Polsko naplňuje dohodu o dole Turów a ta je pro Česko a lidí žijící v blízkosti dolu tím nejlepším možným řešením, uvedl dnes na dotaz ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Předseda vlády tak reagoval na pondělní oznámení České geologické služby (ČGS), že pozitivní efekt stěny, která má chránit spodní vodu před odtokem z českého území do polského dolu, se dosud na české straně hranice neprojevil. Výstavba podzemní stěny je jedním z opatření, které stanovila dohoda mezi českou a polskou vládou podepsaná loni v únoru.
Ředitel ČGS Zdeněk Venera v pondělí uvedl, že data ze čtyř kontrolních vrtů na polské straně potvrzují funkčnost stěny. Hladiny v nejbližších vrtech se zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru. Na české straně přesto vody dál ubývá. Kdy a zda vůbec se vliv projeví i na českém území, není teď podle Venery možné stanovit. Ekologové od začátku uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání.
Premiér Fiala je ale přesvědčen o tom, že dohoda o dole Turów je pro Česko a občany žijící v blízkosti dolu tím nejlepším možným řešením. „Od začátku bylo jasné, že se případný pozitivní vliv podzemní těsnicí bariéry i na českém území projeví se zpožděním. Toto samozřejmě chceme do června 2024 ověřit aktualizovaným hydrogeologickým modelem,“ sdělil Fiala.
Český předseda vlády uvedl, že Polsko dohodu o těžbě v dole Turów dodržuje. Dodal, že některé organizace i jednotlivci vystupují proti česko-polské dohodě od počátku, a není proto překvapivé, že se ji snaží znevěrohodnit i nyní.
Vybudování podzemní těsnicí stěny v Polsku bylo zásadním bodem česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów, kterou vlády obou zemí podepsaly loni 3. února. Stěna je přes kilometr dlouhá a tvoří ji síť vrtů hlubokých 120 metrů, které polští těžaři naplnili nepropustnou směsí jílu a cementu. Dokončena byla v polovině loňského roku a na konci června skončil roční testovací provoz. V průběhu monitorování podzemní bariéry se hodnotí dvě kritéria: její propustnost a změna hladiny podzemní vody. Data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana z Polska čtvrtletně.
Ekologové od začátku uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání. Iniciativa Společně pro vodu poukazuje na dostupné údaje o vývoji hladiny vody ve vrtu v nedaleké obci Uhelná, ve kterém stále klesá voda. Smlouva ale podle Venery počítá i s tím, že pokud se ukáže, že stěna nefunguje, jak by měla, může česká strana požadovat prohloubení stěny, její rozšíření, případně dotěsnění. Na české straně umožňuje hladinu podzemních vod sledovat síť více než 40 vrtů, které pro Českou geologickou službu dokončili v roce 2020.
Stěna ale není jediným opatřením, které má české území ochránit před vlivem těžby v polském dole. „Jedním z opatření je také zemní val, který už začala polská strana stavět. Budou ho mít postavený za několik měsíců, následně ho osází zelení, druhy a skladbu zeleně vybraly po diskusi polská a česká strana dohromady, celé to řešení by mělo být hotové za rok, do konce června 2024,“ řekl v pondělí ČTK ministr pro životní prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Polsko vyplatilo loni na jaře Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (přibližně 1,1 miliardy Kč), z toho 35 milionů eur (842 milionů Kč) šlo do Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj. Peníze jsou podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka (Piráti) určené na výstavbu vodovodů, které zajistí vodu pro obyvatele postižených oblastí v příhraničí. Práce na prvním z nich začaly v červnu. Na podporu zadržení vody v krajině lze navíc čerpat peníze i z Fondu malých projektů Turów, ve druhé výzvě je téměř 14 milionů korun, žádat je možné do 5. září.
