Množství žáků ZŠ na jednoho pedagoga kleslo v ČR v posledních letech méně než v průměru států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá to z dat OECD a její analýzy Education at a Glance 2023. Zatímco v Česku se počet žáků na učitele v letech 2015 až 2021 snížil o 4,9 procenta, v OECD to bylo v průměru o 5,6 procenta. Důvodem bylo rychleji rostoucí množství pedagogů v zahraničí, vyplývá z analýzy. Počet žáků na učitele SŠ v Česku je podle ní podobný jako v sousedních zemích.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) tento týden uvedl, že v českých školách se v uplynulých letech zvyšoval počet učitelů rychleji než počet žáků. Řekl, že v Česku je nižší počet žáků na učitele než v zahraničí, a proto by se měl růst počtu učitelů zastavit. V základních školách v Česku bylo ve školním roce 2022/2023 v přepočtu na plné úvazky podle dat ministerstva školství 13,67 dětí na učitele, ve středních školách 10,9 studenta na učitele. Podle dat OECD je v SŠ v Česku 10,4 studenta na učitele, v průměru zemí OECD činí množství žáků na učitele SŠ zhruba 14.
V sousedních zemích je podle dat OECD počet studentů SŠ na učitele podobný jako v ČR. V Rakousku je ve všeobecném středoškolském vzdělávání, tedy na gymnáziích či lyceích, 10,3 studenta na učitele a v odborných SŠ 9,8 studenta na vyučujícího. V Polsku připadá 11,7 dítěte na učitele ve všeobecném a 11 v odborném vzdělávání. V Německu bylo na gymnáziích či lyceích na učitele 11,8 žáka a na Slovensku 13,6 žáka, v odborné přípravě pak v Německu bylo 12,9 a na Slovensku 13,3 studenta na pedagoga.
Analýza OECD uvádí, že i když kvůli nižší porodnosti v některých zemích ubylo žáků ZŠ, neovlivnilo to vývoj rostoucího počtu učitelů. „Tyto demografické změny měly velmi malý dopad na přijímání učitelů, protože počet učitelů pracujících v primárním vzdělávání v letech 2015 až 2021 nadále rostl ve 33 ze 42 zemí. Společně tyto trendy vedly k významnému snížení počtu žáků na učitele,“ stojí v dokumentu. Počet pedagogů ZŠ rostl mezi lety 2015 a 2021 rychleji než počet žáků v 17 zemích OECD.
V Česku se podle platných norem může počet žáků ZŠ v jedné třídě pohybovat od deseti po 30 dětí, při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24 žáků. V případě, že se ve třídě vzdělávají děti s větší potřebou podpůrných opatření, počet žáků ve třídě se snižuje. Ve třídě SŠ smí být až 30 žáků. V některých školách se přitom využívá takzvané tandemové výuky, kdy v jedné třídě učí najednou více učitelů. Třídy se také někdy dělí do skupin.
Počet žáků na učitele v SŠ se podle analýzy OECD liší ve všeobecném a odborném vzdělání. Průměr zemí OECD a zemí EU je pro všeobecné vzdělávání 13,6 studenta na pedagoga, v odborných oborech je to v průměru OECD 15 žáků na vyučujícího a 13,9 v průměru EU. V Česku byl podle dat OECD v roce 2021 počet 10,4 studenta na učitele ve všeobecném i v odborném vzdělávání.
Nejméně studentů všeobecně vzdělávacích programů připadalo na jednoho pedagoga v Lucembursku a v Litvě, a to 9,5 žáka na učitele. Pod deset studentů na učitele také statistici evidují v Lotyšsku a v Řecku. Naopak nejvíce žáků ve všeobecném studiu na jednoho učitele je v Mexiku, kde odborníci napočítali 26,6 mladých lidí na pedagoga. Z evropských států má nejvyšší podíl ve všeobecném vzdělávání Spojené království, kde na jednoho pedagoga je 16,1 žáka, ze zemí EU je to Nizozemí s 15,7 žáka na učitele.
Nejméně učňů a studentů odborně zaměřených předmětů na vyučujícího bylo v Chorvatsku, a to 7,5. Méně než deset studentů a učňů na učitele odborného studia bylo podle OECD vedle sousedního Rakouska také například v Itálii, v Maďarsku,Francii a Belgii. Nejvyšší podíl ze zemí OECD má s 56,3 žáky na učitele Kolumbie, druhé Spojené království má 24,7 studenta na vyučujícího. Následují Chile, Estonsko, Finsko a Nizozemí, kde se počet dětí v odborném výcviku pohybuje od 18 do 21 na učitele.
