Bezpečnost Schengenu: EU diskutuje o omezení cestování ruských diplomatů kvůli obavám ze špionáže.

Evropská unie se opět ocitla na křižovatce, neboť se zmítá v debatách o omezení cestovních privilegií ruských diplomatů v schengenském prostoru. Děje se tak v důsledku stupňujících se obav členských států, zejména České republiky, ohledně vyhýbání se dohledu ze strany potenciálních ruských špionů působících v bezhraničním schengenském prostoru.

Od silové intervence Ruska na Ukrajině vyhostily členské státy EU řadu ruských diplomatů na základě obvinění, že jsou nasazenými zpravodajskými agenty. Navzdory těmto vyhoštěním ruští diplomaté nadále dostávají víza, která jim umožňují přístup do schengenského prostoru, což umožňuje neomezený pohyb po 24 z 27 členských států EU a Švýcarsku, Norsku a Islandu.

Nedávná iniciativa Prahy připravila půdu pro jednání o 12. balíčku sankcí proti Moskvě v rámci EU. Česká republika navrhla přísná opatření, jejichž cílem je omezit nekontrolovaný pohyb ruských diplomatů. Mezi ně patří prosazování víz a povolení k pobytu, která omezují cestování pouze v rámci hostitelské země a vylučují přístup do širšího schengenského prostoru.

Kromě toho Praha prosazuje přechod na přijímání pouze biometrických pasů, které jsou známé svými lepšími bezpečnostními prvky a odolností proti padělání. Základní obava, na kterou čeští představitelé upozorňují, se týká případů, kdy osoby získávají rakouská víza pro práci v agentuře OSN ve Vídni a následně prodlužují své cesty do dalších zemí schengenského prostoru, včetně České republiky.

Diplomaté EU přiznali, že je obtížné monitorovat příliv ruských zpravodajských agentů v rámci schengenského prostoru. Diskuse, která je sice v počáteční fázi, se potýká se složitými právními problémy, takže okamžité změny v probíhajících jednáních jsou nepravděpodobné.

Návrh týkající se 12. balíčku sankcí proti Rusku, který předložil nejvyšší diplomat EU Josep Borrell a Evropská komise, vyvolal mezi členskými státy diskusi. Stěžejními spornými body však zůstávají konkrétní změny, o něž usiluje Česká republika, a obavy týkající se postavení Vídně jako údajného „hlavního města špionáže“ Evropy v důsledku místní legislativy a značné přítomnosti ruského velvyslanectví.

Vývoj dialogu zdůrazňuje nutnost jednotného a komplexního přístupu členských států EU ke zmírnění potenciálních bezpečnostních hrozeb, které představuje nekontrolované cestování ruských diplomatů v schengenském prostoru. Výsledek těchto jednání nevyhnutelně ovlivní obrysy vztahů mezi EU a Ruskem a strategie používané k zajištění integrity bezpečnostního rámce bloku.

Autor: Peter Jelen