Své klienty možná bude prověřovat kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti více subjektů než nyní. Zároveň také vzroste horní hranice jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Předpokládá to vládní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ji posoudí poslanci z rozpočtového výboru ve zkrácené lhůtě tak, aby přísnější pravidla mohla platit od ledna.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.
Novela okruh subjektů rozšiřuje. Nově by klienty museli podle ní prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně uvádí obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe.
Novela rovněž zvyšuje na jeden milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly institucí, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.
Návrh přináší také možnost neprověřit klienta v případě rizika, že by pro něj mohla být taková kontrola varováním před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod. Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona poznamenalo, že využití tohoto ustanovení očekává jen výjimečně.
