Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes vyzvala k zásadní reformě fungování Evropské unie, která je podle ní podmínkou přijetí Ukrajiny a dalších zemí. Unie by podle ní měla opustit jednomyslné rozhodování či přeorganizovat Evropskou komisi, v níž by každý stát nemusel mít svého komisaře. Informovala o tom agentura Reuters a bruselský web Politico. S omezením jednomyslnosti dlouhodobě nesouhlasí řada zvláště menších členských zemí.
„Nemůžeme jednoduše dovolit, aby se Evropský parlament a komise stále rozrůstaly a rozrůstaly a byly stále větší,“ prohlásila na setkání s kolegy z dalších evropských zemí v Berlíně. „Musíme přijmout odvážná, kurážná rozhodnutí. Země jako Německo, například, my jsme připraveni omezenou dobu být bez našeho vlastního komisaře,“ řekla šéfka německé diplomacie.
Z Berlína, ale i Paříže jsou v posledních měsících slyšet hlasy vládních politiků vyzývajících k reformě rozhodovacích procesů unie. Dvě největší unijní země chtějí, aby blok 27 států omezil v některých otázkách požadavek jednomyslného rozhodování. To se v současnosti týká zahraniční a bezpečnostní politiky či daňových otázek. Zastánci změny argumentují například přístupem Maďarska, jehož vláda blokovala přijetí některých společných rozhodnutí od protiruských sankcí po globální firemní daň.
Vládní činitelé řady zemí včetně Česka se však k zásadnějším změnám, jako je omezení počtu eurokomisařů, vyjadřují skepticky s tím, že se obávají snížení vlivu svých států na fungování unie.
Baerbocková však podotkla, že aby EU fungovala efektivně po plánovaném rozšíření, musí upravit některé své principy.
„Evropská unie se musí rozšířit. To je geopolitický důsledek ruské útočné války proti Ukrajině,“ řekla německá zelená politička. Podle ní by jasné slovo mohli říct lídři unijních států na prosincovém summitu. Tam by měli debatovat o oficiálním zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, na které tlačí zejména země z východního křídla EU.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes podotkl, že by se reforma EU a její rozšíření neměly dávat do souvislosti. „Reforma EU by neměla mít rozšíření jako rukojmí, musíme najít správnou rovnováhu,“ řekl Kuleba v Berlíně.
O vstup do EU usiluje vedle Ukrajiny i Moldavsko, Gruzie či šestice balkánských zemí. Unijní činitelé odhadují, že rozšíření do konce tohoto desetiletí není i vzhledem ke složitosti přijímacího procesu a nutné jednomyslnosti příliš reálné.
