckého nerozumí solidaritě lépe, než Poláci a Češi. Obě země přijaly v přepočtu na počet obyvatel nejvíce ukrajinských uprchlíků, ukázaly opravdovou solidaritu a vzaly na sebe břemeno ve snaze zamezit humanitární katastrofě, míní. Podle Fialy je nutné přesvědčit další evropské země a orgány, že mají situaci Česka či Polska více vnímat a poskytnout větší pomoc.

Také Morawiecki hovořil o potřebě dodatečných prostředků na náklady s přijetím ukrajinských uprchlíků a také o tom, že v nových migračních pravidel nesmí být nerovnováha a diskriminace. „Trest za nepřijatého ilegálního imigranta je 20.000 eur a za přijetí jednoho uprchlíka obdržíme stokrát menší částku,“ poznamenal.

  Nejsme my a oni. Bůh miluje hejtry, antivaxery i lepšolidi stejně

Česká a polská vláda řešily také energetiku či dopravní propojení

Česká a polská vláda hovořily mimo bezpečnostních otázek také o energetice, například plynovodu Stork II či o rozvoji jaderné energetiky, i o dopravní infrastruktuře. Na dnešní tiskové konferenci po společném zasedání obou kabinetů v Katovicích to řekl Fiala. Jeho protějšek Morawiecki zmínil také například zemědělství či klimatickou politiku.

Výstavba plynovodu Stork II by podle Fialy přispěla k diverzifikaci tras dodávek zemního plynu do České republiky. Strategický projekt by podle něj zase o něco více prohloubil vzájemnou spolupráci. Na dotaz ČTK doplnil, že platí termín zprovoznění v roce 2026. Česko nyní řeší, jakým způsobem projekt financovat, hledá alternativy k národním zdrojům.

„Má to ještě jeden aspekt. Kdybychom tento plynovod mohli vybudovat, znamenalo by to i možnost zajistit si kapacity v polských LNG terminálech. To by zase zlepšilo celkovou energetickou bezpečnost střední Evropy,“ dodal Fiala. První úsek – plynovod Stork I – byl zprovozněn v roce 2011, umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska.

Česká a polská vláda dále řešily spolupráci při rozvoji jaderné energetiky, zejména pokud jde o výstavbu nových bloků nebo malých modulárních reaktorů.

Důležitým tématem podle Fialy byla dopravní infrastruktura. S Morawieckým a dalšími ministry si potvrdili zájem na brzkém dokončení přeshraničního spojení silnicemi D11 a S3. „Na české straně bychom rádi dokončili výstavbu příhraničního úseku do roku 2025, do roku 2028 by celá dálnice mohla být kompletní,“ poznamenal předseda české vlády.

Zmínil také unijní emisní normu Euro 7 zpřísňující emisní limity, s jejíž navrženou podobou mají problém oba státy a dále například Francie či Itálie. Cílem je podle Fialy změnit normu tak, aby více odpovídala realitě, současným technologickým možnostem a neohrožovala automobilový průmysl.

  Český poslanec naléhá, ​​aby ve Vilniusu prohlásili, že Ukrajina by se měla co nejdříve stát členem NATO

Morawiecki na tiskové konferenci hovořil také například o budoucnosti EU. Je podle něj nutné ji rozšířit o další země, například Moldavsko či Ukrajinu, ne o větší byrokracii. Podle polského premiéra není správnou cestou přidávat další kompetence Bruselu. Zmínil také nutnost zachování jednomyslného rozhodování členských států Evropské unie v některých otázkách. EU je podle Morawieckého vzácná, dokud všichni mají možnost realizovat své zájmy.

Podle Fialy bylo osmé mezivládní setkání důkazem silných vztahů a bohaté spolupráce. „Země jsou nejen dobrými sousedy, ale také blízkými partnery, v EU, NATO. A jsme partneři, kteří sdílí podobný pohled na klíčové události této doby,“ uvedl. Spojenectví považuje za důležitější než dřív ve světle ruské agrese na Ukrajině.

Polsko je také hlavním partnerem letošních Dnů NATO v Ostravě. Fiala při této příležitosti Morawieckého na akci pozval.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com