Soudce a kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele, uvedl server Echo24 s odvoláním na tehdejší rozsudek. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců. Fremrovo jmenování do Ústavního soudu prezident Petr Pavel odložil do doby, než prověří informace historiků o jeho rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu.
Dělníka ze skladu Paláce kultury udal podle Echo24 někdo z jeho spolupracovníků za to, že hrubě urážel představitele federální vlády, čímž se podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 dopustil trestného činu hanobení republiky a jejího představitele.
Do případu zásadním způsobem zasáhlo podezření z manipulace, napsal web. „Obžalovaný i prokurátor totiž shodně namítli, že soud při vyhlašování rozsudku neřekl nic o trestném činu hanobení republiky a jejího představitele. Přesto se to objevilo v písemném rozsudku z 6. listopadu 1985 podepsaném soudcem Fremrem,“ napsalo dnes Echo24.
Městský soud v Praze toto podezření ověřil a rozsudek zrušil. Odvolací senát dokonce zjistil, že byl zpětně upraven protokol senátu soudce Fremra – v původním textu psaném přes průklepový papír byl uveden jen jeden paragraf, kdežto později bez průklepu byl dopsán přísnější paragraf hanobení republiky a jejího představitele, se kterým se pojil až dvojnásobný trest, uvedl server.
Druhý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. února 1986 znovu shledal obžalovaného dělníka vinným, ale nově mu uložil mírnější trest, pouze jeden rok s podmíněným odkladem. Na žádost odsouzeného byl v lednu 1991 v rámci soudní rehabilitace rozsudek zrušen.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) minulý týden na základě archivních spisů oznámil, že Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.
Fremr, místopředseda Vrchního soudu v Praze a trestní soudce s mezinárodním renomé, sice získal těsný souhlas Senátu pro jmenování ústavním soudcem, pak se ale objevily nové informace o jeho působení v 80. letech. Prezident proto odložil jmenování, dokud vše neprověří. Tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů nyní zkoumá Fremrovu profesní minulost na pozadí fungování normalizační justice. Fremr ve čtvrtek v České televizi řekl, že zvažuje vzdání se kandidatury, ale čeká na výsledky prověrky stejně jako prezident.
Výzkumníci se budou zabývat především kauzou Olšanské hřbitovy z roku 1988. Tento případ Fremr rozhodoval, důkazní materiály v něm podle ústavu manipulovala Státní bezpečnost.
